Pokud poplatník vlastní pozemky, ze kterých mu plynou zdanitelné příjmy, jistě ví, že ve svém daňovém základu výdaje na pořízení takových pozemků nijak nezohlední. Vzhledem k tomu, že tyto výdaje nemusí být zanedbatelné, zajisté by poplatníci uvítali, kdyby bylo možné využít například daňových odpisů. Zůstane to jen zbožným přáním, nebo se snad poplatníci dočkají?
S účinností nového občanského zákoníku (NOZ) od 1. ledna 2014 začne platit v soukromém právu zásada superficies solo cedit (doslova „povrch ustupuje půdě“, ve významu „stavba je součást pozemku“). Podle této právní zásady všechny stavby, které se nacházejí na pozemku a jsou pevně spojené se zemí, patří neoddělitelně k tomuto pozemku. Vlastník pozemku je zásadně (to znamená, že s možnými výjimkami) vlastníkem všech staveb na pozemku. Výjimky budou v praxi vyplývat z přechodu z dnešní právní úpravy na úpravu podle NOZ.
Zmíněná zásada pochází z římského práva, kde byla zformulována římským právníkem Gaiem. NOZ definuje nemovitou věc jako pozemek a věcná práva k pozemkům. Za součást pozemku považuje prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Otázkou tedy je, jak nová definice pozemku ovlivní od roku 2014 daňové odpisy nemovitých věcí. Bude možné od roku 2014 pořizovací cenu pozemku pro účely daně z příjmů odepisovat nebo se přestanou odepisovat stavby, které se stanou součástí pozemku?
Novela zákona o daních z příjmů od 1. ledna 2014 bohužel nepřináší při vymezení odepisovaného hmotného majetku jiné než technické legislativní změny. Je zachována definice hmotného majetku pro účely daňového odepisování v dnešním platném znění, tj. pro daňové účely budou odepisovány budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek (původně byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním zákonem).
Záměrem zákonodárce je pravděpodobně nadále nepovolovat odpisy pozemků pro daňové účely, tj. zachování stávajícího stavu, kdy pozemek byl z daňového odepisování vyloučen. Kdyby odepisování pozemku bylo povoleno, vznikla by určitá nerovnost mezi současným stavem a stavem novým, kterou by bylo potřeba legislativně řešit, aby všichni poplatníci měli stejné postavení. Proto je jednodušší a pro státní rozpočet určitě přijatelnější, ponechat současný stav i v budoucnu a odepisování pozemků neumožnit. Záměr zákonodárce je však pouze dovozován, důvodová zpráva k novele zákona o daních z příjmů nedává žádné vodítko, resp. dočteme se, že změny v zákoně o daních z příjmů jsou pouze legislativně technického charakteru s ohledem na NOZ. Je to opravdu tak jednoduché?
Výše je uvedena definice hmotného majetku, který se může a nadále bude moci pro daňové účely odepisovat. Dle mého názoru je zde určitý logický lapsus. Součást věci je na rozdíl od příslušenství věci tatáž věc. Jestliže tedy bude vyloučen z odepisování pozemek, bude z odepisování automaticky vyloučena i budova? Nebo měl zákonodárce na mysli, že bude odepisována pouze část pozemku, na kterém stojí budova a zbytek pozemku odepisován nebude? Jelikož budovy a pozemky jsou jedna věc, měl by se na ně uplatňovat jeden právní, potažmo daňový režim.
Ti z nás, kteří se těšili, že daňový základ společnosti bude možné snížit o odpis pozemku, můžou uvedené myšlenky dovést do krajnosti a pozemek odepisovat. Pakliže je záměr zákonodárce nepovolit daňové odepisování pozemků, pak bude třeba tento záměr vyjádřit správnou definicí hmotného majetku v zákoně o daních z příjmů.
Zajímavostí je, že za nemovitou věc bude podle NOZ považováno také věcné právo stavby. Jelikož tento majetek není definován jako hmotný nebo nehmotný majetek pro účely daně z příjmů (alespoň dle předloženého návrhu zákona), domnívám se, že ani právo stavby nebude možné odepisovat pro daňové účely. Možná však bude daňový odpis práva stavby zákonem umožněn, až bude tento nový pojem přijat a pochopen širokou veřejností, kdo ví?
Zda-li daňový pohled na odpisy majetku zůstává stejný jako doposud, je diskutabilní.
Určitě bude také zajímavé sledovat, jak se s definicí nemovité věci vypořádají účetní předpisy. Na tuto otázku dnes neznáme odpověď. Novela příslušné vyhlášky (prováděcí předpis k zákonu o účetnictví) totiž nebyla součástí balíčku, který byl do Poslanecké sněmovny předložen v rámci změn zákonů navazujících na rekodifikaci soukromého práva.
Stále se proto můžeme dočkat několika scénářů, že pozemky se budou pro daňové a účetní účely a výkaznictví nakonec odepisovat. Reálnější je ale bohužel zachování stávajícího stavu.