Ne každého podnikatele napadne zajímat se o to, zda je jeho obchodní protějšek ženatý či vdaná. Mnohdy není divu, zvláště u formálních obchodních vztahů by dotazy na soukromý život mohly působit nemístně. Jenže sňatek může být nečekaně důležitý faktor třeba při prodeji akcií nebo obchodního podílu.
V principu platí, že majetek, který některý z manželů nebo oba společně nabudou za trvání manželství, tvoří jejich společné jmění. Obvyklou správu takového majetku může vykonávat kterýkoliv z manželů; v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů.
Představme si následující situaci: za trvání manželství jeden z manželů založí společnost s ručením omezeným či akciovou společnost. Vklad, který do společnosti vloží, pochází z jejich společných prostředků. Zakladatel společnosti se v ní následně aktivně angažuje, například v managementu. Druhý manžel o založení společností sice ví a neformálně s ním souhlasí, ale jinak se o záležitosti společnosti vůbec nezajímá.
Po čase se jeden z manželů rozhodne uvedený obchodní podíl či akcie prodat. Uzavře smlouvu o jejich prodeji a v ní jako prodávající vystupuje on sám. Zde mohou vyvstat dvě situace, které se tomu z manželů, který společnost založil a angažoval se v ní, nemusí vůbec líbit. Je totiž třeba si uvědomit, že ony akcie či obchodní podíl spadají do společného jmění manželů, jinými slovy jsou jejich společným majetkem a rozhodně nepatří pouze tomu z nich, kdo společnost založil a kdo se v ní angažoval. Na tom nemění nic ani to, že byl například v obchodním rejstříku zapsán jako společník pouze onen angažovaný manžel.
I druhý manžel má slovo
První z uvedených situací může spočívat v tom, že ten z manželů, který smlouvu o prodeji obchodního podílu či akcií nepodepsal, se bude domáhat její neplatnosti. Důvodem bude to, že k prodeji neudělil svůj souhlas (takový prodej totiž bude stěží obvyklou správou majetku). Tato situace je samozřejmě riskantní i pro smluvní partnery uvedených osob: pokud se ukáže, že prodávající byl ženatý či vdaná a druhý manžel k prodeji nedal souhlas, je druhá smluvní strana vystavena nejistotě, zda se druhý manžel nedovolá neplatnosti smlouvy.
Druhá z možností spočívá v tom, že se onen neangažovaný manžel bude chtít podílet na výnosech z uvedeného prodeje, protože prodaný podíl či akcie byly v jejich společném jmění. To může vést ke značnému pnutí, zejména nejsou-li vztahy mezi manželi zcela harmonické. Angažovaný manžel pak považuje za nespravedlivé, aby se druhý manžel podílel na výnosu z něčeho, oč se sám nijak nepřičinil. Judikatura je v této věci ovšem jednoznačná a neangažovaný manžel má vysokou šanci se podílu na výnosu z prodeje domoci. Situace může být ještě zajímavější (pohříchu pouze pro právníka), pokud jsou manželé cizinci a neuzavírali manželství podle českého práva.
Řešením z hlediska dotčených manželů je především uvědomit si, co vše společné jmění tvoří (tj. v našem případě i akcie či obchodní podíly „napsané“ na jednoho z nich). Pokud se jim nebude zamlouvat, aby akcie či podíly do společného jmění spadaly, je možné, aby mezi sebou dohodou (ve formě notářského zápisu) upravili vlastnictví k akciím či podílům jinak. Například tak, že akcie a podíly patří jen jednomu z nich a do společného jmění nespadají.
Smluvním partnerům lze zase doporučit, aby se přeci jen přesvědčili, zda osoba na druhé straně jednacího stolu není vdaná či ženatý. Pokud ano, měli by vyžadovat souhlas druhého manžela se smlouvou.