pop up description layer
Diskuse
Vaše přezdívka do diskuse
Používat přezdívkuAno Ne
Změnit přezdívku
UPOZORNĚNÍ: Přezdívka používaná v internetových diskuzích, někdy označovaná jako nick, je na Patria Online označena žlutým symbolem (zámečkem). Uživatelé s takto označenou přezdívkou mohou diskutovat bez obav ze zneužití zvoleného "nicku" (je jedinečný). Používání přezdívky dává Vašim příspěvkům větší váhu a důvěryhodnost, přispívá k vytváření kvalitnější diskuse, tedy i celkovému obsahu Patria Online.

 

Detail - rozhovor
Online rozhovor: Ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek!

Online rozhovor: Ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek!

2.10.2007 13:50
Autor: 

Právě jste vstoupili do online rozhovoru se Šimonem Pánkem, ředitelem obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Pan Pánek začne odpovídat na otázky čtenářů v 14:00 hodin a rozhovor skončí v 15:00. Otázky můžete klást kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

Mají české firmy zájem o podporu humanitárních projektů? Za jakým účelem firmy v Česku neziskové organizace podporují? Jak se postoj českých firem k podpoře obecně prospěšných organizací liší od přístupu firem v zahraničí? S jakými největšími problémy se v Česku setkávají neziskové organizace? Jaká je úspěšnost projektů organizace Člověk v tísni?

Šimon Pánek se narodil v roce 1967 v Praze. Byl jedním ze studentských vůdců stávky, která urychlila pád komunistického režimu a v roce 1992 stál u zrodu jedné z nejvýznamnějších a největších českých humanitárních organizací Člověk v tísni. Autorsky se podílel na řadě filmů o válkách a poválečných přeměnách v bývalé Jugoslávii a oblastech bývalého Sovětského svazu.

Cílem společnosti Člověk v tísni, která minulý týden oslavila 15 let od svého vzniku, je pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. Za dobu své existence společnost dopravila stovky zásilek s přímou humanitární pomocí a realizovala rozvojové projekty v různých zemích Evropy, Asie i Afriky, konkrétními projekty podpořila disidenty, nezávislé novináře, obhájce lidských práv či představitele demokratické opozice ve více než 37 zemích světa. Uskutečňuje také rozsáhlé projekty v České republice, nejrozsáhlejší operací se stalo odstraňování následků povodní v roce 2002.

Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria Online si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria Online si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (matrix, 15:01) -
    Dobrý den, působí Člověk v tísni také v Číně a jak? Změnila se v Číně od roku 1989 nějak situace co se týče dodržování lidských práv?
  • Odpověď (, 15:06) -
    Nepůsobí, tu a tam se podílíme na nějaké koalici informující o situaci v Číně, ale aktivně nikoli, nemůžeme být všude, aby to mělo nějaký smysl. Děkuji za Vaše otázky, více o Člověku v tísni se můžete dozvědět na našich www.clovekvtisni.cz nashledanou Šimon Pánek
  • ---
  • Otázka (Kamil Petrovkáč, 15:00) -
    Bydlím v menším městě v severních Čechách a vím, že i v našem městě působíte a většina lidí vaše pracovníky chválí. Nemám ale pocit, že by se situace ohledně Romů zlepšovala. Jak hodnotíte efektivitu vaší práce? Myslím, že problémů spíše přibývá.
  • Odpověď (, 15:02) -
    Můžete mít pravdu, že problémů přibývá, trend sociálního vyloučení je stále ještě negativní, stále dochází ke koncentraci sociálně slabých lidí, většinou Romů, do jednoho místa, to pak generuje ještě více problémů. Místní politici, kteří se musí zásadně začít snažit situaci měnit, si většinou myslí, že jakoukoli aktivitu začnou kolem Romů, bude jim přičtena většinouvou populací, vzhledem k tomu jak je celá problematika plná emocií a klišé, spíše jako mínus. Ano, bude to trvat dlouho, trend se snad zlepší. Ale do té doby, než naši místní politici přijdou na to, na co přišel v sedmdesátých letech starosta New Yorku. Tedy, že nestačí jen zvyšovat počet policie a izolovat Manhattan od Harlemu a Bronxu, ale že do Harlemu a Bronxu je třeba investovat sociální a asitenční práci, pomoci dětem, aby prolezly školy a dostaly místo, prostě pomaličku se snažit měnit jejich život k lepšímu a zároveň zvyšovat odpovědnost za vlastní osudy, tak se daleko nedostaneme.
  • ---
  • Otázka (Petra, 14:57) -
    Míváte někdy střet zájmů, třeba když musíte jednat s někým, kdo je diktatura sama, ale přes kterého jede humanitární vlak? Pokud ano, nemají Vám to potom lidi za zlé, že se musíte ohnout - Jak by řekl Cimrman:"Když se ohneš, tak se potom narovnej". Něco jako "vyšší princip mravní"? Děkuji, držím ČVT pěstičky
  • Odpověď (, 14:58) -
    Samozřejmě, i to se stává, snažíme se sice spíše dělit země na ty, kde má smysl realizovat pomoc, mluvím teď zvláště o rozvojových programech, jejichž cíl je rozvoj a soběstačnost a udržitelnost po našem odchodu a země, které nemají ani semi-demokratické fungování a jsou rozvojové aktivity dost na povážěnou, prostě nejistá investice a tam je spíše potřeba působit na změnu systému. Počkat, podporovat demokratické síly v zemi, apod. při humanitárních akcích jsme se dostali vícekrát do situace jednání např. s okupační armádou, s paramilitárnímu skupinami, apod. Nesmíte jít za jistou hranici, a to, co vás podrží, je vědomí, že máte pravdu, a že to, co děláte, je správné, ohýbat se většinou stejně nepomáhá.
  • ---
  • Otázka (Míra, 14:48) -
    Vím že v ČR pomáháte v chudinských čtvrtích, kde bydlí hlavně Romové. Co přesně pro ně děláte?
  • Odpověď (, 14:51) -
    Ano, je to pravda. Začali jsme v sociálně vyloučených lokalitách pracovat již koncem 90tých let prostě proto, že nám to v ČR připadá jako jeden z nejsložitějších problémů, který je přesto potřeba systémově řešit - tedy rozhodně ne rozdáváním pomoci lidem, cílem je, aby ti, kteří jsou schopni a chtějí se integrovat do většinové společnosti, s výhodami i závaky dostali takovou asistenci, aby se z izolace a rezignace pasti chudoby a vyloučení mohli dostat ven. Realizujeme například doučování dětí, job asistenci, pomoc při řešení sociálních krizí, atd. Kromě toho více a více spolupracujeme s místními úřady, policií, školami, úřady práce, atp - ten problém je velmi komplexní a zároveň řešení je místní, nikoli celostátní. Více na www.psi.cz
