Aktualizováno (8. 11. v 9:10): Samotná ECB v pátek opatrným vyjádřením k roli derivátů v řeckém skrývání skutečného rozsahu vládního dluhu paradoxně přiživila stoupající napětí na finančních trzích ohledně Irska a Řecka. O tom, nakolik (ne)chtěně s dalšími úmysly, může zaspekulovat čtenář následujícího sloupku. Faktem na trzích nicméně je, že zajišťovací kontakty CDS znovu v případě Řecka vystoupaly nad 900 bazických bodů, CDS na zajištění proti selhání irského dluhu vystoupaly nad 580 bazických bodů a banka vyslovila předpověď o dalších růstu nad 700 bps a také srovnání, podle kterého vývoj na irských CDS a dluhopisech nápadně připomíná cestu Řecka předtím, než sáhlo po záchranném balíku EU+MMF+ECB, který vlastně vůbec nechtělo a nepotřebovalo… „Když se Řecko zanořovalo do krize, spready rostly velmi obdobným způsobem. Bude-li vývoj pokračovat, dočkáme se klonu v irském scénáři,“ uvedl analytik Greg Venizelos. Nechť si každý udělá vlastní úsudek z přiloženého grafu.
Zdroj: Bloomberg, BNP Paribas
Před přijetím pomoci řecké 10leté dluhopisy vystoupaly na výnos 12,47 %, nyní jsou znovu na vysokých 11,34 %. Ty irské vystoupaly od květnových 5,7 % na dnešních 7,7 %. K růstu přispěla ECB dnešním vyjádřením, kterým odmítla zveřejnit podrobnosti ohledně způsobu a rozsahu manipulace deriváty, kterými řecká vláda zakrývala skutečný rozsah dluhu. „Zveřejnění těchto faktů by podkopalo důvěru trhů a komplikovalo provádění naší politiky. Bylo by akutním rizikem pro zvýšení volatility a nestability trhů,“ uvedl poněkud tajemně šéf ECB Trichet.
U Irska se zase trhy ptají, nakolik naplnitelné jsou jeho fiskální plány. Irská vláda plánuje v rozpočtu na příští rok snížit zadlužení zhruba o 6 mld. eur, čímž by dle ministra financí Briana Lenihana srazila schodek rozpočtu na 9,25-9,5 % z letošních očekávaných 32 % HDP, za kterými stojí zejména náklady na sanace bank. Připomeňme, že trhy dle CDS oceňují pravděpodobnost bankrotu Allied Irish Banks na více než 60 %. Trhy se obávají rozsáhlých dopadů na ekonomický růst země s pouze 4,5 miliony obyvatel, které mohou být ve finále horší, než dopady stavu veřejných financí. Lenihan chce předložit čtyřletý plán, na jehož konci by Irsko mělo být kompletně ozdraveno a vykazovat rozpočtový deficit do 3 % HDP, jak stanoví pravidla EU. Nedůvěra trhů se týká zejména očekávání ministra, že letošní růst klesne jen na kladných 0,25 % a příští rok zrychlí na 1,75 %. Výdajové škrty, které připravila vláda, se pohybují kolem 4,5 mld. EUR, dalších 1,5 mld. EUR mají přinést nové daně. Pochybnosti panují o tom, zda toto vládě posvětí parlament.
Do řeckých reforem a plánů vlády byl očekáván razantní dopad víkendových voleb na regionální úrovni prefektur. V případě, že by jejich celkových výsledek byl porážkou vládní socialistické strany na komunální úrovni, lze očekávat další nervozitu na trzích a podlomení centrální vlády, tím i možné předčasné volby v zemi. Opoziční konzervativní strana úsporný plán vlády ostře odmítá. Negativně vypadaly předvolební průzkumy výsledku, podle dosud nekompletních výsledků nedělních voleb ale zřejmě drobný náskok v rozmezí 2-3 % v uhájili vládní socialisté (PASOK) proti opoziční Nové demokracii (první odhady hovoří o 34-35 % versus 31-32 %). Mezinárodnímu napětí přidávají radikální protesty v podobě výbušných zásilek, adresovaných několika významných osobnostem evropské politiky či „odložené“ na ambasádách.
Aténský akciový index do poslední předvolební seance v pátek vstoupil s více jak 4% poklesem, celodenní bilanci ale vytáhl do plus 0,7 % a úroveň indexu ASE zůstala nad 1500 body.
Řeckou 13měsíční vládu tedy může výrazně ovlivnit výsledek tohoto volebního víkendu. Ta irská do počátku prosince, dokdy musí získat důvěru pro rozpočet na rok 2011. Napětí v obou zemích spolu s vyjádřeními ECB prozatím ubraly posílení eura proti dolaru tři centy zpět k úrovni 1,40 USD/EUR. Nedozvíme-li se rozsah derivátové manipulace s dluhem Řecka od ECB, odhadnout jej budeme moci v polovině listopadu. 15. 11. totiž má Eurostat vydat aktualizovaná data řeckého schodku, která zohlední právě efekt derivátů. Tanečky ECB odsuzuje například profesor univerzity Vergata v Římě a autor knihy „Derivatives and Public Debt Management“ Gustavo Piga. „Je jen jedna cesta z zastavení evidentně znovu podlomené důvěře trhů v Řecko, absolutní otevřenost.“ „Je právem, obyvatel EU vědět, jakou roli jejich peníze zaplacené na daních hrály v tajných dohodách mezi bankéři a vládami,“ uvedl Matthew Winkler. ECB se ale obává nové vlny paniky a tak podle informací z trhu znovu razantně zvýšila skupování vládních dluhopisů Irska, Řecka plus Portugalska a dalších okrajových zemí eurozóny, aby zastavila alespoň růst nedůvěry trhů vyjádřené strmých růstem CDS a spread na dluhopisech vůči německým bundům jako benchmarku trhu. ECB dle obchodníků kupovala zejména dvouleté a pětileté irské dluhopisy a v minulých dnech kupovala desetileté irské bondy a menší objemy portugalských a řeckých dluhopisů, celkové odkupy jsou odhadovány na 2 mld. EUR. Obchodní aktivita díky tomu podle obchodníků podstatně narostla, ale jen jedním směrem - soukromí investoři i fondy pouze prodávali. Je to tak klasické podávání utišujícího léku tlumícího bolest místo léčení skutečné příčiny.
(Zdroj: ECB, Bloomberg, CNBC, AP, čtk, FT, WSJ, iTraxx)