Hledat v komentářích

Investiční doporučení

více...

Výsledky společností - ČR

více...

Výsledky společností - Svět

více...

IPO, M&A

více...

Týdenní přehledy

více...
 

Detail - rozhovor
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v rozhovoru na Patria.cz o sazbách, koruně i setrvání Řecka v eurozóně

Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v rozhovoru na Patria.cz o sazbách, koruně i setrvání Řecka v eurozóně

23.05.2012 14:00
Autor: Redakce

Od posledního rozhodnutí ČNB o ponechání sazeb beze změny již uplynuly tři týdny a od té doby z domácí ekonomiky přišla nová data (o vývoji ekonomiky a výrobní inflaci), která zamíchala kartami. Nyní se mnoho analytiků domnívá, že se výrazně přiblížila chvíle předpokládaného snížení  sazeb.

Jsou poslední data z české ekonomiky dostatečně pádným argumentem pro okamžitou podporu ekonomického růstu skrze nižší úrokové sazby? Nebylo by Řecku i eurozóně lépe s vlastní měnou a měnovou politikou? Přestojí české banky případný odchod Řecka z eurozóny bez významnějších ztrát? Na tyto a mnohé další Vaše otázky odpovídal viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v online rozhovoru na Patria.cz dnes od 14:00 do 15:20.

Vladimír Tomšík (nar. 1974) vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Od 1. prosince 2006 byl Vladimír Tomšík jmenován členem bankovní rady České národní banky. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem.


Čtěte více:

ČNB ponechala sazby jen těsným poměrem 4:3. Koruna má být letos silnější, ale nyní oslabuje nad 25 CZK/EUR
03.05.2012 13:14
ČNB ponechala sazby jen těsným poměrem 4:3. Koruna má být letos silnější, ale nyní oslabuje nad 25 CZK/EUR
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla o ponechání hlavníc...
Hampl (ČNB): Prohloubení recese zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb. Koruna vůči euru na 4měsíčním minimu
15.05.2012 16:13
Hampl (ČNB): Prohloubení recese zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb. Koruna vůči euru na 4měsíčním minimu
Data o českém hrubém domácím produktu, která ukázala na prohlubování r...
Výrobní ceny přestaly růst, v dubnu jen stagnovaly
17.05.2012 10:14
Výrobní ceny přestaly růst, v dubnu jen stagnovaly
Index cen průmyslových výrobců se za duben ve srovnání s předchozím mě...
OECD: Česká ekonomika letos klesne o 0,5 %, ČNB má prostor snížit sazby. Eurozóna -0,1 %
22.05.2012 11:00
OECD: Česká ekonomika letos klesne o 0,5 %, ČNB má prostor snížit sazby. Eurozóna -0,1 %
Česká ekonomika letos kvůli vládním úsporným opatřením klesne o 0,5 pr...

Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (zdenek, 13:32) -
    Chtěl jsem se zeptat, zda jste někdy studoval ekonomickou teorii nebo historii a zda je vám známo, že udržovaní podhodnocené měny a sazeb hluboko pod úrovní inflace vede ke značné deziluzi obyvatel, přispívá do značné míry k významnému oslabení domácí poptávky, která by jinak normálně vždy měla byt tahounem domácí ekonomiky, a tedy ve své podstatě i k hlubší krizi u nás než je nutné? Proč ČNB nepřijme aspoň takovou politiku jako centrální banka v Polsku?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:20) -
    U vaší otázky si dovolím zareagovat na dva body. Za prvé, zdali jsem někdy studoval ekonomickou teorii. Ano, studoval a stále ještě studuji, neboť ekonomická teorie se neustále vyvíjí a pořád je se co učit. Za druhé mám pocit, že se tak trochu ptáte na to, zda může vzniknout určité riziko z dlouhodobě nízkých úrokových sazeb. Ano, jsem si vědom, že současné nízké úrokové míry jsou nejspíše pod svou dlouhodobou rovnovážnou hodnotou. Avšak příčinou možné budoucí bubliny na trhu nemovitostí nebo na jiných trzích by se staly až v momentě, kdybychom pozorovali, že vedou k rychlému růstu úvěrů na spekulativní nákupy nemovitostí nebo jiných aktiv a společně s tím i k růstu cen na těchto trzích. Navzdory mediálním zprávám ale objem hypotéčních úvěrů u nás roste velmi umírněně (v médiích se často směšují zprávy o opravdu nových hypotékách s údaji o refinancovaných hypotékách a to vytváří zavádějící dojem, že hypotéky u nás masivně rostou). Není tomu tak. A v neposlední řadě je vhodné připomenout, že ani ceny aktiv u nás nerostou natolik, že bychom viděli nějaké známky bubliny. Naopak v datech vidíme pokles cen aktiv. Z toho pro sebe vyvozuji závěr, že i když máme rekordně nízké nominální úrokové sazby, tak žádnou hrozbu pro finanční stabilitu v této chvíli rozhodně nevytváříme. Naopak nízké úrokové sazby umožňují stabilizaci hospodářství přes snížení nákladů na financování kapitálu podniků i domácností.

