Vládní novela živnostenského zákona původně obsahovala pouze právní úpravu tzv. nulové tolerance k černému trhu s lihovinami, kterou vláda reagovala na metanolovou tragédii z loňského roku. V rámci legislativního procesu však novela doznala podstatných změn a nakonec byla schválena ve znění pozměňovacích návrhů hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Ten do novely zapracoval zamezení řetězení živností.

Problémové obory

Doposud platilo, že právnická nebo fyzická osoba, které byla udělena sankce v podobě zrušení živnostenského oprávnění, nemohla provozovat ohlašovací nebo koncesovanou živnost ve stejném nebo příbuzném oboru po dobu 3 let, a pokud se jednalo o koncesovanou živnost, dokonce i v jiném oboru po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Vládní novela živnostenského zákonu tuto překážku provozování živnosti ještě rozšiřuje, a to na osoby, které jsou členy statutárních orgánů právnických osob. V praxi se totiž stávalo, že si živnostník, který závažným způsobem porušil právní povinnost, a z tohoto důvodu mu bylo zrušeno živnostenské oprávnění, bez jakýchkoli problémů založil společnost, v rámci které pokračoval ve svém oboru. Tato praktika však platila i „obráceně“. Povětšinou jediný společník a jednatel společnosti, které bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění, si obratem zařídil živnost na sebe coby fyzickou osobu, nebo si založil novou obchodní společnost. Časté byly tyto případy v oborech cestovního ruchu, provozování e-shopů, obchodování s pohonnými hmotami či podomního prodeje nebo prodeje na předváděcích akcích.

Vládní novela si vzala za cíl tuto praxi eliminovat. Od 17. října letošního roku tak již není možné, aby fyzická osoba potrestaná zrušením své živnosti mohla být jednatelem či členem představenstva právnické osoby. Zákaz však platí i obráceně. Fyzická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění této právnické osoby, si nemůže obratem založit živnost vlastní, ani se nemůže po stanovenou dobu stát členem statutárního orgánu jiné právnické osoby. Výjimkou budou pouze případy, kdy taková osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila.

Rozšířené znění čestného prohlášení statutárů

Novela délku trvání překážky provozování živnosti nemění. U ohlašovací nebo koncesované živnosti činí ve stejném nebo příbuzném oboru živnosti 3 roky od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. V jiných oborech se uplatňuje pouze u koncesovaných živností, kdy je možno žádost o udělení koncese podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Pokud tedy budou společnosti obměňovat členy svých statutárních orgánů, musí pamatovat na tuto novinku a zahrnout ji i do čestného prohlášení nového jednatele či člena představenstva nutného pro zápis do obchodního rejstříku. „Opisovat“ ze stávajících vzorů se tak nevyplatí.

Překážka provozování živnosti se dotkne všech podnikatelů, ať už živnostníků nebo právnických osob. Současně je však nutno konstatovat, že se nově vztahuje pouze na členy statutárních orgánů, a nikoli na členy jiných orgánů, například dozorčích rad. Nadále pak nezabrání tomu, aby potrestaná osoba stála za společností, kterou „papírově“ řídí jiné osoby, nebo za živností psanou na jinou osobu (například na manžela), což je praxe v České republice bohužel nikoli neobvyklá. I tak lze bezesporu přínos novely přivítat.