  • ---
  • Otázka (Honza, 14:47) -
    Zdá se mi, že se při soutěži o veřejné prostředky na humanitární a rozvojovou pomoc smazává rozdíl mezi ziskovými firmami a neziskovými organizacemi. Jakou přidanou hodnotu neziskovky oproti firmám nabízí?
  • Odpověď (, 14:49) -
    Jednak to, že část poskytnutých prostředků si nerozdělí majitelé ve zisku, neskončí tedy jako privátní příjem, jednak v mnoha případech nadšení lidí, jiný než firemní ethos, silnější sociální cítění lidí, kteří v nevládkách pracují, atd...
  • ---
  • Otázka (L. Průcha, 14:43) -
    Dobrý den pane Pánku. Nemají humanitární organizace v posledních letech trend se chovat více jako prosperující firma (samozřejmě s patřičnou orientací nikoliv na zisk, ale na pomoc)? Zlepšuje se PR, sofistikovaný výběr dobrovolníků a specialistů - (tedy nikoliv jen akvizice party nadšenců, která se složí při první větší stresové situaci)? A co druhá strana - nabízí se více "rekrutů", dobrovolníků než v minulosti? Jsou někde informace - průzkumy, jak jsou neziskové organizace vnímány, ať už ze strany korporací, veřejnosti, etnik? Předem děkuji za odpověď.
  • Odpověď (, 14:46) -
    Ano. Myslím, že celý sektor se profesionalizuje, nevím jak se měří prosperita instituce, která není založena za účelem generování zisku, ale rozhodně dochází k růstu a tím i zvyšování kvality toho, co poskytujeme. Na západ od nás je to již delší trend, ČvT je například členem Alliance2015.org, uskupení 6 nevládek z Evropy a ty větší z nich mají roční obrat kolem 100 milionů eur a obrovský dopad.
  • ---
  • Otázka (zdenka galánová, 14:42) -
    Zdravím a přeji hezký den, zajímalo by mě, co všechno by měl splňovat člověk, který by se rád zúčastnil nějaké zahraniční "mise" pořádané ČVT (ať už vědomostní, tak i nějaká lidská vybavenost). Zaujaly mě aktivity ohledně stavění škol v Etiopii a v jiných dosti vzdálených oblastech. Co bych měla udělat proto, abych se toho mohla někdy v budoucnosti zúčastnit...? Děkuji
  • Odpověď (, 14:44) -
    Děkujeme za zájem, více viz jedna z předešlých odpovědí, jde-li pak o stavby, bylo by dobré mít vzdělání z oboru. Mimo jiné školy v Etiopii budou nyní předmětem již 4. ročníku sbírky Postavme školu v Africe, více na www.skolavafrice.cz
  • ---
  • Otázka (Marek, 14:42) -
    Dobrý den, existuje někde seznam přispívajících podniků? A jejich částky? díky
  • Odpověď (, 14:42) -
    Ano, samozřejmě, exituje seznam dárců (tedy nejen podniků, ale i vlád, jednotlivců, nadnárodních nandací či institucí). Seznam je vždy za každý uplnynulý rok součástí auditované výroční zprávy, kterou vydáváme a je možné ji najít za mnoho minulých let, počínaje druhou polovinou devadesátých let. Můžete ho najít na našich stánkách www.clovekvtisni.cz v pdf formátech. To je asi nejlepší zdroj informací o našem financování.
  • ---
  • Otázka (Jitka, 14:33) -
    Hezký den, mohla bych Vás požádat o odpověď, jaká kritéria musí splňovat člen náročné mise, např. tam, kde je válka ? Předpokládám jazykovou vybavenost, odolnost vůči stresu, fyzické dispozice. Jak dlouho lze pod takovým tlakem vydržet? Asi musí uchazeči projít specifickým sítem, testy... Moc Vám fandím .
  • Odpověď (, 14:39) -
    Kritéria jsou poměrně vysoká, závisí na zemi - jiné je to pro Etiopii či Namibii, jiné pro Afghánistán, či Srí Lanku, kde jsme v oblasti střetu vlády s Tygry. Podívejte se na naše www.clovekvtisni a v sekci "zapojte se" najdete pracovní pozice, které máme aktuálně vypsané, tam najdete více a samozřejmě pak následují pohovory, zátěžové psychtesty, školení. Díky za zájem.
  • ---
  • Otázka (Pavla Nováková, 14:32) -
    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda jste ženatý nebo jestli máte děti? Při Vašem pracovním vytížení je určitě náročné uchránit si osobní život, daří se Vám to? Děkuji, Pavla.
  • Odpověď (Šimon Pánek, 14:38) -
