HDP podle zpřesněného odhadu rostl ve třetím kvartále ještě výrazněji, a to o +0,8 % mezikvartálně a +2,8 % meziročně. Již předběžný odhad (+0,7 % q/q) přitom viditelně překonal očekávání trhu i nejnovější prognózy České národní banky (+0,8 % mezikvartálně).
Dobrou zprávou je, že růst je relativně rovnoměrně rozložen mezi složky poptávky – na rozdíl od uplynulých kvartálů není tažen převážně spotřebou domácností, ale přidávají se zejména investice a ve finále pozitivně přispívá i zahraniční obchod. A to díky překvapivě rychlému exportu služeb a současně relativně slabým dovozům zboží. Pokud by se v detailu potvrdilo, že se navíc dál příznivě mění struktura vyvážených služeb (posun k vyšší přidané hodnotě v odvětvích jako například ICT), byla by to bezesporu dobrá zpráva.
Je také zajímavé, že vidíme souběžnou akceleraci investic (v Česku tradičně dovozně náročných) a relativně slabé dovozy zboží. To bude pravděpodobně do značné míry odrážet strukturu investic, které rostou zejména v dovozně méně náročném segmentu stavebních položek (obydlí a budovy).
Na nabídkové straně je dynamika HDP také rovnoměrnější. I když hlavním tahounem růstu přidané hodnoty zůstávají služby a nově také stavebnictví, i průmysl na mezikvartálních datech ukazuje lehké změny k lepšímu. V nadcházejících kvartálech očekáváme lehké zvolnění dynamiky růstu dané převážně dozvuky zvýšených amerických cel do evropského průmyslu. Za celý rok 2025 tak předpokládáme růst okolo 2,5 % a v příštím roce lehké zpomalení do blízkosti 2,0 %. Po dnešních číslech je možné zejména směrem k roku 2025 očekávat i lehce silnější výsledek.
Celkově dobré zprávy dokreslují údaje o dalším růstu zaměstnanosti a výrazném nárůstu počtu odpracovaných hodin (+2,8 % meziročně). Přes nárůst počtu registrovaných nezaměstnaných tak zatím nic nenasvědčuje tomu, že by český pracovní trh skutečně výrazněji ochlazoval. Vše tak nadále nahrává pokračující opatrnosti ČNB a stabilitě úrokových sazeb.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží na silných úrovních v okolí 24,15 EUR/CZK. V pátečním obchodování ji bezesporu pomohl také silnější výsledek zpřesněného odhadu HDP (viz úvodník). V tomto týdnu přitáhne z domácích událostí pozornost především předběžný odhad inflace za listopad a růst mezd za třetí kvartál. V obou případech očekáváme lehké zvolnění dynamiky, ale pravděpodobně ne takové, aby to mělo dopad na rozhodování ČNB na nejbližších zasedáních.
Eurodolar
Volatilita na eurodolaru minulý týden klesala, což souviselo i se svátky v USA. Vedle toho pak evropská čísla za listopadovou inflaci nebyla zásadnějším impulsem.
S přicházejícím týdnem se dostanou do hry opět americké statistiky, když dnes odpoledne to bude index podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM). Výsledky některých regionálních indexů nevěstí nic dobrého.
A konečně zmiňme i nový fenomén, který se překvapivě zjevil dnes po ránu – japonská centrální banka dnes brzy ráno dala jasně najevo, že by v prosinci mohla zvýšit úrokové sazby. Globální averze k riziku v důsledku jestřábí rétoriky Bank of Japan tak viditelně vzrostla a teď je otázkou, zdali to bude záminka pro to eurodolar prodat či jej koupit. Tento rok ukázal, že dolar již nelze jednoznačně brát za bezpečný přístav, a tak případný výprodej rizikových aktiv nemusí mít nutně negativní implikace i EUR/USD.
Zlotý
Inflace v Polsku opět překvapila nízkým číslem, když bleskový odhad pro listopad ukázal na růst jen o 0,1 meziměsíčně, respektive 2,4 % meziročně. Rovněž jádrová inflace pravděpodobně zpomalila, a to někam k hodnotě 2,7-2,8 % (meziročně). Pro NBP je to jasný signál, že inflační tlaky ustupují a že netřeba přerušovat cyklus snižování úrokových sazeb. To velmi pravděpodobně mělo proběhnout již tuto středu, kdy Výbor pro měnovou politiku zřejmě sníží hlavní úrokovou sazbu o dalších 25 bazických bodů. Pro zlotý to nejsou úplně dobré zprávy, neboť se úrokový diferenciál vůči hlavním měnám (USD, GBP, a nakonec i EUR) rychle zužuje.