Zasílání e-mailových obchodních sdělení je upraveno v zákoně o některých službách informační společnosti, jehož účelem je omezení obtěžujících forem elektronické komunikace. Ten považuje za obchodní sdělení všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost, a to včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek. Za obchodní sdělení k podpoře image jsou dle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů považována i přání k svátkům, jako například k Vánocům,  novému roku a podobně.

Šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky (typicky e-mailem) zákon podmiňuje stanovenými podmínkami, které se liší v závislosti na tom, zda jsou obchodní sdělení zasílána na adresy klientů odesilatele anebo osobám, které nejsou s odesílatelem v žádném smluvním vztahu.

Klientské spamy

Zasílání nevyžádaných obchodních sdělení je zásadně podmíněno předchozím souhlasem. Co se zasílání obchodních sdělení na adresy klientů odesílatele týče, platí následující: Pokud odesílatel získal podrobnosti elektronického kontaktu svého klienta v souvislosti s poskytováním služeb nebo prodejem výrobku podle požadavků ochrany osobních údajů, může tento elektronický kontakt využít i pro potřeby šíření obchodních sdělení, která se týkají jeho vlastních obdobných výrobků nebo služeb, aniž by si od těchto klientů opatřoval předchozí souhlas. Klient však samozřejmě nesměl toto využití původně odmítnout.

Odesílatel musí každou jednotlivou zprávu jasně a zřetelně označit jako obchodní sdělení, identifikovat odesílatele a sdělení opatřit platnou adresou, na kterou může adresát jednoduchým způsobem, přímo, zdarma a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány. Pokud nejsou současně splněny všechny výše uvedené podmínky, nelze obchodní sdělení klientům zasílat. Obdobně, v případě, že klient vyjádří, že si nepřeje obchodní sdělení na svůj e-mail (nebo jiný elektronický prostředek, například mobil) dostávat, není možné pokračovat v jejich zasílání.

Řadu podnikatelů asi nemile překvapí, že za klienta ve shora uvedeném smyslu nelze dle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů považovat osobu, jejíž elektronický kontakt získal potenciální šiřitel obchodních sdělení například nákupem databáze kontaktů osob, byť by tyto osoby obecně udělily souhlas k přijímání obchodních sdělení. Zdrojem kontaktů nemohou být ani veřejné seznamy či zdroje (například Facebook).

Spamy třetím osobám

Zasílání obchodních sdělení třetím osobám prostředky elektronického komunikace bez jejich předchozího souhlasu je naprosto vyloučeno. Tento souhlas musí být navíc vztažen ke konkrétnímu odesilateli. A nyní přijde to, co řada z vás asi nečeká. Souhlas nelze získat na základě e-mailové žádosti o poskytnutí souhlasu se zasíláním obchodních sdělení. Dle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů i takové žádosti o poskytnutí souhlasu naplňují definici nevyžádaného obchodního sdělení (dochází k šíření povědomí o značce a službách, a fakticky se tím podporuje podnikatelská činnost) a jejich zasílání bez předchozího souhlasu odporuje zákonu.

Obchodní sdělení navíc nelze v těchto případech zasílat ani na bázi kontaktu získaného na základě pouhého dotazu určité osoby na poskytované služby. Taková osoba by totiž musela být v rámci zodpovězení dotazů informována o možnosti zasílání obchodních sdělení a musela by pro tento účel udělit souhlas. Na druhou stranu dle výkladu Úřadu pro ochranu osobních údajů je možno osobu, s níž je již jednáno o vzniku smluvního vztahu (tedy uzavření smlouvy), považovat za „klienta“ pro účely zasílání obchodních sdělení na základě presumovaného souhlasu.

A ještě jedno upozornění. Získáváte-li souhlas od adresátů tím způsobem, že zaškrtávají příslušné políčko při návštěvě webové stránky na internetu, dbejte na to, aby políčko nebylo předem zaškrtnuté, tedy odbornými slovy, aby nebyl souhlas přednastaven. Takový souhlas by nebylo možno považovat za platně udělený.

Co odesílatelům hrozí?

Doporučujeme podmínky pro zasílání nevyžádaných obchodních sdělení nepodceňovat, neboť sankce za porušování zákona jsou poměrné citelné. Pokuta u právnické osoby může dosahovat výše až 10 milionů korun. Dozorovým orgánem je Úřad pro ochranu osobních údajů, který je považován za jeden z nejpřísnější úřadů vůbec.