V úvodu do fundamentální analýzy jsme si definovali pojem a vysvětlili, kdo a jak používá fundamentální analýzu, která je po doplnění technickou analýzou základem pro uvědomělé investování.
Smyslem fundamentální analýzy je nalézt odpovídající, správnou cenu akcie – její vnitřní hodnotu. K tomu se snaží nalézt a prozkoumat všechny relevantní faktory, které ovlivňují ten který akciový titul a to ze tří úrovní.
1. Globální analýza
Globální fundamentální analýza se zaměřuje na vliv celé ekonomiky na vnitřní hodnotu zkoumané akcie. Na globální úrovni se fundamentální analýza věnuje dopadům makroekonomických dat typu
HDP,
inflace, spotřebitelské poptávky, peněžní zásoby,
obchodní bilance a toku důchodů, pohybu kapitálu a investic, vývoji kurzu měny a dalším. Vysledovat můžeme například pozitivní pohyby mezi růstem
HDP a růstem akciového trhu (s tím, že akciové trhy jsou předbíhajícím indikátorem růstu produktu v horizontu jednoho až tří kvartálů), negativní závislost růstu vývoje akciového trhu proti vývoji
úrokových sazeb, mírněji negativnímu pohybu akciových trhů proti
inflaci. Zejména v dnešní době finanční a následně hospodářské a dluhové krize jsme svědky dopadů politických a ekonomických šoků, které jsou také předmětem zkoumání globální fundamentální analýzy.
2. Odvětvová analýza
Odvětvová fundamentální analýza se snaží vystihnout typické vlivy a charakteristiky odvětví, ve kterém sledovaná firma působí a kalkulovat dopady těchto charakteristik na vnitřní hodnotu akcie sledované firmy (CETV a reklamní trhy, a energetika). Silný vliv na vývoj akcie a její tržní volatilitu a současnou a budoucí ziskovost má charakter konkurence v odvětví působnosti firmy. Vliv státu v regulovaných odvětvích má dopady pozitivní (omezení vstupu dalších firem, tím „garantované“ zisky firmě/firmám v sektoru) i negativní (politické rozhodování o běhu firmy, případná omezení, sankce a pokuty). U monopolu lze počítat s poměrně stabilními zisky a kurzem akcií a dopadem politických a ekonomických šoků. U na trhu dominantních v rámci oligopolu pak s větší cykličností vůči vývoji celé ekonomiky, stále však s poměrně vysokou stabilitou zisků i kurzu akcií. Čím ostřejší konkurence v sektoru, tím vyšší nestabilita zisků i vyšší pravděpodobná volatilita akcie. Postihnout by měla také charakteristiku sektoru vůči jiným sektorům, které jej určují (například vstupy těžařů pro sektor ocelářství či automobilový průmysl). Výzvou sektorové (odvětvové) fundamentální analýzy je nalézt atraktivní, nadprůměrně expanzivní odvětví s vysokou dynamikou ziskovosti firem, jejich vysokou perspektivou do budoucna.
3. Korporátní - kvalitativní analýza
Přes relevanci zvážení všech globálních a odvětvových faktorů však stěžejní část fundamentální analýzy tkví na korporátní úrovni ve schopnosti započíst dopad všech faktorů ovlivňujících danou firmu (danou akcii) a stanovit její správnou vnitřní hodnotu. Ta slouží pro porovnání s hodnotou na trhu a označení akcie za podhodnocenou, nadhodnocenou nebo blízko správné, tedy vnitřní hodnoty. Fundamentální analýza používá široké nástrojové spektrum, kterým lze dojít ke správné vnitřní hodnotě akcie. Za nejvíce rozpracované lze používat dividendové diskontní modely, u firem vyplácejících dividendy či v budoucnu plánující vyplácet dividendy, dále modely opírající se o ziskovost firem, porovnávající cenu akcie vůči zisku, účetní hodnotě či tržbám, a modely založené na práci s cash flow firmy. Společným rysem těchto modelů je odhad budoucí hodnoty pro investora či akcionáře, ke které je následně zohledněna časová hodnota peněz (diskontováním). K těmto třem „silným“ skupinám modelů fundamentální analýzy existují doplňkové metody, pracující s finančními výkazy společnosti, či modely vycházející z historických hodnot tržeb, cash flow či dividend.
