Úvahy o zvýšení úrokových sazeb jsou nyní předčasné. Shodli se na tom členové bankovní rady České národní banky (ČNB) na jednání o nastavení sazeb minulý týden, plyne ze záznamu z jednání. Rada nicméně chce být kvůli přetrvávající nejistotě v ekonomice flexibilní, příští pohyb sazeb může být oběma směry. Bankovní rada minulý týden jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, na stejné úrovni je od počátku května.
Bankovní rada se podle záznamu shodla na tom, že současné nastavení úrokových sazeb spolu se silným kurzem koruny poskytuje dostatečnou míru restrikce ke kompenzaci proinflačních rizik. Člen rady Jakub Seidler uvedl, že silnější korunu oproti prognóze ČNB nyní považuje za žádoucí, protože dodatečně zpřísňuje měnové podmínky. Člen rady Jan Procházka v nejbližším období nevidí moc důvodů pro oslabení koruny k prognózované úrovni. Prognóza ČNB pro letošek počítá s průměrným kurzem 24,90 Kč/EUR, ve čtvrtek uzavírala koruna obchodování na 24,29 Kč/EUR.
Bankovní rada nadále vnímá v ekonomice zejména proinflační rizika. Souvisí mimo jiné s rychlým růstem mezd. Viceguvernérka Eva Zamrazilová uvedla, že v letošním prvním pololetí celková mzdová dynamika přesáhla sedm procent, podle ní je to výrazně nad hodnotou, která by odpovídala inflaci u dvouprocentního cíle ČNB. Guvernér Aleš Michl označil za významné riziko přetrvávající deficit sektoru vládních institucí.
V budoucnu vidí bankovní rada rizika ve směru vyšší inflace v rozvolnění rozpočtové politiky po sněmovních volbách nebo dopady zavedení evropského systému emisních povolenek EU ETS 2 pro dopravu nebo pro vytápění domácností. Přetrvávají také nejistoty spojené s obchodními válkami.
"Podle nás poslední komunikace ČNB celkově naznačuje, že by se úrokové sazby mohly na současné úrovni v nejbližších měsících udržet. Nadále se však přikláníme k tomu, že by k dalšímu uvolnění měnové politiky v tomto cyklu ještě mohlo dojít, když očekáváme zpomalení dynamiky domácí ekonomiky ve druhém pololetí letošního roku spolu s pokračujícím návratem inflace k dvouprocentnímu cíli centrální banky," uvedl analytik Jaromír Gec.
Bankovní rada bude příště jednat o nastavení úrokových sazeb na počátku listopadu. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.