Nově je veřejný zadavatel povinen předběžně oznámit jak nadlimitní, tak i podlimitní veřejnou zakázku, přičemž platí, že zadávací řízení je oprávněn zahájit nejdříve jeden měsíc po odeslání předběžného oznámení. Součástí předběžného oznámení musí být odůvodnění účelnosti zakázky.  Povinnost předběžného oznámení zadavatel nemá ve zjednodušeném podlimitním řízení, v některých případech jednacího řízení s uveřejněním, v některých případech jednacího řízení s uveřejněním a v případě, že předchozí řízení zrušil z důvodu, že byla podána pouze jedna nabídka. Úprava předběžného oznámení u sektorového zadavatele se v zásadě nemění.

Zcela nově se zavádí povinnost tzv. rekapitulačního uveřejňování, kdy veřejný zadavatel je ve lhůtách stanovených zákonem povinen zveřejnit celou smlouvu včetně dodatků (pozor - vztahuje se i na veřejné zakázky malého rozsahu nad 500 tisíc Kč), dále výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů, kterým za plnění subdodávky uhradil více než 10% z celkové ceny zakázky (u zakázek trvajících několik let z ceny zakázky uhrazené za předchozí kalendářní rok). Uvedené informace je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele. Strukturu zveřejňovaných údajů stanoví prováděcí předpis, který však dosud nebyl vydán.

Další novinkou je povinnost veřejného zadavatele uveřejnit ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízen, respektive odeslání výzvy k zahájení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky, přičemž tuto povinnost má jak u zakázek nadlimitních, tak i podlimitních. V odůvodnění se musí zadavatel vypořádat s účelností veřejné zakázky a přiměřeností požadavků na technické kvalifikační předpoklady. Dále pak vymezit obchodní a technické podmínky a stanovit základní a dílčí hodnotící kritéria a způsob hodnocení, to vše ve vztahu k potřebám zadavatele. V případě významných veřejných zakázek pak odůvodnění musí být doplněno o odůvodnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky a schváleno příslušným orgánem. Tím, o jaký orgán se u té které významné zakázky jedná, jsme se zabývali v minulém díle seriálu. Povinnost odůvodnění se nevztahuje na zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, v některých případech jednacího řízení s uveřejněním a v některých případech jednacího řízení s uveřejněním. I k rozsahu odůvodnění má být vydán prováděcí předpis, který však i v tomto případě dosud vydán nebyl.

Uvedená opatření lze zcela jistě uvítat, byť do doby, než budou vydány příslušné prováděcí předpisy, což zřejmě k 1. dubnu nebude, nejsou zadavatelé uvedené povinnosti plnit. Mně osobně nejvíc zajímá, jakým způsobem budou uveřejňovány smlouvy na veřejné zakázky. Dovedu si představit, že se toto opatření řadě zadavatelů a dodavatelů nebude líbit, neboť právě obsah smluv odráží jejich obchodní politiku, kterou z pochopitelných důvodů nechtějí zveřejnit. Na druhou stranu je to jistá oběť na oltář transparentnosti. Zda dostatečná, či naopak příliš veliká se nechme překvapit.