    Žiji s partnerkou a dcerou Apolenou, ano, je to trochu honička, ale to je tak vždy, když chcete něco dělat pořádně.
  • ---
  • Otázka (Honza, 14:31) -
    Česká republika se chystá angažovat v afghánské provincii Logar, která je dosti nebezpečná, ale přesto se vláda snaží do provincie nalákat podnikatelské subjekty. Co byste poradil firmám, které o podnikání v Logaru uvažují?
  • Odpověď (, 14:36) -
    Aby vyslali do Afghánistánu své zástupce a nejdříve si ujasnili jak to vypadá na místě a zároveň vyčkali, až vláda ujasní přibližně co a za jaké finanční objemy se podnikům nabízí. Riziko je celkem vysoké, ikdyž jsou podstatně horší místa, než je Logar.
  • ---
  • Otázka (Chingis, 14:26) -
    Mongolsko je jednou ze zemí, do kterých by prioritně měla směřovat pomoc české vlády. Nepřipravujete projekty také v této zemi, stále se vzpamatovávající se ze škod napáchaných centrálním planovaním?
  • Odpověď (, 14:35) -
    Zatím nepřipravujeme, jak jsem říkal, snažíme se být spíše na méně místech tak, aby práce měla kvalitu, rozovojový přesah, udržitelnost po našem odchodu i slušný kvanitativní záběr. Mongolsko nevylučuji, ale ne dříve, než v několika letech.
  • ---
  • Otázka (Krumpf, 14:21) -
    Dobrý den, můžete prosím říct, jaký poměr je mezi příspěvky státu a ostatními (osoby i firmy)? Děkuji
  • Odpověď (, 14:34) -
    České veřejné zdroje asi 25 %, EU asi 15 %, OSN, Světová banka, apod. asi 25 % a zbytek jsou privátní a firemní dárci + velké světové nadace, jako Fordova, Sorosova, apod.
  • ---
  • Otázka (Pavel P., 14:21) -
    Zdravím, neberte to jako výtku, ale zajímalo by mě, jaký podíl spořádá administrativa organizace typu ČvT a kolik se dostane za nehty vládním či vojenským garniturám, které mají vše pod palcem v inkriminovaných oblastech. Které oblasti považujete za nejvíce zkorumpované ? Lze nějak garantovat, že se pomoc dostane skutečně potřebným a nezůstane na cestě v rukou někoho, kdo de facto bezpráví a nerovnoprávnost podporuje? Děkuji.
  • Odpověď (, 14:29) -
    To je správná otázka! Na nespecifické administrativní a mandatorní výdaje spotřebujeme asi 2-2,5 % objemu (ředitelé, audit, nespecifické účto, PR, apod.), další část jsou přímé výdaje spojené s realizací projektů a tam je to různé - např. u velké stavby školy na Srí Lance po tsunami máme na půl úvazku stavebního Ing jako dozor a zbytek je zakázka tamní firmě. Tedy výdaje na realizaci jsou malé, naopak u složitého komunitního projektu s velkým podílem řízení malých, nikoli přes firmy, ale přímo implementovaných projektů to může být výrazně více. Snažíme se v průměru pohybovat celkově, včetně toho administrativního obnosu do 15 %, ale jak říkám, je to metodicky nejasné, co vše jsou ještě režijní náklady. No a na místě jde hodně o to, jak si pomoc ohlídáte, menší organizace, jako my, mají lepší šanci nedat místním vládcům, vojákům, apod. nic, velké, které musí pokrývat všechny, to težko mohou bez podpory místní samosprávy například, zvládnout.
  • ---
  • Otázka (Renata, 14:19) -
    Dobrý den, neuvažujete o tom, kandidovat na funkci prezidenta republiky? Už Vás někdo v této věci oslovil? Děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Šimon Pánek, 14:28) -
    Ne neuvažuji.
  • ---
  • Otázka (Karel Blamberk, 14:18) -
    Vážený pane, myslíte si , že by kromě podniků mohl vaší organizaci výrazněji pomoci stát ze svého "sociálního" balíku peněz? Dle mého názoru podniky mají trochu jiné poslání,než podporovat sociální oblast. Nejsem si jist ,zdali český stát svou naprosto neadresnou podporou lenochům a vychcánkům nedělá medvědí službu právě humanitárním neziskovým organizacím. Jsem pro této skupině našich líných spoluobčanů ubrat a ušetřené prostředky poskytnout organizacím typu člověk v tísni. K.B.
  • Odpověď (Šimon Pánek, 14:27) -
    Státní projekty realizuje, pro stát je to často zajímavé podělit se o práci právě se specializovanými nevládkami.
