Polsko se názorově mění. Nejenže papírově liberální premiér Tusk mluví o re-polonozaci ekonomiky a prvořadém úkolu státních podniků zajistit levnou energii, ale ledy se pohnuly dokonce i v centrální bance.
Připomeňme, že prezident NBP Glapinski na tiskové konferenci po posledním zasedání centrální banky překvapil názorovým veletočem, když nejenže se rozhovořil o možnosti snižování úrokových sazeb, ale dokonce připustil, že první krokem by mohla být redukce o 50 bazických bodů. Byl to přitom Glapinski, který stál v čele většiny uvnitř Výboru pro měnovou politiku, která spíše z ideologických, než makroekonomických důvodů chtěla co nejdéle držet oficiální úrokové sazby na relativně vysoké hladině 5,75 %.
Časy se však mění, a tak NBP nejenže musí nutně vidět příznivější inflační výhled, ale navíc poslední tvrdá data z polské ekonomiky nevypadají tak růžově, jako tomu bylo ještě nedávno. Zejména slabší údaje za stavebnictví a maloobchodní tržby mohou svědčit o tom, že úrokové sazby jsou v ekonomice nastaveny opravdu příliš vysoko.
Pokud tedy opravdu v květnu NBP obnoví cyklus snižování úrokových sazeb, tak možná půjde o krok správným směrem, avšak ve vzduchu zůstane viset pachuť politicky-motivovaného konání. Všichni, kdož trochu sledují polskou ekonomiku, mají v dobré paměti uchovanou epizodu, kdy těsně před parlamentními volbami na podzim roku 2023 NBP vedená Glapinskim snížila sazby o 100 bazických bodů, aby po výměně politické garnitury (strana Právo a spravedlnost, Glapinského a spol. volby prohrála) obrátila a cyklus snižování úrokových sazeb utnula. Nyní jsou opět za rohem volby – tentokrát ty prezidentské – a z obou stran politického spektra se ozývají hlasy požadující nižší úrokové sazby. Polský prezident má přitom na chod polské centrální banky velký vliv, protože nejenže jmenuje sám prezident NBP, ale navíc jmenuje další tři členy z celkem deseti členného Výboru pro měnovou politiku…
*** TRHY ***
Koruna
Zatímco turbulence na globálních trzích nechávala korunu překvapivě klidnou, první závan stabilizace a pokles rizikové averze jí hrají do karet. Během včerejší seance se tak česká měna dostala na dostřel úrovně 25,00 EUR/CZK. Dnes statistický úřad zveřejní březnový výsledek konjunkturálních průzkumů, které však budou pohledem do zpětného zrcátka, neboť ještě nebudou brát v potaz Trumpovu obchodní válku. Koruna tak bude nadále citlivá zejména na vývoj na hlavních trzích.
Eurodolar
Eurodolar včera pokračoval v odevzdávání předchozích zisků. Euro nijak nepovzbudily dubnové průzkumy PMI v EMU, jež ukázaly, že podnikatelská aktivita poklesla. Souhrnný ukazatel PMI se snížil z 50,9 na 50,2 (oproti očekávaným 50,1) a drží se tak těsně nad úrovní konjunktury (50). Podstatně hůře se přitom vyvíjela podnikatelská aktivita ve službách (49,7 z 51), zatímco výrobní sektor se držel lépe, než se očekávalo (48,8 z 48,7; 27měsíční maximum). Naopak v USA se indexy PMI překvapivě držely, což mohlo dolaru prospět. Dodejme, že eurodolar rovněž nemohl těžit z geopolitických zpráv, když Bílý dům signalizoval, že dohoda o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem se zdá být nyní iluzorní.
Dnes budou opět ve hře podnikatelské nálady – konkrétně pak německé Ifo a rovněž data z amerického trhu práce.