Ekonomická důvěra v srpnu dále poklesla a dostala se na nejnižší úroveň od února letošního roku. Pokles důvěry pokračoval jak u domácností, kde čtyři měsíce růstu zkraje roku vystřídaly čtyři měsíce trvajícího poklesu, ale také u podnikatelů, kde se důvěra v srpnu snížila u všech sledovaných segmentů s výjimkou průmyslu, kde nepatrně vzrostla po výrazném poklesu v červenci. Zatímco domácnosti hodnotí hůře budoucí ekonomickou situaci, výhled je horší i u podnikatelů. V případě průmyslu se však vyhlídky na budoucí výrobu mírně zlepšily, po jejím citelném červencovém propadu. Dnešní čísla tak naznačují, že ani druhá polovina letošního roku nebude z pohledu růstu ekonomiky příliš silná a vyhlídky podnikatelů minimálně na čtvrt roku dopředu čekají slabší poptávku. Také rychlý růst důvěry domácností ze začátku roku byl patrně tažen přílišným optimismem a na domácnosti tak stále doléhá růst životních nákladů posledních dvou let a horší ekonomické vyhlídky, což jejich důvěru v posledních měsících snižuje.
Domácnosti:
Důvěra domácností v srpnu poklesla 4. měsíc v řadě, ačkoli pokles byl oproti červenci mírnější. Důvěra však klesá od května a dostala se tak zpět na úroveň mezi únorem a březnem, čímž částečně korigovala svůj silný růst z kraje roku. Domácnosti jsou obecně méně optimistické ohledně ekonomické budoucnosti a své vlastní finanční situace. Dle ČSÚ přibližně třetina domácností uvádí, že sotva vyjde se svými stávajícími finančními prostředky a necelých deset procent si musí vypomáhat úsporami nebo si finanční prostředky půjčovat.
Podniky:
V případě podniků důvěra v srpnu klesla ve všech sledovaných segmentech kromě průmyslu. Tam se však mírně zlepšila po silném červencovém propadu. Zde jde vývoj na vrub tradičně rozkolísanému subindikátoru „očekávaného vývoje výroby v příštích 3 měsících“, který v posledních měsících důvěru v průmysl výrazně ovlivňuje, nyní v srpnu se opět zlepšil po svém výrazném červencovém propadu. Celkově je však očekávání v průmyslu v srpnu optimističtější, a to jak ohledně poptávky, tak exportu.
Naopak ve službách je očekávání poptávky v příštích 3 měsících hlavním důvodem poklesu důvěry a jediný subindikátor ve službách, který se v srpnu zlepšil, je očekáváný vývoj zaměstnanosti. V případě stavebnictví se však i z pohledu zaměstnanosti čeká snižování pracovníků a hodnocení současné poptávky se v srpnu rovněž snížilo. Stavebníci sice mírně zlepšili vývoj stavební činnosti v minulém čtvrtletí, vyhlídky do budoucna však zůstávají slabé. Také v maloobchodě se očekávání do budoucna mírně zhoršilo, nicméně poté, co v červenci poměrně silně vzrostlo.
Srpnové indikátory důvěry tak jen potvrzují výhledy posledních makroekonomických prognóz, že růst tuzemské ekonomiky v letošním roce zůstane utlumený (ČBA konsensus 0,9 % pro 2024), a optimistická očekávání ze začátku roku nenaplní ani zahraniční vývoj, ani spotřeba tuzemských domácností.
Autor: Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA