Fed model: Akcie „jednoznačně” nahoru

Reakce trhu na razantní snížení klíčové sazby Fed byla malá a nevybočovala tak z obvyklého vzorce chování cen akcií v podobných situacích. Je totiž běžné, že je v rozporu to, jaká váha se ex-ante dává změně sazeb a tím, jaký (okamžitý) efekt poté tato reálně má. V souvislosti se snížením sazeb, posunem výnosů dluhopisů a cen akcií se v tomto článku chci ale spíše krátce podívat na to, co nyní říká tzv. Fed model.

V krátkosti – Fed model porovnává tzv. ziskový výnos akcií (obrácené P/E) a výnos 10 letých vládních dluhopisů. Tento pohled ukazuje relativní (!) atraktivitu akcií vs. dluhopisů a teoreticky by tak měl poskytovat určité vodítko pro další vývoj na trzích. V praxi je možno tento model vyjádřit jako (i) E/P – výnos 10letého dluhopisu, nebo (ii) (E/P)/(výnos 10l d.). Oba zápisy z hlediska akcií zjednodušeně implikují následující - čím vyšší jsou ceny akcií při daných ziscích, tím menší je jejich ziskový výnos relativně k dluhopisům a stávají se méně atraktivní. Malý ziskový výnos akcií relativně k výnosu dluhopisů by tak měl indikovat budoucí pokles cen akcií (který by zvedl jejich výnos na atraktivnější úrovně relativně k dluhopisům). Naopak velký výnos akcií relativně k dluhopisům indikuje, že jsou podhodnocené a že jejich ceny porostou (budou redukovat jejich výnos).

Otázkou přirozeně je, co jsou „velké“ a „malé“ výnosy. Většinou se za bernou minci na prvním místě bere historie - historický vývoj výstupu modelu je zobrazen v následujícím grafu:



Výnos 10 letého vládního dluhopisu v USA je nyní na úrovni 3,7%, 2008 ziskový výnos S&P 500 na úrovni 7,5%. Rozdíl mezi nimi je tedy 3,8%. Při pohledu na delší historii je tento rozdíl dosti vysoko, vybočuje i z relativně vyšší úrovně na kterou najel v roce 2003. Je i nad 1,96 násobkem standardní odchylky historických rozdílů, což pro statisticky založené investory indikuje opravdu výjimečnou situaci. Kdybychom tedy skutečně považovali současný výstup Fed modelu za příliš vysoký, čekali bychom, že trh půjde v brzké době nahoru (bude korigovat „příliš vysoký“ ziskový výnos akcií).

Je ale potřeba zdůraznit, že:
(i) proti modelu existují významné metodologické námitky,
(ii) praktické testy jeho predikční síly dopadly mírně řečeno s nejasnými závěry (snad mimo ten, že jednoduché P/E udělá „lepší práci“),
(iii) výběr „přiměřených“ výnosů je v podstatě nemožný (což je dosti patrné i z grafu) díky možnosti strukturálních posunů jako je změna rizikovostí, rizikových prémií, růstových profilů, atd. Smysl má snad jen se bavit v rámci standardních odchylek (prezentovaných též v grafu).

Přes uvedené lze o tomto modelu občas slyšet a jeho predikce bývají nejednou prezentovány jako spolehlivý indikátor budoucího vývoje (což by samo o sobě mělo vzbudit pochybnosti). Je podle mne ale používán/prezentován spíše díky tomu, že má zřejmě ten správný mix jednoduché logiky a zároveň zní sofistikovaně.