  • ---
  • Otázka (Martin , 14:16) -
    Dobrý den, jak může obyčejný člověk jako já pomoct z pohodlí svého domova?
  • Odpověď (, 14:26) -
    Může se stát členem Klubu přátel ČvT, dozvídat se více a dlouhodobě malou částkou přispívat.
  • ---
  • Otázka (Adam Smith, 14:14) -
    Přeji dobrý den, existuje mezi humanitárkami něco jako konkureční boj, tržní prostředí, "rány pod pás"? Nebo si spíše mezi sebou projekty rozdělíte a soustředíte se spíše na získávání prostředků? Mnoho zdaru!
  • Odpověď (, 14:23) -
    Ano, existuje soutěž, jak o veřejné prostředky - viz výběrová řízení a tendry, nejen u nás, ale soutěžíme v Bruselu, zemích kde pracujeme, podáváme projekty do Washingtonu..., i jakási soutěž o důvěru veřejnosti, privátních i firemních dárců. Konkurence je prospěšná, nutí nevládky pracovat kvalitně, šetřit, zlepšovat efektivitu. Na druhé straně se vídáme, ad hoc v některých zemích, kde je to např. hodně těžké bezpečnostně, spolupracujeme. Nemáme majitele, který by nás tlačil k co největším ziskům , naším limitem jsou příjemci služeb a pomoci, a proto se může stát, že dáme přednost jiným, pokud práci pro příjemce udělají lépe, jsou už na místě, apod.
  • ---
  • Otázka (Karel Králík, 14:13) -
    Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli existují místa,která potřebují pomoc a zároveň existují bariéry k realizaci (myslím tím situaci kdy máte prostředky k pomoci, ale nemůžete je uplatnit). Diky za odpověď
  • Odpověď (, 14:20) -
    Do jisté míry - například v některých oblastech Afghánistánu či Iráku nemůžeme pracovat z bezpečnostních důvodů, byli jsme předloni vyhnáni z Kavkazu, jiná situace je, pokud nemáme dostatek prostředků, abychom mohli zahájit skutečně smysluplnou a to i objemově (nechceme si jen odškrtávat další země, bez skutečného vyčíslitelného a relevantního dopadu pro potřebné) pomoc, jako je např. Darfur, kde začínat, pokud není na pomoc již připraveno nejméně půl milionu eur, nemá smysl.
  • ---
  • Otázka (Keleemek, 14:09) -
    Dobrý den, mohl byste uvést, jakou část příjmu organizace Člověk v tísni tvoří příspěvky z rozpočtu ČR? Děkuji.
  • Odpověď (, 14:18) -
    Nyní přibližně 25 %, a to jak prostředky vládní, tak samospráv, vždy formou dotačních či výběrových řízení, ve kterých stát/samospráva zadává to, co chce, aby bylo realizáno a my jdeme do soutěže. V letech, kdy jsou velké humanitární sbírky, to pak bude méně, protože rozpočet prudce naroste (např. v roce 2003 jsme měli rozpočet asi 460 mil. Kč a z toho téměř 200 mil. byla pomoc ze sbírky po povodních.
  • ---
  • Otázka (Petr Novotny, 14:06) -
    Dobrý den. Oceňuji to, co děláte! Zajimá mě, jak jste se k tomu dostal, co Vás vedlo k tomu, abyste pomáhal lidem v tísni. Podle mě to v člověku musí být již od narození, nebo nastal ve Vašem životě nějaký důležitý předěl, který Vás dostal na tuto dráhu? Děkuji za Vaši odpověď a přeji mnoho úspěchů ve Vaší činnosti...
  • Odpověď (, 14:16) -
    Částečně shodou náhod - zájem o svět, potřeba cestovat, ale zároveň potřeba dělat něco, co má smysl i jinak, než jen pro mne, říká se tomu zvýšené sociální cítění a to má člověk po rodičích, četbou dobrodružných románů, kde dobro vítězí nad zlem a možná i tím v jakém společenství vyrůstá.
  • ---
  • Otázka (Marek, 14:06) -
    Dobrý den, myslíte si, že vyznamenání od prezidenta Václava Havla pomohlo propagaci ČvT? Jak si Vy osobně ceníte této pocty?
  • Odpověď (, 14:14) -
    Samozřejmě mne vyznamenání potěšilo, uznání těší, do nějaké míry pomohlo i prestiži ČvT, ale nemyslím, že nějak zásadně, dobré jméno a prestiž se zakládá na celých 15ti letech práce, nikoli na jedné, byť zajímavé události.
  • ---
  • Otázka (Petr, 14:05) -
    Rád bych se zeptal, jak hodnotíte ochotu ostatních organizací spolupracovat s vámi při plnění vašeho poslání. A jestli existuje nějaká možnost, případně jak by vám mohly tyto organizace více pomáhat.