    Vážení tazatelé, čas určený k on-line rozhovoru vypršel a proto mi dovolte se s vámi rozloučit. Děkuji vám za zajímavé dotazy a společnosti Patria Online za možnost tento rozhovor s vámi uskutečnit.

    Těším se na shledanou při nějaké další veřejné diskusi s vámi.

    Zdraví
    V. Tomšík
  • ---
  • Otázka (Pavel L, 11:35) -
    Zpráva z ČNB: Měnová báze vzrostla ke konci dubna na 457 mld. Kč z 450,8 mld. Kč na konci března. Moje otázka je, co stojí za neustálým růstem měnové báze mnohdy i v desítkám procent ročně. Pokud je to možné vysvětlete mi, které faktory a s přibližně jakým podílem vedou k neustálému růstu měnové báze (kreace úvěrů, zadlužování státu atd). Posledních 10 let, kdy jsem se z pozice dlužníka dostal do pozice věřitele, si připadám tímto růstem a tím pádem ředěním hodnoty peněz dost podstatně okraden s dopadem na budoucnost mou a mých dětí.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:17) -
    Měnová báze se u nás pasivně(!) přizpůsobuje poptávce po hotovostních penězích – když si lidé chtějí přeměnit své peníze na běžném účtu na hotovost, tak si ji vyzvednou v komerčních bankách a ty zase si vyzvedávají hotovost u nás (čímž se zase snižují závazky centrální banky vůči komerčním bankám). Je pravda, že hotovost u nás rostla v posledních letech relativně rychle ve srovnání s celkovou peněžní zásobou a to i navzdory rozvoji nových platebních technologií, platbám přes internet atd. Částečně za tím stálo výrazné snížení inflace a tedy i nominálních úrokových sazeb v posledních 10 letech, takže nyní již není tak nákladné držet hotovost, protože nepřicházíte o příliš velký úrok. Nárůstem peněžní báze však "okraden" nejste, podstatná je míra inflace, která v dlouhém období souvisí s celkovým množstvím peněz v ekonomice (hotovost je jen jejich menší část). Celkové množství peněz v ekonomice roste umírněněji, navíc ČNB se soustřeďuje přímo na inflaci, kterou se snaží držet poblíž svého cíle (tj. 2 % ročně).
  • ---
  • Otázka (Holan Pavel, 11:35) -
    Vážený pane viceguvernére, jak nám prosím vysvětlíte, že CZK ale i jiné EEM měny, jsou o přes tzv. EUR a EU krizi v posledním roce v průměru o 8% slabší? Nejedná se spíše, po 12 letech "pobytu na investičním vysluní" o odliv peněz z ČR a CZK a dalších "emerging markets"? Nejsou odhady ČNB na 2012-3, a to CZK/EUR 24,7 a 24,3 resp. příliš optimistické? Co změní směr ze současných 25,40? Nepůjdeme po kolapsu EU spíše zpět ke 30 CZK/EUR? Díky za Váš názor. HP
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:09) -
