Moskva 14. března (ČTK/AFP) - Jsou dvě Ruska: jedno je hospodářskou supervelmocí, která se začíná prosazovat ve špičkových technologií, a druhé zkorumpovaným státem, kterému hrozí sklouznutí k fašismu. Obě protikladné vize vzešly z dvou hlav, které přispěly k podobě moderního Ruska po pádu komunismu, napsala agentura AFP.
Jednou je jednapadesátiletý Jegor Gajdar, který býval ministrem hospodářství za prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Proslavil se tím, že zlikvidoval centrálně řízenou sovětskou ekonomiku. Teď varuje před sklouzáváním k stále více uchvatitelskému státu. "Z hlediska korupce v Rusku nic během 20 posledních let nedokázalo, že státní správa je účinnější než soukromé vlastnictví," zdůrazňuje.
Druhou je pětatřicetiletý Arkadij Dvorkovič, který je od roku 2004 hlavním ekonomickým poradcem prezidenta Vladimira Putina. Obhajuje vytváření obřích státních podniků (v letectví, loďařství, zbrojovkách...) a zestátnění energetiky. V labyrintu úřednických kanceláří je Dvorkovič naladěn na zcela jiné vlnové délce. "Je důležité, aby tyto (státní) podniky, které sehrávají roli motoru v celých hospodářských odvětvích, vytvářely poptávku po zboží a službách, které bude poskytovat soukromý sektor," říká. Státní firmy podle něj zajistí modernizaci a nové technologie a budou vzorem řízení pro soukromé podniky.
Přes zjevné ideologické rozdíly mají Gajdar a Dvorkovič také hodně společného. Hlavně se oba jako velmi mladí dostali do nejvyšších mocenských kruhů.
Dnes bývalý ministr Gajdar radí, aby "se vůdci Ruska poučili z chyb sovětských orgánů", které ignorovaly pád cen ropy a plynu na světovém trhu tak dlouho, až bylo pozdě. Kritizuje také pomalost reforem za druhého prezidentského období Vladimira Putina a především stále nacionalističtější rétoriku v ruské politice a diplomacii.
"Tato rétorika je nebezpečná. Je spjata s myšlenkami radikálního nacionalismu, národní velikosti, postimperiálního syndromu," říká a dokonce přirovnává současné Rusko k Německu za dob výmarské republiky, která předcházela nástupu Adolfa Hitlera k moci.
Naopak Dvorkovič nikterak překvapivě slibuje zářné zítřky: demokratické svobody budou respektovány, rezervy vytvořené z prodeje ropy a plynu uchrání ekonomiku před všemi otřesy, inflace zase klesne a ruské investice vyrazí dobývat světové trhy. "Nakonec se Rusko stane uznávaným technologickým vůdcem, takže bude moci světu říci: Uspějeme ve všem, do čeho se pustíme. Chcete-li, můžeme se pustit do díla společně. Nechcete-li, zvládneme to sami," zdůraznil.
Vladimir Putin 7. května předá prezidentské křeslo Dmitriji Medveděvovi, po osmi letech u moci, které přinesly velmi solidní hospodářský růst, i když vytvořený především stoupáním cen ropy. Skvrnou na lichotivé bilanci je však rostoucí inflace v posledních měsících a potíže ruské ekonomiky s diverzifikací.