Cílem směrnice je, aby se „odpovědné hypotéční úvěry“ staly normou napříč Evropou.  Evropský parlament vychází z toho, že dvě třetiny celého nesplaceného dluhu evropských domácností jsou tvořeny hypotečními úvěry. A jak ukázala finanční krize, neodpovědné chování účastníků trhu může podkopat základy finančního systému a vést ke ztrátě důvěry všech stran. Nezaplacené částky úvěrů měly dramatické následky pro jednotlivce a negativní dopad na hospodářství členských států jako celku.

Gramotnost, srozumitelnost, flexibilita

Pozornost by se měla ubírat směrem k finanční gramotnosti spotřebitelů. Poskytovatelé hypotéčních úvěrů budou podle směrnice muset poskytovat předsmluvní informace prostřednictvím standardizovaného informačního přehledu ( ESIS ). V takovém materiálu bude spotřebitel srozumitelně seznámen s potenciálem změn úrokových sazeb nebo například také s variabilitou úroků a úvěrů v cizích měnách, což mu umožní zvolit si hypotéční produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám. Dlužníkům bude dále poskytnutá tzv. garantovaná doba (prostřednictvím lhůty na rozmyšlenou nebo lhůtou na právo od smlouvy odstoupit, nebo obojí), než budou plně vázáni dohodou o hypotéčním úvěru. Aby bylo zajištěno, že dlužníci budou schopni splnit své závazky, zavádí Směrnice široký standard podmínek pro posuzování solventnosti žadatelů.

Obecně by měly být hypotéky pro spotřebitele flexibilnější.  Za prvé, mělo by být možné je snáze předčasně splatit, což k možnosti snížení celkové ceny úvěru, protože jakékoliv sankce za takové předčasné splacení budou absolutně zakázány. Je třeba však podotknout, že v takových případech mohou členské státy rozhodnout, že věřitelům přiřknou nárok na spravedlivou náhradu za náklady, které jsou přímo a výhradně spojené s předčasným splacením. Dále by hypotéky měly být „převoditelnější“ na jiného dlužníka nebo jinou měnu a také bude možné si ve smlouvě ujednat, že ke splacení úvěru postačí vrácení zajištění, nebo jeho převod, nebo převod výnosů z jeho prodeje věřiteli. Konečně si směrnice klade za cíl také podporovat věřitele, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, pokud bude spotřebitel konfrontován s vážnými platebními obtížemi.

Návrh směrnice také uvádí, že národní trhy s hypotékami jsou často příliš koncentrované a trh je rozdělen mezi několik největších finančních institucí. Proto směrnice stanoví zásady pro povolování a registraci zprostředkovatelů úvěru a zavádí takový režim pro zprostředkovatele, že pokud byl schválen v jednom členském státě, bude mu umožněno své služby poskytovat na celém jednotném trhu Evropy.  Tak by mělo být dosaženo účelu potřebné regulace a dekoncentrace.

Směrnice zatím Evropský parlament přijal v prvním čtení.