    Domnívám se, že kurz koruny je slabší především proto, že investoři se dívají na emerging markets tak trochu jako na jeden celek, což je silně zavádějící, protože ty země jsou výrazně odlišné. Investoři při zvýšení rizika proto mají "stádovou" tendenci utíkat z těchto měn např. do dolaru. Projevilo se to silně např. v prvním čtvrtletí roku 2009, kdy koruna dočasně oslabila až k 28 CZK za euro. Fundamentálně však pro slabý kurz koruny důvody nevidím, výsledky českého zahraničního obchodu jsou lepší, než tomu bylo v minulosti, takže celkově řečeno si myslím, že předpoklad vývoje kurzu popsaný v naší poslední prognóze je realistický. Je pochopitelné, že „zmatky“ v eurozóně kurzu koruny krátkodobě neprospívají. A je možné, že budeme svědky určitých fluktuací. Podstatný však je střednědobý vývoj kurzu koruny.
  • ---
  • Otázka (Kerblík, 11:12) -
    Pane viceguvernére, vláda dnes schválila druhý pohyb sazeb DPH vzhůru ve dvou po sobě jdoucích letech. Může to po trhem nyní očekávaném snížení sazeb přinést na začátku příštího roku nutnost růstu sazeb ČNB kvůli vyšším inflačním tlakům v ekonomice? Pěkný den
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:04) -
    Změny nepřímých daní, tj. DPH nebo spotřebních daní, sice inflaci přímo ovlivňují, ale ČNB je tzv. výjimkuje. To znamená, že ačkoliv zvýšení DPH přímo zvyšuje spotřebitelskou inflaci, tak ČNB na ně nereaguje zvýšením sazeb. Bereme to jako něco, co je z hlediska měnové politiky dáno „shůry“ a nemělo by smysl „škrtit“ ekonomiku jen proto, aby zvýšení cen díky vyšší DPH bylo v inflaci eliminováno. Jediný vliv, který v tomto případě prosakuje do měnové politiky, je vliv na inflační očekávání a potažmo na požadavky na růst mezd (tzv. sekundární efekt). Prozatím však pozorujeme spíše protiinflační rizika, zejména slabý výkon domácí ekonomiky.
  • ---
  • Otázka (sazkar, 11:05) -
    Dobrý den. Jako centrobankéř, je v současnosti při pohledu na politiku Fedu, BoE, BoJ ještě přípustná zatvrdlá politika ECB, která se i na úkor výrazného rizika bankovní krize stále drží striktně cílení inflace? Chápu, že to má napsáno, ale... Dále, představte si - jste guvernér ECB. V situaci jaká je, prováděl byste QE a půjčil byste bankám další peníze? Když ne, zvládnul byste ten tlak a tu velikánskou zodpovědnost, že by se i vaše jméno zapsalo pod rozpad EZ a možná i EU? Děkuji
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:55) -
    ECB oficiálně neprovádí cílování inflace, i když je pravda, že cenovou stabilitu chápe jako inflaci do 2 % ročně (nyní je mimochodem ale inflace v eurozóně o něco vyšší). Svým způsobem ECB kvantitativní uvolňování již dávno provádí, pokud do kvantitativního uvolňování počítáme i poskytování dlouhodobé(!) likvidity bankovnímu sektoru (ECB uskutečnila několik operací, kterými komerčním bankám půjčila na podstatně delší dobu než na jeden obvyklý týden a to dokonce za cenu „krátkodobých peněz“).

