Návrh, který je součástí širšího legislativního balíčku věnovaného obnově důvěry spotřebitelů ve finanční trhy, se zaměřuje na tzv. retailové investiční produkty. Tento pojem zahrnuje širokou paletu investičních produktů pravidelně nabízených drobným investorům. Týká se zejména fondů kolektivního investování, ale také například určitých druhů pojistných smluv pro investiční účely (pojišťovnami často nabízené tzv. investiční životní pojištění) či různých strukturovaných produktů. Nová právní úprava se nebude naopak vztahovat na produkty výslovně v návrhu uvedené. Nebudou jí tedy podléhat prosté akcie či dluhopisy nebo třeba „nestrukturované“ vklady, jejichž míra návratnosti je určována pouze ve vztahu k úrokové sazbě.

Evropská komise chce návrhem řešit stávající situaci, kdy informace, poskytované ohledně retailových investičních produktů, jsou pro průměrného neprofesionálního investora často zavádějící a příliš složité. Mnohdy jsou zaměřeny spíše na snižování právních rizik pro tvůrce produktů než na efektivní komunikaci s potenciálními zákazníky. Podle takových údajů je pak poměrně obtížné produkty hodnotit a srovnávat rizika a náklady s nimi spojené.

Sdělení klíčových informací

Jádrem návrhu je stanovení povinnosti tvůrce retailového investičního produktu vytvořit tzv. sdělení klíčových informací (Key Information Document). To by měl být krátký, jednoduchý text, který poskytne investorům odpověď na základní otázky ohledně vlastností vybraného produktu, včetně rizik a nákladů s ním spojených. Nařízení pevně stanoví obsah, formu a strukturu sdělení tak, aby investoři mohli snadno produkty srovnávat a hodnotit. Podrobně upraven bude také způsob jeho poskytování, přičemž pravidla by měla být nastavena tak, aby investor obdržel informace v dostatečném předstihu před uzavřením příslušné transakce.

Sdělení klíčových informací v režimu navrhované úpravy je s určitými odlišnostmi podobné klíčovým informacím pro investory, které musí vypracovávat fondy kolektivního investování podle směrnice č. 2009/65/ES, respektive podle zákona o kolektivním investování. I investiční produkty fondů kolektivního investování však spadají do vymezení retailových investičních produktů podle připravovaného nařízení a návrh by se tedy měl vztahovat i na ně. Bude tomu tak však až po pěti letech od vstupu připravovaného nařízení v platnost, neboť po tuto dobu mají být dle navrhovaného znění z jeho působnosti vyloučeny. V tomto ohledu jde návrh poněkud proti jednomu ze svých cílů – zajistit možnost snadného porovnání mezi investičními produkty. V období zmíněných pěti let totiž budou fungovat dva odlišné režimy zveřejňování.

Předpokládá se, že nové nařízení by mělo vstoupit v platnost koncem roku 2014. Na jeho úpravu by měla navazovat celá řada prováděcích právních předpisů jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní předpisy by měly především upravit problematiku sankcí za nesplnění povinnosti poskytovat sdělení klíčových informací, které budou mít zřejmě podobu správních pokut.