Nikdo se nezabývá rád katastrofickými scénáři. Ani klienti poradenských služeb obvykle nemají jasnou představu, co může následovat, když jim profesionál poradí špatně. Zajímavá právní situace je v tomto směru u daňových poradců.
Byť na to upozorňuje na svých webových stránkách sama Komora daňových poradců České republiky, nejsou si možná všichni klienti daňových poradců vědomi přesných důsledků chybné rady daňového poradce. Například co se stane v případě, kdy daňový poradce klientovi poskytne radu, že určitá operace dani nepodléhá, avšak následně se prokáže (v důsledku daňové kontroly, případně v soudním přezkumu), že operace dani podléhala a klient musí daň doplatit. Daňový poradce se tedy dopustil chyby a právně za ni odpovídá. Čeho se v takovém případě klient domůže?
Podle českého práva se obecně vychází z principu, že placení daně je zákonná nutnost, a tedy zaplacením daně nevznikne škoda. To znamená, že klient je povinen daň zaplatit, avšak nemůže částku, kterou musel finančnímu úřadu odevzdat, uplatnit jako škodu vůči svému daňovému poradci, který mu chybně poradil, že příslušná operace dani podléhat nebude.
Zatím se v české praxi považují za škodu spíše jen sankce, které klientovi v důsledku dodatečné platby daně vzniknou, tj. zejména úrok z prodlení nebo penále. Škodou tedy není samotné zvýšení daňové povinnosti, kterou klient podle rady svého daňového poradce neočekával, ale až dodatečné důsledky nezaplacení daně.
Scénář s řadou odboček
Vše, co jsem uvedl, je jen výchozí úvaha, která nemusí platit za všech okolností. Problém je totiž v tom, že z dostupných soudních rozhodnutí týkajících se pochybení daňových poradců se zatím dozvíme odpovědi jen na část praktických otázek, a existuje proto jen málo vodítek pro předpověď, jak by se soudy ke konkrétní věci postavily. Pravidlo o neodpovědnosti za daň samotnou, které přijala praxe, se tak může v konkrétních případech změnit.
Existuje odborný názor, že za zvláštních okolností by odpovědnost daňového poradce mohla být ještě širší. Zejména by klient mohl požadovat i jinou škodu než jen úroky a penále za pozdní platbu daně. Nelze však někdy naopak vyloučit ani to, že se daňový poradce své odpovědnosti zcela zbaví; dle prvních objevujících se rozhodnutí tuzemských soudů v těchto věcech se zdá, že situace, kdy poradce postupuje s profesionální péčí a učiní po odborné stránce vše, aby škodě na straně klienta zabránil, ho odpovědnosti může zbavit. Zejména tehdy, když správce daně doměří daň na základě výkladu zákona, který je nečekaný a v rozporu s ustálenými názory.