    To, že bych byl guvernérem ECB, si raději ani nepředstavuji a utěšuji se vědomím, že mi to jako nečlenské zemi EMU opravdu nehrozí.
  • ---
  • Otázka (matrix, 10:43) -
    Dobrý den, nedávno jste varoval před rizikem, které s sebou v případě hromadného přesunu prostředků nesou stovky miliard na účtech stavebních spořitelen. Od té doby se v Evropě několikrát mluvilo o riziku runu na banky způsobeného současnou nejistotou. Sleduje nyní ČNB nějaký odliv prostředků z účtů stavebních spořitelen nebo bank?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:50) -
    Otázka situace a vývoje stavebních spořitelen je spíše dána ryze domácím vývojem a se situací v Evropě nesouvisí. Jde o to, že velká část smluv ve stavebním spoření je tzv. přespořená (tj. klienti mohou odejít ve velmi krátké lhůtě, konkrétně pouhých 3 měsíců) a zároveň si nemyslím, že by mohl nastat nějaký rychlý a masivní přísun nových klientů do tohoto produktu, který by dokázal vykompenzovat ten případný náhlý odliv zdrojů stavebních spořitelen. K masivnějšímu odlivu ze stavebních spořitelen by např. mohlo dojít při podstatném nárůstu úrokových sazeb, což nelze nikdy dopředu vyloučit. Nicméně stavební spořitelny zatím mají relativně dostatek likvidních aktiv, kterými by mohly případný odliv klientů krýt, situaci jako orgán dohledu pozorně sledujeme.
  • ---
  • Otázka (martík, 10:40) -
    Dobrý den pane Tomšíku, mám 2 jednoduché dotazy. 1 ****V situaci kdy došlo ke změně DPH a ovlivnilo to cenu potravin , benzínu a dalších základních potřeb běžného občana, není čas na úpravu spotřebního koše ze kterého se počítá inflace? Jak může být inflace pouhá 4 procenta, jestliže rostou ceny potravin o desítky procent("neviditelná ruka trhu") a nepohlížím na růst komodit ve světě či slabou Kč. Jak může ve spotřebním koši být třeba prodej nových aut??? Jak potom může ČNB něco ovlivnit tvorbou úrokových sazeb když je v reálu inflace úplně jiná? K čemu je pak občanům úrok v bance (směšně nízký), jak budete reagovat až se objeví nějaký populista, který lidem poradí aby vytáhly peníze z bank či stav.spořitelen (run na banky)? Obyčejným lidem docházejí peníze, ruší penzijko (nebo platí směšně málo) odhlašuji pojistky, ruší podílové fondy. Co tedy budete dělat pak? Poslední bankéř v ČNB jen zhasne a zamkne nebo máte nějaký plán? Plán na chaos, který způsobuje nekompetentní ministr financí svými škrty a daněmi, které nemají hlavu ani patu? Škrty, které jsou dle odborníků tvrdší než v Portugalsku a Řecku a které jednoznačně přivedou HDP do záporu ? 2*** Jak to že ČNB cíluje inflaci a případně HDP , tak špatně , když je z výše uvedeného nadmíru jasné jak lidé šetří , přesto roste inflace a HDP se propadá, to nemám dost erudovaných odborníků, kteří by se ve svých predikcích nemýlili? A vždy jen slyšíme analytici, bankéři apod. jsou zaskočení poklesem, růstem, tím či oním.... Děkuji a přeji pěkný den PS Každý průměrně vzdělaný občan má leckdy lepší odhad vývoje kurzu měny, inflace či HDP než ekonomové a stačilo by zajít občas jen mezi lidi tak jak to v pohádkách činil dobrý král....
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:56) -
    Vaše otázka je velmi široká a proto u ní zareaguji pouze na to, co považuji za nejdůležitější, tj. zdali cílujeme „správný“ údaj inflace počítaný na základě spotřebního koše. Tento koš v ČR sestavuje nezávislý Český statistický úřad. ČNB na to nemá vliv. Navíc spotřební koš byl aktualizován k lednu letošního roku, takže je podle mého názoru relativně aktuální a je nutné si uvědomit, že představuje reprezentativní vzorek spotřeby české domácnosti.
  • ---
  • Otázka (Jiří Soustružník, 10:21) -
    Dobrý den pane Tomšíku, Jak se díváte na možnost založit monetární politiku na základě cílení nominálního HDP - obecně a u nás doma? Podle některých ekonomů (např. z DanskeBank) má současná politika ČNB deflační vliv na ekonomiku, poptávková inflace je v záporu. Co o tom soudíte? Dovedete si představit, že by ČNB po překročení určitého prahu bolesti (např. při prudce zhoršené situaci v eurozóně) přistoupila k nějaké formě QE, či jiné netradiční stimulaci? Děkuji Vám.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:46) -
