Milovník přírodního vzrušení se chystal do zimních Tater a rozšířil své běžné cestovní pojištění tak, aby krylo i rizika léčebných výloh vyvolaných vysokohorskou turistikou.

Brzy se mělo ukázat, jak důvodná byla snaha pojistit se proti zmíněnému riziku. Náš turista se totiž v horách zřítil na sněhovém převisu a letěl skalnatým žlebem několik set metrů. Ostatní členové výpravy požádali o záchrannou akci, na níž se podílel vrtulník, třicet členů horské služby a také lékař. Ti po šesti hodinách našli hrdinu tohoto příběhu v relativně dobrém stavu - nedostal se do laviny a nedotčena zůstala jeho tělesná schránka. Měl vlastně štěstí.

Nešlo ale o štěstí úplné – našemu turistovi přišel účet za záchrannou akci, jejíž náklady byly vyjádřeny částkou ve statisícovém řádu. Ukázalo se pak sporným, zda šlo o pouhou akci pátrací, nebo akci záchrannou; o tu druhou by se jednalo pouze tehdy, pokud by si stav vysokohorského turisty vyžádal lékařské ošetření. Podmínky pojistné smlouvy totiž obsahovaly následující ustanovení: „Pojistitel je zbaven povinnosti poskytnout plnění v případech, kdy škodná událost nastala v souvislosti s pátracími akcemi sloužícími pouze k vyhledání ztracené osoby, bez potřeby ošetření nebo hospitalizace“.

Věc se koneckonců urovnala smírně, když pojišťovací ústav vyložil uvedené ustanovení ve prospěch klienta. (Při záchranné akci s nepředvídaným průběhem a koncem byla účelná účast lékaře, který ostatně mohl poskytnout ošetření i turistově psychice.) Nicméně zejména všem, kdo se v těchto dnech chystají do zimních hor, doporučuji, aby při sjednávání pojistných podmínek pomýšleli na mnohé eventuality, včetně šťastné náhody.

Autor Petr Hajn je emeritním profesorem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a externím spolupracovníkem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.