Německo co nejrychleji přestane využívat k výrobě elektřiny jaderné elektrárny, uvedla po jednání s premiéry německých spolkových zemí německá kancléřka Angela Merkelová. Místo jádra se Německo podle ní zaměří na obnovitelné zdroje energií. Všechny jaderné elektrárny v zemi mají být odstaveny nejpozději v roce 2022.
"Jadernou energetiku chceme všichni co nejrychleji opustit a přejít na zásobování z obnovitelných zdrojů," řekla Merkelová. Vláda se podle ní zaměří na rozvoj domácí energetické sítě, sektor energie z obnovitelných zdrojů a na energetickou účinnost. Předseda vlády německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Erwin Sellering potvrdil, že rok 2022 je pro uzavření poslední jaderné elektrárny nejzazším termínem. "Větrná energetika bude hlavní pilířem obnovitelných zdrojů v Německu," řekl ministr životního prostředí Norbert Röttgen dle agentury mediafax.
Merkelová uvedla, že jednání o tomto rozhodnutí se zemskými vládami byla „konstruktivní“, avšak zároveň přiznala, že „stále existují rozdíly v názoru na věc“. Řekla také, že země provede bezpečnostní testy elektráren „co nejdříve“.
Rozhodnutí znamená zkrácení životnosti jaderných zdrojů v Německu proti loni dojednanému prodloužení až o 14 let. Podle původního plánu německé vládní koalice z podzimu loňského roku měla být jako poslední odstavena jaderná elektrárna Neckarwestheim II o výkonu 1400 MW, spuštěná v roce 1989, do roku 2036. Za rok 2022 přitom sahalo dle tohoto plánu odstavení celkem 10 jaderných zdrojů v zemi, tedy v zásadě všechny zdroje, které nespadají pod uzavření v rámci tříměsíčního moratoria. Toto rozhodnutí tedy zhruba odpovídá původnímu schématu odstavování jaderných zdrojů před tímto rozhodnutím z podzima loňského roku.
V Německu slouží celkem 17 jaderných zdrojů. V rámci tříměsíčního jaderného moratoria do června, které má posloužit k přehodnocení bezpečnosti jaderných zdrojů v zemi, vláda Merkelové rozhodla, že ihned budou odstaveny všechny zdroje uvedené do provozu před rokem 1980.
Roční kontakt na dodávku elektřiny na německé burze roste o bezmála dvě procenta nad 60 EUR/MWh. Elektřina s dodáním 2013 pak roste o 0,3 % nad 59 EUR/MWh, s dodáním 2014 o procento nad 60 EUR/MWh.
Stav distribuční soustavy elektřiny v Německu v rozhovoru v úvodu dubna kritizoval jeden z manažerů RWE, paradoxně divize pro obnovitelné zdroje Innogy, Fritz Vahrenholt pro list Die Welt. Vahrenholt uvedl, že nízká vnitrozemská kapacita distribuční soustavy v Německu je důvodem, proč není technicky možné na jih Německa dodávat proud ze severu země, ale musí se dovážet od sousedů, z ČR a Francie. Import z obou zemí prý jih Německa chrání již od poloviny března, kdy bylo rozhodnuto o odstavení nejstarších bloků, před reálným blackoutem. „Potřebujeme v zemi dobudovat 3400 kilometrů distribuční soustavy, ale to nevidím reálné před rokem 2020,“ uvedl. Podobný termín uvedl pro dobudování kapacit nezbytných pro skladování energie z obnovitelných zdrojů. "Nebude to ale v horizontu kratším deseti let," řekl.
Následně šéf ČEZu Roman na jedné straně potvrdil razantně navýšené předpodeje elektřiny do Německa, na druhé se ale také (v reakci na zisky ČEZu z takového kroku) obul do stavu distribuční soustavy v Německu, když řekl, že tamní energetické podniky při prudkém rozvoji obnovitelných zdrojů opomenuly zároveň investovat do rozvoje energetických sítí. Německo podle něj podcenilo posílení své přenosové sítě v souvislosti s výstavbou větrných a solárních elektráren a výroba z těchto zdrojů se nyní přenáší i do české soustavy. "Tisíce megawatt se nekontrolovatelně valí na naši síť, protože ta německá nestačí. Kdybychom chtěli férově ohodnotit to, že Němci používají naši síť, měli by nám platit šest až sedm miliard korun ročně," nechal se slyšet Roman.
Loni vyrobily německé jaderné elektrárny 133.012 GWh elektrické energie. To představovalo asi 27 % veškeré elektřiny vyprodukované v Německu, uvedla čtk. V zemi je v provozu 17 jaderných zdrojů, dalších 19 již bylo v minulosti odstaveno. Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz v roce 1971, respektive 1972. Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989. Otázka ústupu od jaderné energetiky se v Německu stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a německého energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren. Dohoda stanovila, že od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektrické energie. Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021 (případně 2025, pokud by se do lhůty nezapočítávala doba, po kterou zdroj přeruší provoz). Loni v září se vládní koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků v průměru o 12 let (starších o 8 let, novějších o 14 let).
Přehled německých jaderných elektráren (řazeno dle termínu předpokládaného odstavení):
Neckarwestheim I |
Bádensko-Württembersko |
840 |
1976 |
2018 |
Biblis A |
Hesensko |
1225 |
1974 |
2019 |
Biblis B |
Hesensko |
1300 |
1976 |
2019 |
Isar I |
Bavorsko |
912 |
1977 |
2019 |
Philippsburg I |
Bádensko-Württembersko |
926 |
1979 |
2020 |
Unterweser |
Dolní Sasko |
1410 |
1978 |
2020 |
Brunsbüttel |
Šlesvicko-Holštýnsko |
806 |
1976 |
2020 |
Grafenrheinfeld |
Bavorsko |
1345 |
1981 |
2028 |
Gundremmingen B |
Bavorsko |
1344 |
1984 |
2029 |
Gundremmingen C |
Bavorsko |
1344 |
1984 |
2030 |
Philippsburg II |
Bádensko-Württembersko |
1468 |
1984 |
2032 |
Grohnde |
Dolní Sasko |
1430 |
1984 |
2032 |
Brokdorf |
Šlesvicko-Holštýnsko |
1480 |
1986 |
2033 |
Krümmel |
Šlesvicko-Holštýnsko |
1402 |
1983 |
2033 |
Isar II |
Bavorsko |
1485 |
1988 |
2034 |
Emsland |
Dolní Sasko |
1400 |
1988 |
2034 |
Neckarwestheim II |
Bádensko-Württembersko |
1400 |
1989 |
2036 |
*plán německé koalice z podzimu 2010