  • Odpověď (, 14:10) -
    Ochota spolupracovat je myslím vcelku dobrá. To, co děláme, oslovuje mnoho lidí, samozřejmě bychom potřebovali větší podporu firemních dárců, také vstřícnější vztah bankovního sektoru - přestože máme obrat v několika stamiliónech za rok, jsme na první pocit pro banky podivný klient (myslím tím pro půjčky, které potřebujeme na překlenování financování velkých, např. EU či Světovou bankou financovaných projektů), no a samozřejmě potřebujeme co nejvíce lidí ochotných jet pracovat do nelehkých podmínek po světě, za malé ohodnocení a přitom je potřebné, aby to byli lidé vzdělaní a schopní.
  • ---
  • Otázka (Derry, 14:03) -
    Dobrý den pane Pánku, nechci z Vás v žádném případě tahat Vaše know-how, ale alespoň rámcově - jakým způsobem přesvědčujete korporace v ČR, aby se na humanitárních akcích finančně podílely? Mohl byste uvést nějaká kritéria, podle kterých se rozhodují? Děkuji, Derry
  • Odpověď (, 14:07) -
    Snažíme se zároveň být maximálně transparentní ve výkaznictví toho, za kolik a jak realizujeme, tedy v zásadě firemní přístup, žádné volání přispějte "nám dobrodějům" na charitu, ale jasné výkaznictví, které měří přínosy potřebným oblastem a lidem a srovnává je s finanční náročností. A samozřejmě se snažíme přesvědčit i osobně, nicméně, jak jsem říkal, doba kdy firmy objeví přidanou hodnotu sociálního marketingu a potřebu social responsibility policy je zatím spíše před námi i proto, že spotřebitel těmto aspektům zatím věnuje jen malou pozornost.
  • ---
  • Otázka (Karel Jelínek, 14:03) -
    Dobrý den, předpokládám, že sledujete politickou situaci v Čechách, myslíte si, že se Vaše ideály z roku 1989 naplnily ? Co byste poradil dnešním politikům, aby dělali lépe ?
  • Odpověď (, 14:04) -
    Ano, sleduji, ikdyž ne každou drobnost, jemné nuance o tom, co zase řekl pan xy na to, co řekl pan ab o panu cd, což se často objevuje v našich médiích, nesleduji. Subjektivně bych byl samozřejmě raději, abychom byli mnohém dál, ale objektivně, rozhlédnu-li se po srovnatelných zemích, musím zkonstatovat, že jsme na tom podobně, v něčem i lépe. A rady politikům: opravdová otevřená komunikace, vysvětlování, partnerství s veřejností, to mi nejvíce chybí, jak málo skutečně otevřeně politici vysvětlují a komunikují.
  • ---
  • Otázka (Petr Novák, 13:59) -
    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli obecně české firmy podporují humanitární projekty v zahraničí a zda můžete uvést příklad nějaké české či zahraniční firmy, která podniká v oblasti, kam míří humanitární pomoc a sama je dárcem např. prostřednictvím Vaší organizace.
  • Odpověď (, 14:01) -
    České firmy zatím málo podporují projekty v zahraničí, je to dáno celkovým vývojem, zájmem lidí, silou firem i tím, nakolik jsou pokryty potřeby doma, např. realizujeme projekty financované italskými či španělskými dárci, spolu s tamními nevládními organizacemi v Iránu, Afghánistánu, atp.Z ČR jen výjimečně, v době krizí jako byla např. tsunami, kdy je pak řada firem, např. ČSOB, které věnují značné sumy. Na větší podporu českých firem v zemích, kde jsou ony i my čekáme, je to pro firmy silný sociální marketing, musí jej však ještě objevit, či se ujistit, že je pro ně přínosný.
  • ---
  • Otázka (Tomas, 13:54) -
    Dobrý den, líbí se mi Vaše práce, ale mám tady dobré zaměstnání a rodinu. Jak bych se mohl zapojit do vašich aktivit, nebo jinak podpořit Vaši organizaci a přitom nemuset jezdit po světě?
  • Odpověď (, 13:59) -
    Dobrý den, budu následující hodinu odpovídat na Vaše dotazy, ptejte se ! Děkuju za otázku, ano, možnosti jsou, například podporou některých projektů, či členstvím v Klubu Člověka v tísni, který generuje prostředky například na okamžitou pomoc v krizích ve světě, více na www.clovekvtisni.cz
Aktualizace rozhovoru
Váš názor
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 15:01

    Dobrý den, působí Člověk v tísni také v Číně a jak? Změnila se v Číně od roku 1989 nějak situace co se týče dodržování lidských práv?
    matrix
  • Přidat názor
    Romové na severu
    2.10.2007 15:00

    Bydlím v menším městě v severních Čechách a vím, že i v našem městě působíte a většina lidí vaše pracovníky chválí. Nemám ale pocit, že by se situace ohledně Romů zlepšovala. Jak hodnotíte efektivitu vaší práce? Myslím, že problémů spíše přibývá.
    Kamil Petrovkáč
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:57

    Míváte někdy střet zájmů, třeba když musíte jednat s někým, kdo je diktatura sama, ale přes kterého jede humanitární vlak? Pokud ano, nemají Vám to potom lidi za zlé, že se musíte ohnout - Jak by řekl Cimrman:"Když se ohneš, tak se potom narovnej". Něco jako "vyšší princip mravní"? Děkuji, držím ČVT pěstičky
    Petra
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:48

    Vím že v ČR pomáháte v chudinských čtvrtích, kde bydlí hlavně Romové. Co přesně pro ně děláte?
    Míra
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:47

    Zdá se mi, že se při soutěži o veřejné prostředky na humanitární a rozvojovou pomoc smazává rozdíl mezi ziskovými firmami a neziskovými organizacemi. Jakou přidanou hodnotu neziskovky oproti firmám nabízí?
    Honza
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:43

    Dobrý den pane Pánku. Nemají humanitární organizace v posledních letech trend se chovat více jako prosperující firma (samozřejmě s patřičnou orientací nikoliv na zisk, ale na pomoc)? Zlepšuje se PR, sofistikovaný výběr dobrovolníků a specialistů - (tedy nikoliv jen akvizice party nadšenců, která se složí při první větší stresové situaci)? A co druhá strana - nabízí se více "rekrutů", dobrovolníků než v minulosti? Jsou někde informace - průzkumy, jak jsou neziskové organizace vnímány, ať už ze strany korporací, veřejnosti, etnik? Předem děkuji za odpověď,
    L. Průcha
  • Přidat názor
    pracovník zahraničních humanitárních akcí
    2.10.2007 14:42

    Zdravím a přeji hezký den, zajímalo by mě, co všechno by měl splňovat člověk, který by se rád zúčastnil nějaké zahraniční "mise" pořádané ČVT (ať už vědomostní, tak i nějaká lidská vybavenost). Zaujaly mě aktivity ohledně stavění škol v Etiopii a v jiných dosti vzdálených oblastech. Co bych měla udělat proto abych se toho mohla někdy v budoucnosti zúčastnit...? Děkuji
    zdenka galánová
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:42

    Dobrý den, existuje někde seznam přispívajících podniků? A jejich částky? díky
    Marek
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:33

    Hezký den, mohla bych Vás požádat odpověď, jaká kritéria musí splňovat člen náročné mise, např. tam, kde je válka ? Předpokládám jazykovou vybavenost, odolnost vůči stresu, fyzické dispozice. Jak dlouho lze pod takovým tlakem vydržet? Asi musí uchazeči projít specifickým sítem, testy... Moc Vám fandím .
    Jitka
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:32

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda jste ženatý nebo jestli máte děti? Při Vašem pracovním vytížení je určitě náročné uchránit si osobní život, daří se Vám to? Děkuji, Pavla.
    Pavla Nováková
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:31

    Česká republika se chystá angažovat v afghánské provincii Logar, která je dosti nebezpečná, ale přesto se vláda snaží do provincie nalákat podnikatelské subjekty. Co byste poradil firmám, které o podnikání v Logaru uvažují?
    Honza
  • Přidat názor
    Mongolsko
    2.10.2007 14:26

    Mongolsko je jednou ze zemi, do kterych by prioritne mela smerovat pomoc ceske vlady. Nepripravujete projekty take v teto zemi stale se vzpamatujici ze skod napachanych centralnim planovanim?
    Chingis
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:21

    Dobrý den, můžete prosím říct, jaký poměr je mezi příspěvky státu a ostatními (osoby i firmy)? Děkuji
    Krumpf
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:21

    Zdravím, neberte to jako výtku, ale zajímalo by mě, jaký podíl spořádá administrativa organizace typu ČvT a kolik se dostane za nehty vládním či vojenským garniturám, které mají vše pod palcem v inkriminovaných oblastech. Které oblasti považujete za nejvíce zkorumpované ? Lze nějak garantovat, že se pomoc dostane skutečně potřebným a nezůstane na cestě v rukou někoho, kdo de facto bezpráví a nerovnoprávnost podporuje? Děkuji.
    Pavel P.
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:19

    Dobrý den, neuvažujete o tom, kandidovat na funkci prezidenta republiky? Už Vás někdo v této věci oslovil? Děkuji za odpověď.
    Renata
  • Přidat názor
    člověk
    2.10.2007 14:18

    Vážený pane, myslíte si , že by kromě podniků mohl vaší organizaci výrazněji pomoci stát ze svého "sociálního" balíku peněz? Dle mého názoru podniky mají trochu jiné poslání,než podporovat sociální oblast. Nejsem si jist ,zdali český stát svou naprosto neadresnou podporou lenochům a vychcánkům nedělá medvědí službu právě humanitárním neziskovým organizacím. Jsem pro této skupině našich líných spoluobčanů ubrat a ušetřené prostředky poskytnout organizacím typu člověk v tísni. K.B.
    Karel Blamberk
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:16

    Dobrý den, jak může obyčejný člověk jako já pomoct z pohodlí svého domova?
    Martin
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:14

    Přeji dobrý den, existuje mezi humanitárkami něco jako konkureční boj, tržní prostředí, "rány pod pás"? Nebo se spíše mezi sebou projekty rozdělíte a soustředíte se spíše na získávání prostředků? Mnoho zdaru!
    Adam Smith
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:13

    Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli existují místa,která potřebují pomoc a zároveň existují bariéry k realizaci (myslím tím situaci kdy máte prostředky k pomoci, ale nemůžete je uplatnit). Diky za odpověď
    Karel Králík
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:09

    Dobrý den ,mohl byste uvést ,jakou část příjmu organizace Člověk v tísni tvoří příspěvky z rozpočtu ČR? Děkuji.
    Keleemek
  • Přidat názor
    Dobrocinnost
    2.10.2007 14:06

    Dobry den.. Ocenuji to, co delate! Zajima me, jak jste se k tomu dostal, co Vas vedlo k tomu, abyste pomahal lidem v tisni. Podle me to v cloveku musi byt jiz od narozeni, nebo nastal ve Vasem zivote nejaky dulezity predel, ktery Vas dostal na tuto drahu? Dekuji za Vasi odpoved a preji mnoho uspechu ve Vasi cinnosti..
    Petr Novotny
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:06

    Dobrý den, myslíte si, že vyznamenání od prezidenta Václava Havla pomohlo propagaci ČvT? Jak si Vy osobně ceníte této pocty?
    Marek
  • Přidat názor
    ...
    2.10.2007 14:05

    Rád bych se zeptal, jak hodnotíte ochotu ostatních organizací spolupracovat s vámi při plnění vašeho poslání. A jestli existuje nějaká možnost, případně jak by vám mohly tyto organizace více pomáhat.
    Petr
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:03

    Dobrý den pane Pánku, nechci z Vás v žádném tahat Vaše know-how, ale alespoň rámcově - jakým způsobem přesvědčujete korporace v ČR, aby se na humanitárních akcích finančně podílely? Mohl byste uvést nějaká kritéria, podle kterých se rozhodují? Děkuji, Derry
    Derry
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 14:03

    Dobrý den, předpokládám, že sledujete politickou situaci v Čechách, myslíte si, že se Vaše ideály z roku 1989 naplnily ? Co byste poradil dnešním politikům, aby dělali lépe ?
    Karel Jelínek
  • Přidat názor
     
    2.10.2007 13:59

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli obecně české firmy podporují humanitární projekty v zahraničí a zda můžete uvést příklad nějaké české či zahraniční firmy, která podniká v oblasti, kam míří humanitární pomoc a sama je dárcem např. prostřednictvím Vaší organizace.
    Petr Novák
  • Přidat názor
    jak na to
    2.10.2007 13:54

    Dobrý den, líbí se mi Vaše práce, ale mám tady dobré zaměstnání a rodinu. Jak bych se mohl zapojit do vašich aktivit, nebo jinak podpořit Vaši organizaci a přitom nemuset jezdit po světě?
    Tomas

Připravujeme pro Vás...

Online rozhovor s výkonným ředitelem Orco Alešem Vobrubou - 17. května od 14:00

Online rozhovor s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem - 23. května od 14:00

Online rozhovor s výkonným ředitelem AAA Auto Anthony Dennym - 30. května

Rozhovor s ředitelem KIT digital Barakem Bar-Cohenem

 

 

 

 

Právě diskutujete
Nejdiskutovanější zprávy dne
Online rozhovory