Součástí fundamentální analýzy na korporátní úrovni je kvalitativní analýza (někdy bývá uváděna jako samostatný typ analýzy po boku fundamentální a technické analýzy). Kvalitativní analýza odhlíží od čísel, výsledků hospodaření a jejich předpovědí a zaměřuje se na více či méně subjektivní ohodnocení obtížně měřitelných faktorů, které však mohou podstatně ovlivnit hodnotu investice. Mezi tyto faktory řadíme například kvalitu managementu společnosti, znalost procesu tvorby hodnoty ve firmě, konkurenci a strukturu odvětví, hodnotu značky aj.
3.1. Management
Klíčem k úspěchu každé společnosti je její management a zaměstnanci. Lidé, kteří dělají strategická rozhodnutí de facto rozhodují o vaší investici. Slabý management může hodnotu dosud prosperující firmy neuváženými kroky snížit, kvalitní management může zase ze ztraceného případu udělat dynamickou společnost. Proto je důležité zjistit kdo společnost řídí: kdo je generální ředitel (CEO), finanční ředitel (CFO), provozní nebo výrobní ředitel (COO) nebo šéf informačních technologií (CIO). Je vhodné prostudovat životopisy, zjistit jak se společnosti daří pod konkrétním managementem, zamyslet se nad posledními kroky a rozhodnutími vedení společnosti. Takové informace lze například získat z výročních zpráv, kde je vždy oddíl věnovaný komentářům managementu, a z vyjádření vedoucích osob pro média (zpravodajský servis).
3.2. Jak společnost vydělává peníze?
Dalším důležitým faktorem kvalitativní analýzy je zamyšlení nad tím, jakým způsobem firma vydělává peníze a vytváří hodnoty, resp. jaký je business model společnosti. Pokud jste přesvědčeni, že akcie té a té společnosti musí posilovat a přitom nevíte přesně, čím se firma živí, potom jdete špatnou cestou. Můžeme zmínit případ bubliny na akciových trzích, která vznikla na konci 90. let v souvislosti s technologickými firmami. Na trhu byl mezi investory značně rozšířen názor, že technologie a počítače prostě „mají budoucnost,“ což bylo ale bohužel aplikováno obecně bez pohledu na aktivity konkrétních firem. Po prasknutí tzv. dotcom bubliny mnoho investorů prodělalo, někteří, jako například investiční guru Warren Buffet ale do technologických firem neinvestoval s odůvodněním, že jim nerozumí, čímž se pádu těchto akcií zdárně vyhnul.
3.3. Konkurence a odvětví
Kromě pohledu na firmu se analytici zabývají i celým sektorem, odvětvím, ve kterém je společnost aktivní. Analýza odvětví totiž může odhalit růstový potenciál firmy. Jednoduše řečeno nehledejme (nad)průměrné firmy v upadajícím odvětví, ale (nad)průměrné firmy v dynamickém odvětví. Ptejme se jakou dynamiku má odvětví firmy ve srovnání s dynamikou odvětví banky ?
Nejen potenciální růst daného sektoru, ale i tržní podíl firmy v něm by nás měl zajímat. Jakou má například šanci nově vzniklá technologická firma v konkurenci s Microsoftem? má nespornou výhodu v tom, že jeho dominantní postavení na trhu vytváří překážku pro vstup dalších firem do odvětví, což by snížilo ceny jeho produktů. To, co vypadá pro spotřebitele jako prohra, tak může být velmi pozitivní pro investory do akcií .
3.4. Hodnota značky
Hodnota značky (brandu) odráží historii firmy, její dlouhodobou marketingovou aktivitu a schopnost vytvářet zisky. Dobře vybudovaná značka potom sama o sobě přispívá k tvorbě zisků. Kdo by neznal značky jako jsou , nebo (viz článek Nejhodnotnější evropské značky) Při kvalitativní analýze se ptáme jakou má značka firmy hodnotu, jaké je portfolio značek (produktových řad apod.) dané firmy, jak je hodnota značky závislá na hospodaření a dobrém jménu společnosti, co by mohlo ohrozit hodnotu značky?
Závěr
Ze základní snahy fundamentální analýzy postihnout všechny relevantní faktory působící na kurz akcie a propočet jeho správné hodnoty – vnitřní hodnoty akcie – můžeme dovodit časový horizont použití fundamentální analýzy a její hlavní využitelnost. FA se zabývá výhledem akcie pro delší období středně- až dlouhodobého investičního horizontu a používá se tedy pro následující týdny, měsíce až po horizont několika let a výpočtem správné hodnoty akcie a jejím porovnáním s aktuální cenou slouží především k odhalení atraktivity akcií pro nákup na základě jejich podhodnocenosti či naopak na ukázání na tituly nadhodnocené „zralé“ k prodeji, tedy samotným výběrem zajímavé akcie.
Mezi nejpoužívanější metody fundamentální analýzy patří: