Česká národní banka možná bude muset upustit od dalšího snižování úrokových sazeb, protože přetrvávající inflace vyžaduje restriktivní měnové podmínky, uvedl v rozhovoru s agenturou Bloomberg člen bankovní rady Jan Kubíček.
Tvůrci měnové politiky v Praze naposledy snížili úrokové sazby v květnu, čímž se základní sazba dostala na 3,5 %, což je nejnižší úroveň od roku 2021. Rada se tehdy neshodla na tom, zda toto snížení znamená konec uvolňovacího cyklu, který začal před rokem a půl.
„Myslím, že prostor, který jsem dříve viděl, byl vyčerpán,“ řekl Kubíček, který hlasoval proti poslednímu snížení, v rozhovoru před rozhodnutím o sazbách plánovaným na 25. června. „Pokud nenastanou nějaké vnější okolnosti, které by způsobily výrazný pokles domácí poptávky, nevidím důvod dále stimulovat ekonomiku měnovou politikou.“
Zatímco celkový růst spotřebitelských cen se ustálil v rámci tolerančního pásma ČNB, tvůrci politiky se zaměřují na jádrovou inflaci. Tento ukazatel vnitřních tlaků domácí poptávky zůstává zvýšený a podle Kubíčka může letos dočasně překročit i 3 %. „To je pro mě určitým varovným signálem, že proces dezinflace se zastavil, nebo dokonce obrátil v oblasti jádrové inflace,“ uvedl. „Neměli bychom si zvykat na to, že se jádrová inflace pohybuje kolem 2,7 %.“
Trvalý růst cen ve službách zůstává hlavním rizikem. Zatímco tlak v sektoru pohostinství mírně polevil, vliv tzv. imputovaného nájemného — zástupného ukazatele nákladů na bydlení — se stává výraznějším.
Neudržitelný růst trhu nemovitostí
„Nemovitostní trh podle mého názoru roste neudržitelným tempem,“ řekl Kubíček. „Zvláště dvouciferný růst cen nemůže trvat věčně. V minulosti jsme viděli několik bublin na trzích s aktivy v různých zemích a obvykle to neskončilo dobře.“
Centrální bankéři diskutovali o tom, zda prudký růst cen bydlení řešit přísnějšími pravidly pro poskytování hypoték. Ale vzhledem k tomu, že přibližně polovina nemovitostí se kupuje bez hypotéky a většina žadatelů stejně splňuje limity, takový krok by podle Kubíčka pravděpodobně trh neochladil. „Pokud taková opatření nedokážou cíleněji ovlivnit poptávku po bydlení, pak je pro mě vývoj na trhu nemovitostí argumentem pro využití měnověpolitických sazeb,“ uvedl 48letý člen rady.
Kubíček dodal, že v ekonomice vidí určité dezinflanční faktory, včetně mírně silnější koruny, než se očekávalo, nebo nedávného nárůstu nezaměstnanosti. Přesto domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, roste poměrně rychlým tempem a podle něj nepotřebuje další podporu prostřednictvím nižších sazeb.
Dosažení neutrální sazby
Zatímco firemní investice zaostávají, poslední data ukazují určité oživení a průzkumy naznačují, že podniky nepovažují současné náklady na úvěry za hlavní překážku růstu, uvedl Kubíček. Aby bylo možné další uvolnění měnové politiky ospravedlnit, českou ekonomiku by musel zasáhnout vnější šok — například plnohodnotná globální obchodní válka „všichni proti všem“, což Kubíček považuje za nepravděpodobné.
„Myslím, že jsme v podstatě dosáhli neutrální sazby,“ řekl. „Neočekávám, že by se směr měnové politiky v následujících měsících obrátil.“
Zdroj: Bloomberg