Nový občanský zákoník (NOZ) definuje závěť jako odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Již z této definice je zřejmé, že zůstavitel může svou poslední vůli kdykoli odvolat, pořídit závěť novou nebo zničit závěť původní. Svou vůli však může projevit pouze osobně. Není tak možné, aby se nechal při pořízení pro případ smrti kýmkoli zastoupit.

Vlastnoručně či jinak?

NOZ vyžaduje shodně s předchozí úpravou, aby závěť byla pořízena v písemné formě. Zůstavitel se může rozhodnout, zda tak učiní sám vlastnoručně napsanou závětí, kterou taktéž sám i vlastnoručně podepíše (takzvaně holografně), či využije prostředků moderní doby a závěť napíše například na svém počítači (allografně). U druhého případu je nutné, aby kromě vlastnoručního podpisu zároveň prohlásil před dvěma svědky, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se nadto musí na závěť podepsat a zpravidla připojit i údaj o tom, že jde o svědky.

Pokud je pořizovatel závěti nevidomý či je jiným způsobem smyslově postižen, vyžaduje NOZ, aby zůstavitel projevil svou vůli před třemi současně přítomnými svědky. Závěť je navíc nutné nahlas přečíst svědkem, který není jejím autorem. U zůstavitele, který nemůže číst nebo psát, je potřeba takovou listinu přetlumočit zvláštním způsobem dorozumívání (např. znakovou řečí).

Nová soukromoprávní úprava na rozdíl od dosavadního občanského zákoníku pamatuje i na případy, kdy se pořizovatel závěti ocitne v  situaci, kdy není možné formální náležitosti stanovené pro pořízení poslední vůle splnit. Jako příklad uvádíme známé ztroskotání lodi Titanic. Těžko můžete požadovat sepsání písemné závěti po někom, kdo plave po krk v ledové vodě a bojuje o život. Praktičtějším příkladem může být i autonehoda, při níž se člověk těžce zraní. Z tohoto důvodu lze podle NOZ považovat za platné právní jednání i poslední vůli člověka, který se ocitne v patrném a bezprostředním ohrožení života, projevenou ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejně tak je možné, aby za určitých podmínek zůstavitel pořídil svoji vůli například před starostou nebo velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou ČR či letadla registrovaného v leteckém rejstříku v ČR.

Závěť skutečně pro všechny?

Stejně jako dosud i nadále bude platit, že závětˇ může pořídit toliko osoba svéprávná. NOZ přesto umožňuje, aby za určitých přesně stanovených okolností byla tato podmínka prolomena. Díky tomu je možné, aby bez omezení závěť pořídila také osoba, která sice není plně svéprávná, ale dovršila již patnácti let, a to za předpokladu, že závěť bude sepsána formou veřejné listiny (notářského zápisu). Stejnou formou může pořídit i osoba, která byla omezena ve svéprávnosti, avšak pouze v rámci omezení. Notář by se měl při sepisování přesvědčit, zda se projev vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

Nová soukromoprávní úprava pamatuje i na osoby chorobně závislé na požívání alkoholu, psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů. Stejně tak na osoby chorobně závislé na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, pro které byly ve své svéprávnosti omezeni. Takové osoby mohou pořizovat pro případ smrti v rozsahu omezení sice v jakékoli formě, ale toliko o polovině pozůstalosti. Uvedené pravidlo se však nepoužije v případě, že by měl jako zákonný dědic dědit pouze stát. V takovém případě je i těmto „závislým“ osobám umožněno, aby pořídili o celé pozůstalosti. Podle jakých pravidel se zákonným zástupcům rozdělí druhá polovina pozůstalosti, se budeme věnovat v jednom z dalších článků tohoto seriálu.