„Žádné další zvýšení výdajů, žádné další snižování daní nepomůže Spojeným státům získat zdroje na splacení svých dluhů. Pro permanentní uzavření fiskální mezery potřebují od této chvíle každoročně 14 procent hrubého domácího produktu. To je v podstatě celá příjmová strana dnešního rozpočtu, jelikož federální příjmy dosahují 14,9 procenta HDP. Spojené státy jsou prostě v reálném bankrotu,“ uvádí ve svém komentáři pro agenturu Bloomberg profesor ekonomie na Bostonské univerzitě Laurence J. Kotlikoff.
Spojené státy musí podle profesora razantně zjednodušit a reformovat daňový systém, zdravotnictví, penzijní systém i finanční systém, z nichž každý je podle něho v „pořádném průšvihu“. To je podle Kotlikoffa však stále ještě ta dobrý zpráva, protože toto je možné. V červenci MMF zveřejnil výroční zprávu o americké hospodářské politice. Profesor z ní vybírá dva body, které říkají že „ke stabilizaci poměru dluhu k HDP budou potřeba výrazně vyšší než započtené úspory v rozpočtu“ a že „uzavření fiskální mezery vyžaduje permanentní roční zdroje v rozpočtu v rozsahu 14 procent HDP Spojených států". Fiskální mezeru definuje jako současnou hodnotu mezi projektovanými výdaji včetně těch na obsluhu oficiálního dluhu a projektovanými příjmy ve všech následujících letech.
Dnešní příjmy amerického rozpočtu činí 14,9 % HDP. „MMF tedy říká, že uzavření fiskální mezery na příjmové straně znamená bez obalu řečeno okamžité zdvojnásobení příjmových daní jak u osob tak firem a zdvojnásobení všech federálních daní,“ říká profesor. Takový krok by podle něj umožnil USA realizovat letošní přebytek rozpočtu na úrovni 5 % HDP místo 9% deficitu. „MMF říká, že takové přebytky Spojené státy musejí v příštích letech realizovat, pokud chtějí ovládnout vývoj dluhu. A také říká, že čím déle budou čekat, tím bolestnější následná náprava bude,“ uvedl profesor.
Rozpočtový výbor amerického Kongresu zveřejnil v červnu dlouhodobý výhled vývoje rozpočtu, který ukazuje na další problém. „Z jejich dat jsem spočetl fiskální mezeru 202 bilionů dolarů. To je více než 15násobek oficiálního dluhu,“ uvádí Kotlikoff. Rozdíl ale podle něj není překvapivý. „Kongres jednoduše po desítky let řadu výdajů kategorizuje do položek, které je drží mimo oficiální číslo dluhu,“ uvádí. „Příspěvky do sociálního systému Social Security FICA a benefity z něj by jednoduše měly být nazvány přijaté úvěry a splátky přijatých úvěrů. Fiskální mezera si na tuto schovávanou nehraje,“ říká Kotlikoff. CBO Kongresu, o jeho čísla se profesor opírá, mimo jiné dochází k závěru, že do konce letošního roku deficit USA naroste na 62 % HDP. Ještě varovnější je červnová zpráva Ministerstva financí a poradců administrativy prezidenta Baracka Obamy, která byla předána zákonodárcům amerického Kongresu. Ta očekává nárůst dluhu na letošních 13,6 bilionu amerických dolarů a do roku 2015 o další bezmála polovinu k 19,6 bilionu dolarů. Poměr dluhu k HDP má letos vystoupat na 93 % a do roku 2015 překročí 100% úroveň na hodnotu 102 procent produktu země (více v článku ZDE).
Další tlak očekává, až silné ročníky dojdou do důchodového věku a budou vyžadovat zdravotní a sociální příspěvky. „Americká ekonomika shromáždila 78 milionů babyboomers, jejich nároky ze sociálních a zdravotních programů překročí HDP na hlavu, roční výdaje s nimi spojené dosáhnou 4 bilionů dolarů. Ekonomika za dvacet let jistě bude silnější, než dnes. Ale ne dost,“ míní Kotlikoff. „Tak dopadne každý, kdo po desítky let provozuje ponzi schéma redistribucí příjmů mladých ke starým s příslibem, že až budou staří oni, bude dost mladých na pokračování této redistribuce,“ poznamenává Kotlikoff.
Spojené státy podle profesora mají ke zvládnutí fiskální mezery tři cesty: Astronomické zvýšení daní, astronomické osekání penzijního zajištění dnešních babyboomers a nebo astronomické tištění peněz na pokrytí těchto dluhů. „Zřejmě se dočkáme kombinace všech tří cest, která s sebou ponese vedle daní, úrokových měr a spotřebitelských cen také růst chudoby. Trh s dluhopisy se pak rozpadne, když obchodníci zjistí, že Řecko je jen slabý odvar USA,“ očekává profesor. „Jistě se najdou stoupenci Keynesovi doktríny, tvrdící, že další stimuly nedopadnou na naši schopnost se vypořádat s deficity v dlouhodobém horizontu. Fiskální mezera je ale jednoduše kreditní karta vlády s každoročním stržením úroků v rozsahu 14 procent HDP. Neplacení úroků bude vládám USA přičteno. Není místo pro další cesty bezbolestné nápravy,“ uzavírá profesor Kotlikoff.
Bývalý šéf Fedu Alan Greenspan se nechal nedávno slyšet, že předpoklad o široké, téměř neomezené, schopnosti americké vlády si půjčovat je chybný a země to brzy pocítí v podobě zvyšující se ceny za financování jejího rostoucího deficitu. „Doposud zůstávaly významně utlumeny typické faktory provázející rostoucí zadlužení, jako jsou akcelerace inflace a dlouhodobých úrokových sazeb. To živí chybné sebeuspokojení a pocit, že je vše v pořádku. Dlouhodobé sazby mohou razantně vzrůst, podobně jako tomu bylo během čtyř měsíců v letech 1979/80, kdy vzrostly o čtyři procenta,“ uvedl Greenspan (více v článku ZDE). Sázku na kolaps trhu s americkými vládními dluhopisy dnes vyslovil také autor černých labutí Nicolas Nassim Taleb. Podle něho by se "měli investoři vyhnout akciím, držet částečně hotovost a část zajistit proti inflaci".
Více o výzkumu a názorech profesora Kotlikoffa například na Wikipedii.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, CBO, MMF)