Dlouhodobý investiční produkt (DIP) si v Česku rychle nachází cestu k investorům, kteří chtějí spořit na stáří aktivně a se státní podporou. Ke konci března už jej využívalo přes 244 tisíc lidí, přičemž objem zainvestovaných prostředků se přiblížil deseti miliardám korun. Podle odborníků roste zájem o tento produkt díky kombinaci daňových výhod, větší kontroly nad portfoliem a možnosti investovat do akcií, ETF či fondů i s podporou zaměstnavatele.
Počet Dlouhodobých investičních produktů (DIP) dosáhl k 31. březnu 2026 už 244217. Objem prostředků sloužících k zajištění na stáří v rámci DIP činil za první čtvrtletí roku 2026 celkem 9,5 miliardy korun. Z tohoto objemu připadá přibližně 4 % na depozita, 90 % na investiční fondy a zbývajících 6 % na ostatní typy investic.
„Poptávka po dlouhodobém investičním produktu v letošním roce zrychluje, když jenom za první tři měsíce narostl celkový počet uzavřených DIP o desetinu, a to z 218 tisíc ke konci roku 2025 na 244 tisíc k 31.3.2026. I začátek roku 2026 tak potvrdil popularitu DIP jako produktu zajištění na stáří,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
DIP je od roku 2024 novou možností, jak investovat na penzi se státní podporou. V rámci tohoto produktu lze pravidelně investovat například do akcií, ETF nebo podílových fondů a vytvářet si vlastní investiční portfolio podle investičního horizontu a vztahu k riziku. Podobně jako u doplňkového penzijního spoření mohou účastníci při splnění zákonných podmínek dlouhodobého spoření využít také daňové zvýhodnění.
„DIP je skvělou volbou pro ty, kdo chtějí větší kontrolu nad svými financemi a vyšší zhodnocení. Pokud máte deset, dvacet nebo třicet let do začátku penze, peníze by měly být v akciích,“ komentuje Richard Podpiera, generální ředitel Patria Finance a zároveň zodpovědný za vedení investic ve skupině ČSOB.
„Popularitu DIP potvrzuje jak počet uzavřených smluv, tak i nárůst hodnoty zainvestovaného majetku. Téměř deset miliard korun za dva a čtvrt roku je významným příslibem pro vytváření dalších penzijních úspor českých domácností do budoucna. Pro srovnání s Doplňkovým penzijním spořením, produktem uvedeným na trh v roce 2013, se jedná o přibližně stejný nárůst počtu smluv za první dva roky existence, ale významně vyšší objem investovaného majetku,“ doplňuje Jaromír Sladkovský, předseda AKAT ČR.
Z březnového průzkumu AKAT vyplývá rostoucí zájem o DIP, ale i o penzijko. Penzijko, které je na trhu mnohem delším a etablovanějším produktem, zmiňuje 69 % respondentů, kteří si odkládali na důchod za rok 2025 proti 63 % za rok 2024. DIP poskočil z 8 % za svůj první rok existence, tedy rok 2024, na 13 % za rok 2025. DIP je však budovatelem skutečně podstatných zdrojů, investovaných na důchod a výrazně kontrastuje ze statistikami z průzkumu AKAT, podle kterých 23 % v průzkumu dotázaných odkládá v jakékoli podobě na stáří měsíčně pětistovku až tisícovku a dalších 23 % jeden až tři tisíce korun měsíčně.
Patria nedávno obhájila ocenění nejlepšího poskytovatele DIP v České republice, získala nejlepší hodnocení v kategorii „Poplatky a náklady“ a zároveň dosáhla maximálního počtu bodů ve třech dalších kategoriích: „Investiční možnosti“, „Digitalizace“ a „Férovost a transparentnost“.
V rámci pravidelných investic s frakčním nákupem nabízí 69 ETF, do nichž lze investovat již od 500 korun měsíčně. Patria navíc podporuje dlouhodobé investování v rámci DIP polovičními nákupními poplatky oproti běžnému investování. Pro velmi širokou skupinu klientů navíc poskytuje nulové nákupní poplatky – zejména klientům využívajícím služby Patria Finance, skupiny ČSOB a mladým investorům. Patria Finance současně v rámci DIP neuplatňuje žádné průběžné „management fee“ z objemu zainvestovaných prostředků.
DIP je také daňově zvýhodněný. Klient si může každý rok odečíst od základu daně až 48000 korun. „Ideální je investovat 48 tisíc korun ročně, což je maximální částka pro daňovou úlevu,“ poukazuje Richard Podpiera.
Na DIP může navíc pravidelně přispívat i zaměstnavatel, a to až do výše 50000 korun ročně. Tento příspěvek nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění a zároveň představuje pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad.