Atlanta (ČTK) - Finanční krize ve Spojených státech ještě zdaleka neskončila a výkonnost největší ekonomiky světa se zřejmě nevrátí na úroveň před začátkem krize dříve než v roce 2013. Tvrdí to někteří přední američtí ekonomové. Oponují tak hlasům z Wall Street i z americké vlády, které naznačují, že Amerika má nejhorší za sebou. K velkým kritikům patří i věhlasný ekonom a laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz.
"Recese ještě neskončila," řekl podle agentury Reuters profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě Michael Intriligator. Ještě déle než průmyslová výroba se podle něj bude na předkrizovou úroveň vracet trh práce. Ten se prý nezotaví dříve než v roce 2016.
Ekonomové své názory na krizi a její další vývoj přednášeli na výročním shromáždění Americké ekonomické asociace (AEA) v Atlantě. Jejich názory byly většinou v příkrém rozporu s optimismem, který se šíří bankovním sektorem. Ten měl podle analytiků neúměrný prospěch z podpůrných opatření, která na podporu bankovního systému zavedla tamní vláda.
Hrubý domácí produkt Spojených států ve třetím čtvrtletí vykázal růst v přepočtu na celý rok 2,2 procenta. Udržitelnost růstu ekonomiky je ale teď předmětem vzrušených debat.
Analytici v nedávné anketě agentury Reuters uvedli, že na letošní rok počítají s růstem americké ekonomiky o více než tři procenta. Stále častěji se ale objevují námitky, že proti očekávanému růstu HDP bude působit dost silný tlak a úměrně se budou zvyšovat i rizika, že skutečnost bude nakonec horší.
Ekonom Simon Johnson, který vyučuje na ekonomické škole Sloan School of Business, dokonce varuje, že americká vláda svými dosavadními kroky jen připravila půdu pro další problémy. Podporou finančního sektoru sice bankám na čas pomohla, ale v konečném důsledku jen oddálila další propad sektoru. Ten je podle Johnsona nevyhnutelný.
Johnson se zmiňuje hlavně o zárukách, které dala velkým finančním institucím nejen současná administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale i předchozí prezident George W. Bush. Velké bankovní domy pak nabyly dojmu, že díky své velikosti jsou tak nepostradatelné, že vláda je nikdy nenechá padnout.
"Krize teprve začíná," řekl Johnson. "A jestli mají bankéři vyhráno? Z krátkodobého pohledu zcela jistě. Bezprostřední příležitost ke změně jsme ale propásli," pokračoval Johnson a dodal, že nynější i předchozí americký prezident problémy v podstatě ještě zhoršili. A Johnson rozhodně není sám, kdo nevidí budoucnost růžově.
Před nastupujícími problémy varuje i věhlasný ekonom Joseph Stiglitz, který je laureátem Nobelovy ceny a profesorem ekonomie na Columbijské univerzitě v New Yorku. K problémům prý dochází proto, že ve zkaženém politickém systému jsou politici zavázáni velkým finančním institucím, nešetří ostrými slovy Stiglitz.
Stiglitz už krátce po roce 2000 například předpověděl, že americký dolar má před sebou období dramatického propadu, a to kvůli vysokému zadlužení a obchodním deficitům, s nimiž se Spojené státy potýkaly už v té době. Když Stiglitz tato slova pronášel, dolar se těšil všeobecné oblibě a jeho kurz lámal rekordy. Tehdy Stiglitzově prognóze mnoho lidí nevěřilo, další léta mu však dala za pravdu.
Slova o zkaženém politickém systému nyní Stiglitz dokládá tím, že dosavadní návrhy na reformu regulačního rámce zatím v USA nic nepřinesly. Pouhým mýtem jsou podle něj i řeči o inovacích ve finančním sektoru. "Reforma regulatorního rámce, která je teď na stole, je absolutně nedostatečná," řekl Stiglitz.
Stiglitz tudíž zásadně odmítá myšlenku, že banky v minulosti dosahovaly rekordních zisků díky tomu, že sektor prošel zásadní inovací. To je podle něj nesmysl. Ještě dál zašel v této otázce Johnson ze Sloan School of Business. To, čemu říká mytologie finanční inovace, lze prý také označit za způsob, jak z lidí vytáhnout úspory.