Aktualizováno (13:35) Jako dobré v obtížném období zhodnotil šéf výsledky za druhé čtvrtletí roku jak na úrovni Group, tak u České spořitelny. Ve výhledu na druhé čtvrtletí roku očekává lepší kondici ekonomiky a vyšší chuť lidí si půjčovat, tím také lepší finanční výsledek, který vidí za celý rok lepší, než loni. Za důležitý závěr vyplývající ze zátěžových testů evropských bank u její šéf Treichl považuje to, že při přísnějším nastavení testů rakouské centrální banky proti požadavku CEBS by Group naplnila požadovanou kapitálovou úroveň 6% Tier 1 i bez minulého přijetí státní injekce v rozsahu 1,2 miliardy eur. Nadále neustává v kritice stávající bankovní regulace Basel II a připravovaný Basel III a to jak pro její obsah, znevýhodňující některé banky včetně , tak i pokud jde o jeho postojem liknavý přístup politiků a centrálních bankéřů regionu v této věci.
Průmysl a ekonomika ČR se podle šéfa zlepšuje a ve druhé polovině roku očekává také zvýšenou chuť domácností si půjčovat. „Sázíme na postupné ozdravování a růst české ekonomiky, která vedle slovenské poroste rychleji než státy eurozóny. Česká ekonomika dostane ve druhé polovině další impulz. Vedle exportu, který už roste, dojde i k obnovení spotřebitelské poptávky. Lidé postupně přestanou mít obavy z budoucnosti a budou mít zájem si více půjčovat," očekává Treichl směrem ke zvýšení zisku banky. „Principiálně si myslím, že by mohl být o něco lepší než vloni,“ uvádí Treichl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Jeho očekávání potvrdil i šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer. „Očekáváme oživení trhu ve druhé polovině roku. Porostou korporátní úvěry a růst sledujeme také u malých a středních podniků a drobných podnikatelů. V tuto chvíli nepožadují rozsáhlé financování velké podniky, tak čekáme viditelnou změnu v posledním čtvrtletí roku,“ uvedl CEO ČS pro Bloomberg.
Ve výsledcích provedených stress testů šéf Treichl vyzdvihl fakt, že prošla variantou rakouské centrální banky s nižšími odhady růstu ekonomik proti CEBS a to i v případě, že by se odečetla v minulosti udělená státní kapitálová injekce 1,2 mld. EUR. „Po dohodě s Rakouskou národní bankou a s ECB naše zátěžové testy vycházely z přísnějších parametrů, než které testovaným bankám stanovil Výbor evropských orgánů bankovního dohledu, použili jsme nižší odhady růstu ekonomik,“ uvedl šéf . Odmítá pochybnosti spojené se státními dluhopisy. „Zveřejnili jsme, jaké obchodujeme a máme ve svých knihách. Každý může vidět, jaké objemy a jaké cenné papíry držíme,“ uvedl. Většinu z celkového portfolia 26 mld. EUR tvoří dluhopisy zemí, kde Group působí, přičemž zhruba polovina objemu připadá na rakouské a české státní dluhopisy.
Andreas Treichl znovu zopakoval výtky proti nastavení Basel II a připravované Basel III, ale i nastavení kapitálového požadavku v samotných zátěžových testech. „Nepromítá se do nich odlišnost modelů investičních a komerčních bank a minimální požadavek kapitálové přiměřenosti je stejný pro oba,“ uvedl Treichl a dále poukazuje na to, že dle jeho názoru retailové banky, které působí ve střední a východní Evropě, byly díky regulatorním požadavkům na kapitál výrazně znevýhodněny a že o problému neproběhla diskuse. „Když chce Česká spořitelna půjčit menší české firmě - a těch je většina, tak přestože s ní spolupracuje třeba patnáct let a tak dobře ví, jak na tom je, potřebuje mít na úvěr desetinásobné kapitálové vybavení, než kdyby si koupila státní dluhopisy. Včetně dluhopisů Řecka. Je prostě špatně, že banky jako , Raiffeisen, a další, které financují firmy ve střední a východní Evropě, jsou takto regulací znevýhodňovány. Musí držet mnohem více kapitálu než například , která v regionu obchoduje s cennými papíry. O tom se nemluví ani v souvislosti s chystanou regulací Basel III, která tak jak se zatím rýsuje, naši situaci ještě zhoršuje. Přitom právě nová regulace má banky přimět, aby se vrátily zpět ke svým kořenům a k půjčování,“ říká šéf v rozhovoru pro HN. Čeští politici a ČNB nejsou do jednání kolem Baselu III podle Treichla zapojeni a v zásadě drží pozici, že když jsou české banky bezpečné a když se teď ukázalo, že i mateřské společnosti nejsou tak špatné, tak je vše v pořádku. „My s tím můžeme žít, ale středoevropský region potřebuje palivo pro další růst. Banky chtějí půjčovat a potřebujeme se vážně domluvit, jak velký kapitálový polštář potřebují pro úvěrování firem. Myslíme si, že by měl být menší,“ řekl Treichl pro HN. Znovu potvrdil, že do konečného vyjasnění nových pravidel Basel III banka nesplatí státní pomoc. „Peníze máme připravené v rezervách, ale čekáme na finální podobu regulace. Pak si uděláme kalkulaci na následující tři roky a jakmile si budeme jistí, že máme dostatečný polštář, tak zahájíme jednání s vládou o splacení pomoci,“ uvedl Treichl.
