Vytrvalý pokles cen akcií největších světových bank k sobě přitahuje pozornost takzvaných suverénních fondů. Ty už loni výrazně zvýšily nákupy a na začátku letošního roku investovaly další peníze do finančních institucí ve vyspělých zemích. S odkazem na údaje konzultační společnosti Dealogic to napsal ekonomický list Financial Times (FT).
Dealogic například zjistil, že suverénní fondy za první dva měsíce tohoto roku investovaly do bank v Evropě a ve Spojených státech skoro tolik peněz jako za polovinu loňského roku. Vliv suverénních fondů se prudce zvyšuje a jen loni tyto fondy investovaly rekordních 48,5 miliardy dolarů, v přepočtu skoro 800 miliard Kč.
Evropská unie a Spojené státy mají z rostoucího vlivu suverénních fondů částečně obavy. Největší fondy jsou totiž v arabských zemích a na Západě panují obavy, aby některé tyto země nezačaly vlivu fondů zneužívat ke svým politickým záměrům. Vyspělé země proto chtějí slyšet, že fondy se budou při investování rozhodovat pouze ekonomiky, bez politických motivů.
Za leden a únor letošního roku suverénní fondy zvýšily investice na 24,4 miliardy dolarů a většina z těchto peněz šla právě na nákup akcií bank. Z částky 72,9 miliardy dolarů, kterou fondy investovaly od začátku loňského roku do konce letošního února, v bankách skončilo asi 60,7 miliardy dolarů, uvádí Dealogic.
Údaje zahrnují investice všech suverénních fondů, včetně těch z Číny a ze zemí na Blízkém východě. Nejsou v nich ale státní penzijní fondy, jaké má například Norsko. Nejaktivnější z hlediska investic za posledních 14 měsíců jsou suverénní fondy ze Singapuru, který disponuje fondy Temasek Holdings a Government Investment Corporation (GIC).
Suverénní fondy, v angličtině označované jako sovereign wealth funds (SWF), vznikají v zemích s vysokými přebytky financí. Řada těchto státních fondů vznikla v 70. letech, převážně v arabských zemích, které mají vysoké příjmy z prodeje ropy. První suverénní fondy jsou z 50. let, nejnovější ale vznikly až začátkem tohoto desetiletí.
Temasek například v prosinci investoval 4,4 miliardy dolarů do americké investiční banky , ve spolupráci s čínskou bankou CDB koupil i menší podíl v britské bance . Za touto investicí stál patrně zájem společnosti Temasek prosadit spojení a s nizozemským ústavem .