„Můj kolega z bankovní rady ČNB Mojmír Hampl se pustil v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard do kritiky Mezinárodního měnového fondu. Dočkal se za to reakcí, které i jeho musí překvapovat. Obávám se však, že ty reakce vypovídají mnohem více o jejich autorech než o podstatě problému, o který jde. A pokud se nemýlím, nejsou to výpovědi nikterak povzbuzující,“ uvádí ve svém textu v sekci Názory Hospodářských novin víceguvernér České národní banky Miroslav Singer k předchozí slovní kritice dalšího člena bankovní rady ČNB Mojmíra Hampla vyslovené na adresu MMF a následných reakcí na ni (více zde a zde).
„Vrátím-li se k roli, kterou MMF sehrál na konci roku 2008 a počátku roku loňského - tedy v období před tím, než krize zasáhla střední Evropu -, nemohu této instituci lichotit,“ píše Singer se zdůrazněním role při interperpretaci vlny na faktech se nezakládajících článků započaté u FT. „Fond tyto škodlivé a bludné články nijak nezpochybnil. Ba ještě hůře: sám se k této vlně přidal a pomohl jí ještě zesílit. Mimo jiné tím, že v nejkritičtějším období připravil zprávu o problémech regionu, kterou navzdory svým běžným standardům nedal institucím dotčených zemím ke komentáři. A aby toho nebylo málo: před samotným zveřejněním dokumentu "unikly" jeho "nejšťavnatější" části do deníku Financial Times. Právě tyhle nejvarovnější pasáže přitom byly podloženy zcela mylnými daty. Další pak chybnými interpretacemi statistik,“ píše Singer a upozorňuje, že i on musel následky tohoto jednání mnohokrát "vykomunikovávat" s pracovníky MMF a věci uvádět na pravou míru skrze sérii vystoupení po světě.
Podle Singera MMF nekorigoval svůj přístup ani ochotně, ani dostatečně rychle. Jako příklad Singer uvádí, že se fond teprve loni na podzim vzdal snahy připravovat zprávy, ve kterých by - krom jiného - nebyly statistiky například o výsledcích stress testů bankovnictví uváděny za jednotlivé země, ale za střední a východní Evropu jako celek. „Neuměl bych ale říci, že chyby MMF (jež situaci minimálně těch zemí střední Evropy, které měly finanční systém v pořádku, loni komplikovaly), byly nějak úmyslné,“ píše Singer s odkazem na to, vrcholné vedení přišlo do fondu teprve relativně nedávno a kdyby tak chtělo špatnými zprávami poškodit střední Evropu, muselo by dostat špatné hodnocení situace do textů zpráv pomocí neformálních dohod s těmi, kteří texty, jež nám neprospěly, připravovali. Podle Singera je dosti obtížné si představit, jak v instituci typu MMF vznikají na objednávku podklady, které mají za cíl poškodit řekněme Čechy, Slováky nebo Poláky. „Mnohem spíš tedy šlo o kombinaci paniky, nízké odbornosti či prostě snahy najít problém všude - a možná hlavně jinde než uvnitř vyspělých ekonomik hlavních akcionářů fondu,“ píše na adresu MMF Singer.
Miroslav Singer v textu dále píše, že proces přípravy pravidelné zprávy o ČR vedli experti, kteří se nejen orientovali v relevantních otázkách, ale také byli ochotni diskutovat a přijímat argumenty české strany. Za zbytečnou tedy považuje mediální "výměnu názorů", která po zveřejnění rozhovoru s Hamplem proběhla. „Žil jsem v domnění, že představitelé fondu si již přiznali, že opravdu na jejich straně došlo k chybám. Každopádně jsem přesvědčen, že trocha pokory by MMF a jeho reprezentantům docela slušela,“ píše Singer a zároveň odsuzuje spekulace médií, která dávají slova Hampla do souvislosti s končícím mandátem guvernéra ČNB. „Kolega Hampl svou skepsi k fungování mezinárodních institucí (včetně měnového fondu) zřetelně vyjadřuje už mnoho let. K roli, již fond sehrál za krize ve střední Evropě, se také nevyjádřil poprvé,“ upozornil Singer.
(Zdroj: Text Miroslava Singera zveřejněný v sekci Názory HN)