Tuzemská energetická společnost oznámila, že druhou fázi výstavby jejího rumunského projektu větrného parku v Cogealac provázejí problémy, které blokují jeho řádné pokračování. Informaci přinesla agentura Bloomberg. Mluvčí Eva Nováková potvrdila, že firma dosud neobdržela žádnou informaci či rozhodnutí oficiální cestou, přesto se rozhodla druhou část projektu pozastavit. „Jde o pokračování lokálních sporů, které v místě řešíme. Máme připraveny právní kroky, které by měly zajistit pokračování výstavby,“ uvedla pro Patrii mluvčí .
V rámci komentáře k výsledkům firmy za druhé čtvrtletí roku 2010 zopakoval, že dokončení druhé fáze projektu větrného parku Cogealac s celkovou plánovanou kapacitou 600 MW očekává do konce roku 2010. Celkové investice v rámci projektu dosahují 1,1 miliardy eur a kapacita tvoří přibližně 5 procent celkové kapacity energetického gigantu. Zpráva může být vnímána mírně negativně, protože v zemích Balkánu a (střední) a východní Evropy patři problémy administrativně právního charakteru k hlavním rizikům, které mohou ovlivnit výslednou ziskovost a její výhled (mimo například problémy Orka s projektem Hvar v Chorvatsku či povolením pro Zlotu v Polsku).
Za komplikovanou označil situaci po konfliktu u větrné farmy v rumunském Cogealac již dříve šéf divize zahraničních aktivit Tomáš Pleskač. Ten zdůraznil, že pozitivně vnímá na Balkáně především tři věci: dosavadní dosahování očekávané návratnosti na projektech ve všech zemích, úspěšnou realizaci projektů typu větrného parku ve Fontanele, kde „ČEZu nebylo důvěřováno“ a první záblesky oživení na trhu s energiemi. K problémům v regionu naopak patří napětí místních v čele se starostou obce vůči projektu Cogealac, spory s bulharskou vládou či celkově nesplacené pohledávky zákazníků. K jejich v rozhovoru pro HN přiznané výši překračující 8 miliard korun má energetika zatím vytvořeno přes miliardu korun opravných položek (více v článku ZDE).