Úrok z prodlení představuje sankci za prodlení dlužníka s platbou. Dosavadní právní úprava úroků z prodlení byla „dvojkolejná“, což znamená, že jiná pravidla se uplatňovala ve vztazích občanskoprávních (tj. mezi nepodnikateli) a jiná v obchodněprávních (zjednodušeně řečeno mezi podnikateli). Tato pravidla se od Nového roku sice sjednocují, nicméně nelze vyloučit, že úprava úroku z prodlení v novém občanském zákoník (NOZ) bude způsobovat větší dvojkolejnost, než tomu bylo nyní.

Sjednocení pravidel

V občanskoprávních vztazích podléhajících úpravě občanského zákoníku bylo doposud možné sankcionovat dlužníky při prodlení s platbou úroky z prodlení výhradně ve výši sazby stanovené právním předpisem. Dohoda stran o jiné výši úroku z prodlení byla vyloučena. Oproti tomu v obchodněprávních vztazích, které byly regulovány obchodním zákoníkem, si bylo možné výši sazby úroku z prodlení sjednat. Zákonná sazba úroků z prodlení se v obchodněprávních vztazích uplatňovala pouze tehdy, pokud k dohodě o sazbě úroku z prodlení nedošlo, nebo jestliže výše sazby úroku z prodlení nebyla sjednána platně (např. pro rozpor s dobrými mravy nebo poctivým obchodním stykem).

NOZ právní úpravu úroku z prodlení, pokud jde o možnost sjednat si sazbu úroku z prodlení, sjednocuje a stanoví pro obě skupiny právních vztahů stejná pravidla. Od 1. ledna 2014 je tak možné sjednat výši úroku z prodlení vždy, tedy bez ohledu na to, zda se jedná o vztah mezi podnikateli nebo nepodnikateli. Nesjednají-li si strany výši úroku z prodlení, platí, že si ujednaly zákonnou sazbu úroku z prodlení. I napříště se tedy podpůrně uplatní sazba úroku z prodlení stanovená příslušným nařízením vlády.

Nové nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a které stejně jako NOZ nabylo účinnosti 1. ledna 2014, stanoví sazbu úroku z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zákonná sazba úroků z prodlení v tomto kalendářním pololetí tak činí 8,05 %. Nově si bude možné navíc sjednat úroky z prodlení nejenom z dlužné jistiny, ale i dlužných úroků, což bylo doposud vyloučeno.

Limitace smluvní volnosti

Přestože NOZ smluvním stranám umožňuje sjednat si svobodně dle svého uvážení výši úroku z prodlení, zároveň, i když to nemusí být na první pohled patrné, tuto možnost výrazně limituje. Činí tak v prvé řadě v souladu s legislativou Evropské unie bojující proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Věřitel má dle NOZ v případě ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, které je ve vztahu k němu hrubě nespravedlivé, možnost dovolat se u soudu neúčinnosti tohoto ujednání. Uvedené pravidlo přitom dopadá na veškeré obchodní transakce mezi podnikateli, jejichž obsahem je dodávka zboží či služeb za úplatu, tj. na smluvní vztahy, na něž se vztahuje výše zmíněná legislativa EU.

Neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení se však mohou dovolat i věřitelé (podnikatelé či nepodnikatelé), na něž výše uvedené pravidlo nedopadá, a to v případě, že se ujednání o úroku z prodlení odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje postavení věřitele, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Bude-li věřitel se svou žalobou v obou výše uvedených případech úspěšný a dovolá se neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení, použije se namísto smluvené výše úroku z prodlení zákonná sazba úroku z prodlení, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.

Tato zákonná ochrana věřitele nalezne uplatnění v situacích, kdy by byla mezi věřitelem a dlužníkem sjednána mimořádně nízká sazba úroku z prodlení, popř. možnost věřitele požadovat úrok z prodlení by byla vyloučena zcela (jiná situace prakticky nepřichází v úvahu, když sjednání vyšší sazby úroku z prodlení bude stěží možné považovat za nespravedlivé vůči věřiteli). Jakou možnost obrany však budou mít dlužníci, kteří s věřitelem sjednají vyšší sazbu úroku z prodlení, než kolik činí sazba zákonná? Budou moci v  případech, kdy sjednaná sazba úroku z prodlení vysoce převýší sazbu zákonnou, argumentovat například nemravností takového ujednání a dovolat se jeho neplatnosti?

Dosavadní judikatura se k této otázce nestaví jednotně. Je však třeba konstatovat, že uvedená otázka byla soudy řešena pouze ve vztahu k podnikatelům, neboť v nepodnikatelských vztazích nebylo dosud možné výši úroku z prodlení dohodou stran sjednat. Přinejmenším ve spotřebitelských vztazích je připuštění takové obrany třeba považovat za legitimní.