Zásadní datum 1. 1. 2014, ke kterému NOZ a ZOK nebudou účinnosti, si již pamatuje řada lidí. Od prvního dne příštího roku ale nenastane předěl v tom smyslu, že by se veškeré právní vztahy řídily pouze novými zákony. Naopak. Mnohé z nich se budou i nadále řídit dosavadními předpisy, vybrané dokumenty bude nutné upravit ve stanovených lhůtách a stejně tak na některá důležitá rozhodnutí budou mít podnikatele omezený čas.

V zásadě platí, že nová právní úprava se použije na práva a povinnosti vzniklé ode dne její účinnosti. Jinými slovy, například založení s.r.o., koupě vozu nebo uzavření smlouvy o dílo se od začátku příštího roku budou řídit novými zákony. U právních vztahů, které existují již dnes a přetrvají minimálně do příštího roku, je situace složitější.

Smlouvy: převážně jako doposud

Nový občanský zákoník a další rekodifikační zákony samozřejmě nezruší již uzavřené smlouvy. Bude ale nutné u každé z nich „pohlídat“, zda se bude nadále řídit dnešními právními předpisy, nebo NOZ, jelikož některé rozdíly mezi  jsou zásadní. NOZ bude například umožňovat ukončit smlouvu po deseti letech, byla-li na tak dlouhou dobu uzavřena bez vážného důvodu. Na druhou stranu tam, kde dnes zákon porušení povinnosti postihuje absolutní neplatností, bude podle NOZ neplatnost pouze relativní, tedy budete se jí muset dovolat – jinak smlouva bude nadále platit.

Práva a povinnosti z dosavadních smluv se budou povětšinou i po roce 2014 řídit dosavadními právními předpisy. Neplatí to ovšem vždy. Typickou výjimkou bude nájem, který se  až na výjimky bude řídit NOZ, i když k jeho vzniku došlo před rokem 2014. (Smluvní strany navíc mají již dnes možnost sjednat si, že se jejich nyní uzavřená smlouva bude od roku 2014 řídit NOZ).

Osoby, rodina a věci: změny ihned

Opačný přístup zvolil zákonodárce u práv osobních, rodinných a věcných, na které se nová právní úprava bude v principu aplikovat od nabytí její účinnosti, tedy od 1. ledna 2014. Některé specifické otázky ale NOZ opět upraví samostatně. Příkladem je stavba, která dle NOZ již nebude věcí, ale součástí pozemku, na kterém stojí. Dnes ovšem existuje řada budov, které stojí na pozemcích, jež vlastní někdo jiný. Jinak řečeno – pozemek a budova na něm stojící mají odlišné vlastníky. Právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou věc se v těchto případech odloží až do doby, kdy se vlastnictví budovy a pozemku spojí v rukou jedné osoby. Aby bylo tohoto stavu dosaženo co nejdřív, NOZ zřizuje vlastníkovi pozemku a stavby vzájemné předkupní právo. Počítá se ale s tím, že „scelení“ vlastnictví bude v některých případech trvat řadu let. Navíc, na všechna práva a povinnosti se bez výjimky použijí základní zásady uvedené v části první hlavy I. NOZ, tedy například pravidla o tom, která ustanovení zákona lze změnit vůlí stan a která ne.

 Společnosti v zajetí termínů

Poměrně velké nároky na včasnou reakci klade na stávající společnosti a jejich manažery zákon o obchodních korporacích, který má také nabýt účinnosti 1. 1. 2014. Zejména akciové společnosti a eseročka budou muset ve stanovených lhůtách provést alespoň minimální kroky, aby jejich fungování nebylo v rozporu s novou právní úpravou.

Už 1. ledna 2014 budou muset mít například akciové společnosti povinně zřízeny webové stránky, na nichž budou muset uvádět stanovené údaje. Pro společnosti s ručením omezeným tato povinnost platit nebude; když se ale s.r.o. dobrovolně rozhodně webové stránky mít, už bude muset stanovené informace povinně uvádět také.

Ještě náročnějším úkolem bude povinnost přizpůsobit do 30. 6. 2014 společenskou smlouvu takzvaným donucujícím ustanovením ZOK (tedy těm, od nichž se nelze odchýlit dohodou stran). Ve stejné lhůtě musí být upraveny smlouvy o výkonu funkce. Navíc nelze vyloučit, že údaje, které jsou v přímém rozporu s ustanoveními ZOK, „vypadnou“ ze společenských smluv již od jeho účinnosti, tedy od 1. 1. 2014.

Společnosti se musí dále do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti ZOK rozhodnout, zda se jím chtějí řídit jako celkem (donucující ustanovení budou povinná pro všechny, tedy i pro ty společnosti, které se budou chtít i po roce 2014 řídit v některých otázkách dnešním obchodním zákoníkem). Obecně lze říct, že pro společnosti se jeví vhodnější od začátku příštího roku „skočit“ naplno do nové právní úpravy. Pokud by se totiž rozhodly řídit se částečně ZOK a nadále i částečně dnešním obchodním zákoníkem, mohly by v některých situacích začít značný zmatek, protože nikde není přesně stanoveno, která ustanovení ZOK jsou „donucující“ a kterým se tím pádem nelze vyhnout.

Je tedy patrné, že je lépe být včas připraven a termíny si ohlídat. Porušení rekodifikačních povinností nemusí totiž přinášet „pouze“ klasické sankce, jako je neplatnost těch ujednání společenské smlouvy, která odporují zákonu. Někdy může být postih pro konkrétní osoby „citelnější“.  Například když smlouvě o výkonu funkce nebude včas stanovena výše odměny, má se za to, že výkon funkce je bezplatný. Případně pokud si společnost ve stanovené lhůtě nezvolí, že se chce řídit ZOK jako celkem, nelze vyloučit, že šanci udělat tento krok později už mít nebude.

 Co tedy (ne)dělat?

Rozhodně se nevyplatí čekat se založenýma rukama. U smluv lze jenom doporučit, aby si smluvní strany zjistily, právní úpravou se budou od roku 2014 jejich kontrakty řídit. Případně mohou zvážit liberálnější přístup NOZ a dodatkem je upravit. Společnosti by měly podrobit revizi své korporátní dokumenty a učinit některá důležitá rozhodnutí zmíněná výše.

NOZ a další rekodifikační zákony nepřinesou jen nové povinnosti, ale v řadě případů i dosud netušené možnosti upravit si řadu právních vztahů dle vlastních potřeb. A byla by škoda tyto varianty minimálně nezvážit.