Nedávná novela zpřísnila sankce za práci načerno a inspekce práce vytasila k potírání tohoto nešvaru originální trumfy. Pokud podnikatel hned při kontrole neprokáže, že zaměstnává své pracovníky oprávněně, měl by mít později smůlu. Nově se totiž k později dodaným důkazům nemá přihlížet.
Jak jsme již informovali, stát počátkem letošního roku přijal řadu opatření proti nelegálnímu zaměstnávání, pod které se řadí i práce na tzv. švarcsystém. Novela zákona o zaměstnanosti chtěla také usnadnit provádění kontrol oblastních inspektorátů práce. Inovativnost zákonodárce, potažmo kontrolního orgánu, však má nečekané prvky, které jsou dost možná i nezákonné.
Kopie s sebou!
Podle zákona o zaměstnanosti dnes zaměstnavatelé musí mít k okamžité dispozici kopie dokladů, jimiž prokážou pracovněprávní vztah s osobou, která pro ně vykonává práci. Povinnost se vztahuje na doklady, které si kontrolní orgán nemůže zajistit z jemu dostupných registrů. Jedná se tedy zejména o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a podobně. Tato „pohotovost“ má trvat nejméně po dobu pracovního vztahu se zaměstnancem. V případě cizinců pak zaměstnavatel musí uchovávat i kopie dokladů prokazujících oprávněnost jejich pobytu, a to i 3 roky poté, co pro něho dotyčný cizinec přestal pracovat.
Zákon předpokládá, že doklady budou přístupné přímo na pracovišti, nikoli pouze v sídle nebo v účtárně zaměstnavatele. Pokud by zaměstnanec vykonával práci na více místech, dá se dovodit, že by doklady měly být uchovávány na všech těchto místech. Postačí však zřejmě, pokud zaměstnavatel bude mít k dispozici prosté kopie dokladů; zákon nicméně přímo listinnou podobu dokladů nepředepisuje. Originály k prověření shody je oprávněn kontrolní orgán vyžádat až v jím určené dodatečné lhůtě.
Tady končí legrace
Aby inspektoři po celém Česku postupovali jednotně, vydal Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce s účinností od dubna metodický pokyn, podle něhož musí inspektor nepředložení pracovní či jiné relevantní smlouvy při kontrole vyhodnotit jako výkon nelegální práce. Pokyn výslovně stanoví, že dodatečné předložení dokladů nemá na hodnocení kontroly vliv.
Pokyn upřednostňuje tištěnou podobu kopií dokladů. Doklady v elektronické formě totiž připouští jen tehdy, kdy je to odůvodněno „zvláštní povahou“ odloučeného pracoviště. Kdy to konkrétně je, může vyhodnotit jen kontrolující inspektor.
Dá se vyhnout pokutě?
Pokyn úředníků de facto znamená přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele. Pokud jej zaměstnavatel neunese, může to mít pro něj drakonické následky v podobě nejméně čtvrtmilionové sankce. To přirozeně vyvolalo v podnikatelské obci nelíčené zděšení a objevila se řada názorů, podle nichž je nový postup inspektorů práce nezákonný či přímo neústavní.
Podle mého názoru mají pravdu ti, kdo tvrdí, že je na správním orgánu, aby porušení právní povinnosti zaměstnavatele nade vší pochybnost prokázal. Nikoli aby zaměstnavatel musel prokazovat, že se ničeho protiprávního nedopustil. Principy správního trestání jsou dle soudních rozhodnutí obdobné principům trestního řízení, a proto není možné dát inspekci práce pravomoci na úkor obhajoby zaměstnavatele. Jemu svědčí nezadatelné právo předkládat důkazy ve svůj prospěch v průběhu celého správního řízení, nikoli jen v rámci prováděné kontroly.
Přikláním se proto k závěru, že v dalším řízení by měl zaměstnavatel značné šance se proti pokutě inspektorů práce (uložené v důsledku opomenutí předložit povinné doklady) ubránit. Na druhou stranu by jej takový spor bezesporu stál čas i peníze. Jen málokdo se také dobrovolně ocitne v kůži „pokusného králíka“ a nechá na sobě testovat limity ústavnosti právní úpravy. Metodický pokyn inspektorů práce je navíc napsán poměrně nesmlouvavě. Podobně ostrá byla i prohlášení zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, kteří jeho podobu hájili. Proto bych nyní doporučil možné problémy, které může vyvolat fatální poznámka inspektora v protokolu o průběhu kontroly, nepodceňovat.