Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Trhy & finance
Přeshraniční „private placement“ investičních fondů v ČR v novém ZISIF: 1. díl

Přeshraniční „private placement“ investičních fondů v ČR v novém ZISIF: 1. díl

16.10.2013
Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) obsahuje po implementaci směrnice AIFMD rozsáhlou a poměrně komplikovanou úpravu nabízení investičních fondů. Jak se nová úprava dotýká neveřejného nabízení zahraničních investičních fondů (nabízení v režimu private placement), které předchozí zákon o kolektivním investování stavěl mimo regulaci, a za jakých podmínek je nadále možné? Problematiku si představíme v tomto a v následujícím příštím příspěvku.

Neveřejné nabízení (private placement) je ve světě hojně využívanou metodou distribuce rizikových investičních fondů jako jsou například hedgeové či private equity fondy, které nejsou pro veřejnou nabídku určenou retailovým investorům vhodné. Neveřejné nabízení, jež typicky směřuje zejména vůči institucionálním investorům (penzijním fondům, bankám apod.), logicky zpravidla nepodléhá takovým informačním povinnostem a dalším regulatorním požadavkům jako nabízení veřejné.

Jde-li o zahraniční investiční fondy, reguloval dnes již zrušený zákon o kolektivním investování pouze jejich veřejné nabízení. Neveřejné nabízení bylo v zásadě postaveno mimo jakoukoliv regulaci. Samotný zákon však nedefinoval hranici mezi nabízením veřejným a neveřejným. To svým stanoviskem z roku 2004 učinila někdejší komise pro cenné papíry, přičemž toto vymezení bylo následně „aktualizováno“ Českou národní bankou v únoru letošního roku. Na základě toho lze (i nyní) za neveřejné nabízení považovat případ, kdy navrhovatel oslovuje jen malý okruh oslovených investorů, s jasnou vazbou mezi navrhovatelem a oslovenými, kterých je méně než 150. Kvalifikovaní investoři přitom do tohoto počtu zahrnováni nejsou.

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech obsahuje v souladu se směrnicí AIFMD novou definici nabízení, ze které je zřejmé, že zahrnuje jak veřejné, tak neveřejné nabízení. Nabízením investic do investičního fondu se zjednodušeně rozumí nabízení cenných papírů vydávaných fondem, resp. podílových listů fondu, či nabízení jiné možnosti účasti na investičním fondu. Bližší vymezení jednání, které lze za nabízení považovat, chybí a bude muset být vymezeno rozhodovací praxí příslušných orgánů ve vztahu ke konkrétním případům.

Co nabízením naopak není

Regulaci spojené s nabízením investic do investičních fondů se lze vyhnout tím, že rozhodnutí o investici (resp. o nabytí cenného papíru emitovaného fondem, podílového listu apod.) učiní investor z vlastního podnětu (tzv. reverse solicitation). V takovém případě se totiž o nabízení ve smyslu ZISIF vůbec nejedná.

Co se rozumí rozhodnutím investora z vlastního podnětu, zákon blíže nerozvádí a zatím tak nečiní ani žádné výkladové materiály ČNB. V Evropě se k obdobnému ustanovení vyjádřila Britská FCA, která pouze uvedla, že správci fondů se při jednání s investory mohou spolehnout na výslovné prohlášení investorů o tom, že nabídka je činěna na základě jejich podnětu. Nesmí však podle FCA vyjít najevo, že účelem tohoto prohlášení je obejít regulatorní požadavky vyplývající z AIFMD. 

Obecně lze patrně vyjít z toho, že za nabízení investic do investičních fondů nebudou považovány různé prezentace správcovských společností o způsobu svého fungování, svých zkušenostech, o svých investičních strategiích a přístupu při správě portfolií bez vztahu ke konkrétnímu investičnímu fondu. Pokud při takové prezentaci investor vznese dotaz, zda správcovská společnost může nabídnout také investici do investičních fondů, navazující komunikace již zřejmě nabízením ve smyslu ZISIF nebude, neboť při případné realizaci investice půjde o rozhodnutí investora z vlastního podnětu.

Pochází-li však prvotní informace o spravovaných investičních fondech a možností investic do nich od správce (nebo případně od zástupce správce, apod.), a to i tehdy, jsou-li tyto informace například volně dostupné v českém jazyce na internetových stránkách, lze to patrně za nabízení v ČR dle ZISIF považovat. To nově podléhá souboru pravidel, která si představíme v příštím příspěvku.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje