S účinností od 1. srpna 2014 zavedla Evropské unie vůči Ruské federaci sankční opatření. Příslušná omezení jsou vydána jak na úrovni rozhodnutí, tak i nařízení Rady Evropské unie. Jsou tedy závazná nejenom pro členské státy, ale musí se jimi řídit i jednotlivci. Důležitá je pak časová působnost těchto omezení, kdy je třeba odlišit okamžik uzavření smlouvy na dodávky zboží do Ruska či zobchodování cenného papíru. Jinými slovy, omezení v tomto ohledu nejsou bezbřehá a je třeba každý případ posoudit samostatně.
Dotčeny sankčními opatřeními jsou čtyři oblasti: (a) cenné papíry, (b) zboží dvojího užití, (c) zbraně a vojenský materiál, (d) technologie pro průzkum a těžbu ropy.
V případě cenných papírů se zakazuje v zásadě jakékoliv obchodování včetně podpory a zprostředkování obchodování, jde-li o cenné papíry pěti ruských finančních institucí (Sberbank, VTB Bank, Gazprombank, Vneshekonombank (VEB) a Rosselkhozbank). Přitom zákaz se vztahuje i na dceřiné společnosti uvedených institucí či právnické osoby, které jednají podle jejích pokynů.
Zákaz dopadá na prodej tzv. zboží dvojího užití, kterým je – jednoduše řečeno – zboží vč. softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely. U takového zboží bude nezbytné posoudit jednak jeho dualitu, tj. zda vůbec může být využito pro vojenské účely, a pak také skutečné určení vč. koncového uživatele.
Jako poměrně zásadní se může ukázat omezení prodeje, dodávek, převodu či vývozu technologií pro průzkum a těžbu ropy v Rusku. Regulované technologie jsou blíže vymezeny v příslušném nařízení Rady Evropské unie. Pro jejich prodej, dodávky, převod či vývoz jsou pak nutná příslušná povolení, přičemž správní orgán povolení neudělí, má-li být technologie určena pro tzv. zakázané projekty.
Poslední regulovanou oblastí jsou zbraně a vojenský materiál. Zde platí jak zákaz prodeje, dodávek, převodu či vývozu, tak i jakékoliv technické či finanční podpory.
V souvislosti se zavedenými sankčními omezeními jistě vznikají související otázky. Například, zda se regulace vztahuje i na smlouvy o smlouvách budoucích, resp. jak k takovým smlouvám přistupovat. Anebo zda lze obchodovat s pohledávkami uvedených ruských finančních institucí. Dále lze poukázat na skutečnost, že český dodavatel v mnoha případech nemůže zjistit či si ověřit skutečné použití do Ruska dodávaného zboží a jeho koncového uživatele; zejména pokud si toto zboží formálně kupuje společnost z EU, ale zasíláno je pak napřímo do Ruska.
Vedle uvedené regulace na úrovni Evropské unie samozřejmě nadále zůstává použitelná příslušná česká právní úprava, dopadající na dané oblasti. Ta se uplatní zejména pro příslušná povolovací řízení či v případě ukládání postihů za porušení zavedených zákazů a omezení. Pokud jde o postihy fyzických či právnických osob, v případě porušení zavedených zákazů a omezení jim může být uložena pokuta až do výše 4 miliony Kč. I z tohoto důvodu je tedy vhodné každou činnost v uvedených oblastech řádně zvážit a posoudit, zda je vůbec povolena.
Pro úplnost pak dodáváme, že Ruská federace přistoupila k odvetným krokům a rozhodla o zákazu dovozu zboží, pocházejícího ze Spojených států amerických, zemí Evropské unie, Kanady, Austrálie a Norska, a to po dobu jednoho roku (tj. do srpna 2015). Zákaz se v tuto chvíli vztahuje na potraviny, uvedené v seznamu k příslušnému rozhodnutí Vlády Ruské federace. Tento seznam byl již jednou novelizován a nelze vyloučit jeho další úpravy. Situaci ohledně sankčních opatření nadále sledujeme a o dalším vývoji budeme čtenáře informovat.