S příchodem jara se k zoceleným majitelům „zimáků“, kteří najížděli objemy bez ohledu na počasí, přidá i většinová část cyklistického národa a společně zaplní cyklostezky, cyklotrasy, silnice, polní a lesní cesty, traily i singltreky, aby se věnovali tomuto krásnému sportu, který – bez ohledu na problematickou image tam „na vrcholu“ – patří co do počtu aktivních vyznavačů jednoznačně mezi nejrozšířenější u nás.
Proto jsme se rozhodli blíže podívat na některé právní aspekty „provozování“ cyklistiky. Seriál, jehož první díl právě čtete, zčásti zopakuje věci dobře známé každému, kdo se na kole na silnici či do lesa vydává, ale ani tím se koneckonců nedá nic zkazit. Přineseme ovšem i informace, které čtenáři nejspíš nečekají.
Nejprve pár pravidel na úvod: V obecné rovině platí, že cyklistou, který se účastní provozu na pozemních komunikacích, se nemůže stát ten, kdo by vzhledem k věku nebo sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohl ohrozit bezpečnost tohoto provozu, ledaže on sám nebo jiná osoba učiní opatření, aby k ohrožení bezpečnosti nedošlo. Děti mladší 10 let mohou na silnice jen pod dohledem osoby starší 15 let, za to však mají privilegium jízdy po chodníku. Samy mohou i na cyklostezku a do obytné a pěší zóny.
Cyklista nad 15 let může dítě mladší 7 let vézt v sedačce, táhnout vozík s maximálně dvěma dětmi do 10 let může jen dospělý. Všichni cyklisté do 18 let musí použít ochrannou přilbu schváleného typu. Samozřejmě, že i každý dospělý cyklista dbalý svého zdraví a tělesné integrity si přilbu raději nasadí dobrovolně, zvláště když to také může být podmínka pro výplatu pojistného plnění při úrazu, jak si řekneme v jednom z pokračování tohoto seriálu.
Jak v posledních letech stále častěji připomínají policisté svými kontrolními akcemi zaměřenými na cyklisty, platí i pro jízdu na kole na pozemních komunikacích „nulová tolerance“ alkoholu.
Povinná výbava
Příslušné předpisy vzaly naštěstí již celkem dávno na vědomí, že například na odpruženou vidlici nelze umístit dynamo ani při opravdu velké snaze. Povinná výbava se dle přílohy příslušné vyhlášky upravující technické požadavky na jízdní kola zaměřuje hlavně na bezpečnostní prvky a také na to, aby kolo nebylo při provozu nebezpečné svému okolí.
Požadavky z posléze uvedené kategorie za vás obvykle splní už výrobce (alespoň tedy u kol uváděných na trh po 1. 1. 2003), protože se týkají zaoblení hran páček brzd, rychloupínáků či zaslepení konců řídítek. Od výše zmíněného data také musí kola nově uváděná na trh být vybavena výrobním číslem. Cyklistovi tak zůstává na starosti jen kontrola pneumatik a ráfků, zda nevykazují trhliny, praskliny či jiné zjevné deformace, které by zjevně narušovaly bezpečnost jízdy.
Není-li kolo užíváno pro jízdu za snížené viditelnosti, pak musí být součástí jeho výbavy, či výbavy cyklisty na něm jedoucího, následující položky:
- Dvě na sobě nezávislé účinné brzdy s odstupňovatelným ovládáním brzdného účinku. Výjimka platí pro dětská kola pro děti předškolního věku, u nichž při vybavení volnoběžným nábojem s protišlapací brzdou (torpedo) není nutná přední brzda.
- Zadní odrazka červené barvy – může být kombinována se zadní červenou svítilnou nebo nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností, které mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty. Pozor, pro tuto i pro zadní odrazku platí také poměrně detailní pravidla týkající se jejich plochy a umístění.
- Přední odrazka bílé barvy – může být nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností, a ty mohou být opět umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty.
- Odrazky oranžové barvy (autožluť) na obou stranách šlapátek (pedálů) – mohou být nahrazeny světlo odrážejícími materiály umístěnými na obuvi nebo v jejich blízkosti.
- Nejméně jedna boční odrazka oranžové barvy (autožluť) na každé straně kola umístěná na paprscích předního nebo zadního kola nebo obou kol nejméně jednou – mohou být nahrazeny odrazovými materiály na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik či na koncích blatníků nebo bočních částech oděvu cyklisty.
Ten, kdo hodlá jezdit za snížené viditelnosti, musí svou výbavu rozšířit o:
- Světlomet svítící dopředu bílým světlem – ten musí být seřízen tak, aby „osa světelného toku“ protínala rovinu vozovky maximálně 20 m od světlometu, přičemž je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem („blikačkou“).
- Zadní svítilnu červené barvy může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy – pro umístění platí stejné podmínky, jako pro zadní odrazku.
- Zdroj elektrického proudu – pokud jde o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení.
Z výbavy tedy zcela zmizely blatníky či zvonek. Zároveň však také platí, že předpisy již nerozlišují (jako tomu bylo do roku 2001), zda se jedná o „závodní“, „sportovní“ či „obyčejné“ kolo. Se zákonnými požadavky se tedy musí „popasovat“ i například majitel karbonového krasavce kultovní značky. Vyhláška také upravuje podmínky, za nichž se „jízdní kolo vybavené dodatečně pomocným motorkem“ ještě považuje za jízdní kolo. To se dnes týká hlavně příznivců elektrokol (včetně Fabiana Cancellary s doplňkovou výbavou pro Paříž - Roubaix). Především musí být nadále zachován původní charakter jízdního kola, výkon motorku nesmí přesáhnout 1 kW a maximální konstrukční rychlost nesmí být vyšší než 25 km/h.