Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států ve třetím čtvrtletí v celoročním přepočtu vzrostl o 4,4 procenta, růst tak zrychlil z tempa 3,8 procenta ve druhém čtvrtletím vyplývá z konečné zprávy amerického ministerstva práce. V prosincovém odhadu statistici hovořili o růstu o 4,3 procenta, a i to byl podle analytiků překvapivě silný vzestup.
Závěrečná zpráva také překonala očekávání. Analytici předpokládali, že údaj z prosincového odhadu se nezmění. Americká ekonomika ve čtvrtletí rostla nejrychleji ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, k nimž vedle Spojených států patří i Kanada, Japonsko, Británie, Itálie, Německo a Francie.
Zatímco Francie podle přehledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vykázala růst o 0,5 procenta, americký HDP podle aktuálních dat i bez přepočtu na celý rok mezičtvrtletně vzrostl o více než procento.
Mírná revize růstu směrem nahoru odráží zlepšení vývozu a podnikových investic. Dovoz, který se při výpočtu HDP odečítá, byl po zpřesnění dat vyšší. Spotřebitelské výdaje a menší obchodní deficit byly hlavními hnacími silami růstu.
Spotřebitelské výdaje, které v USA tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity, vzrostly ve třetím čtvrtletí o 3,5 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters upozorňují, že na růstu se podílí zejména větší podniky a vysokopříjmové domácnosti, zatímco menší firmy a nízkopříjmové domácnosti se potýkají s problémy. Bohatší domácnosti totiž těží z boomu na akciových trzích a větší firmy mají zdroje k tomu, aby kompenzovaly rostoucí náklady vyplývající z celní politiky současné administrativy.
Míra inflace ve Spojených státech v prosinci činila 2,7 procenta, ceny potravin ale meziročně stouply o 3,1 procenta. Ještě výraznější byl nárůst cen plynu, které se zvýšily o 10,8 procenta, a elektřiny, která zdražila o 6,7 procenta. Vláda nicméně stále připomíná, že se snižují ceny pohonných hmot.
Cílem americké centrální banky (Fed) je, aby míra inflace činila zhruba dvě procenta. Očekává se, že Fed na zasedání ve dnech 27. až 28. ledna ponechá úrokovou sazbu v rozmezí 3,50 až 3,75 procenta, a to navzdory dlouhodobému tlaku prezidenta Donalda Trumpa, aby centrální banka sazby snižovala razantněji.