"Vzkaz" Treichla směrem k domácí politice a ČNB zní poněkud překvapivě ve světle minulých vyjádření jak ČNB, tak ministerstva financí. Například guvernér ČNB Miroslav Singer, či víceguvernér Mojmír Hampl, ale i hlasy z ministerstva financí, opakovaně proti přehnané a rychlou jehlou šité nové podobě finanční regulace vystupují, viz například ZDE, ZDE či ZDE. Oficiální reakce ČNB a MF ČR na sebe nenechaly dlouho čekat. "ČNB je do jednání o nových regulatorních pravidlech pro bankovní sektor přímo zapojena, ať už prostřednictvím Basilejského výboru pro bankovní dohled, Výboru evropských bankovních supervizorů (CEBS) či dalších struktur. Členové bankovní rady ČNB v minulosti opakovaně vyjadřovali - jak na mezinárodních fórech, tak v mnoha veřejných prohlášeních - rezervovaný či nesouhlasný postoj k řadě návrhů na změny mezinárodních regulatorních pravidel," řekl mluvčí ČNB Marek Petruš. Svou pozici a názory se podle něj ČNB snaží prosazovat už dva roky, a proto je na škodu věci, že představitelé finančních skupin působících v tomto regionu se s pozicí a názory ČNB zřejmě dosud detailně neseznámili. "Nicméně věříme, že nyní se naše spolupráce zintenzivní," řekl mluvčí ČNB Marek Petruš. Ministr financí Miroslav Kalousek na kritiku reagoval, že si rád s šéfem Erste Bank situaci probere, ale nechce s ním o tom diskutovat přes média. "Patřím k lidem, kteří se dívají nejen do budoucnosti, ale i do minulosti. Nepamatuji se, že by nějaká vlna obdobné politicky motivované regulace ekonomiku neoslabila," poznamenal Kalousek.
Proti kritice postoje při regulaci ocenit Treichl ČR za rezervovaný postoj k bankovní dani. „Postoj je znakem síly. Česko má silný bankovní systém a česká reprezentace říká, že nechce veřejné rozpočty sanovat na účet bank, protože to považuje za krátkozraké,“ uvedl. Dopady maďarské bankovní daně za letošek vyčíslil na 37 mil. EUR do zisku po zdanění, u chystané bankovní daně v Rakousku počítá s negativním dopadem do čistého zisku v rozsahu 60 milionů EUR. „Celkový dopad neumím odhadnout, protože zatím nevíme, jestli bude daň zavedena také v dalších zemích,“ uvedl a zároveň vyslovil požadavek, aby daň zároveň provázela přísnější rozpočtová politika vlád. „Když to pomůže zlepšit finanční situaci státu a zároveň nepoškodí ekonomiku, tak asi všechny banky jsou připraveny ji platit. Stejně jako my nechceme platbu daně přenést na klienty a musíme proto pracovat efektivněji, totéž čekáme i od státu. V Maďarsku ale schválením daně prostě znevýhodnili jen banky, což se investorům pochopitelně nelíbí,“ uvedl Treichl pro HN. Pokud bankovní daň bude mít charakter krátkodobého opatření na jeden či dva roky, nedopadne nijak na klienty, uvedl pro E15. Také ohledně dalšího vývoje eurozóny považuje za důležité pro nejbližší dva roky „sledovat, co se bude dít“. Teprve pak se Group podle šéfa vrátí k dřívějšímu dlouhodobého prognózování. Strategie v regionu střední a východní Evropy se podle šéfa nijak nemění. „Za deset let bychom měli být přibližně tam, kde jsme dnes, se silnější pozicí v Srbsku a možná jednou zemí navíc,“ uvedl. Od Srbska čeká pozitivní efekty po jeho vstupu do EU a uvádí, že začlenění celého západního Balkánu do EU pomůže také Řecku.
(Zdroj: HN, E15, Bloomberg)