    Cílování cenové hladiny místo cílování inflace je zajímavá a v ekonomické teorii již dlouhou dobu diskutovaná možnost, není však nikde příliš vyzkoušená (i když pokud vím, tak o ní vážně uvažuje např. Kanada). Výhodou cílování cenové hladiny je, že ekonomické subjekty si mohou lépe utvářet představu o vývoji cenové hladiny a tedy i o vývoji reálné hodnoty pohledávek a závazků v dlouhém období. Naopak nevýhodou cílování cenové hladiny je určitá těžkopádnost a nesrozumitelnost komunikace měnové politiky. Navíc pokud by z nějakého důvodu došlo k inflačnímu šoku, znamenalo by to, že v následujících obdobích by centrální banka měla mířit na velmi nízkou a možná i na zápornou inflaci (tj. deflaci), aby tento šok eliminovala a dostala se na původně cílenou cenovou hladinu. To by mohlo být pro centrální banku obtížné a mohlo by to vytvářet tlaky na oportunní opuštění principu cílování cenové hladiny. ČNB proto o cílování cenové hladiny zatím neuvažuje, naše cílování inflace se prozatím poměrně osvědčilo. Podobně je předčasné hovořit o nějakém kvantitativním uvolňování. A proč jsem přesvědčený, že naše cílování inflace se osvědčilo? Je to zejména z toho důvodu, že námi prováděné cílování inflace v podobě stanoveného inflačního cíle na úrovní 2 % velmi dobře stabilizuje inflační očekávání. Domnívám se, že vůbec není jisté, že by cílování cenové hladiny dokázalo tak dobře stabilizovat inflační očekávání a to zejména z toho důvodu, že – jak jsem již uvedl – by v dlouhém období sice byla zajištěna stabilita cenové hladiny, ale v krátkém a středním období by to vyžadovalo kompenzování cenových šoků a tím i „rozkmitání“ očekáváné inflace v krátkém a středním období.
  • ---
  • Otázka (Homo, 9:59) -
    Dobrý den. Obrazem vyspělých států je jejich burza. Dokonale odráží hospodářský a ekonomický obraz. Mám dojem, že tato skutečnost neplatí pro náš stát. Zpackaná, mnohdy zločinecká privatizace neumožnila vytvořit svéprávnou a svrchovanou burzu a tím nastolit normální ekonomické vztahy a vazby v Česku. Domnívám se, že tato skutečnost umožňuje současnému, ale i minulým establišmentům ovlivňovat vývoj národa podle stranické příslušnosti, případně vlivu lobbistických skupin.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:39) -
    Ve vašem příspěvku do diskuse nenacházím konkrétní otázku, nicméně si dovolím zareagovat na tvrzení, že privatizace nebyla úspěšná. Můj osobní názor je, že za velký úspěch je nutné považovat skutečnost, že česká ekonomika dokázala realizovat zásadní transformační kroky (včetně privatizace) ve velmi krátké době a výsledná transformační recese trvala jen 2 roky a celkově znamenala kumulativní pokles HDP jen o pouhých 12 %. To se nepodařilo žádné jiné bývalé socialistické zemi.
  • ---
  • Otázka (Angie, 9:58) -
    Dobrý den, pane Tomšíku. Na nutnost zesílení debaty o snížení sazeb již poukázal Váš kolega Mojmír Hampl. Pokles sazeb v letošním roce o 0,25 až 0,5 procenta čekají i zahraniční investiční domy včetně Citigroup nebo JPMorgan. Je při takto nastaveném očekávání trhu vůbec možné ho nenaplnit? Mířím na možnou reakci trhů v případě, že by ČNB k dalšímu uvolňování nepřistoupila…
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:34) -
    Bankovní rada se rozhoduje především na základě prognózy inflace. Není naším cílem trhy překvapovat nebo šokovat a jsme proto v maximální možné míře transparentní. Na druhou stranu, pokud data a faktický vývoj budou ukazovat jiným směrem, pak samozřejmě je možné očekávání trhu nenaplnit. Není úkolem ČNB naplňovat očekávání trhů, ale spíše ta očekávání v určitých oblastech korigovat nebo vytvářet, v tom spočívá významná část principu cílování inflace. Zároveň však říkám, že někdy stačí trhu jenom naznačit naše kroky, vyslat signál a trh a tržní očekávání pak tu práci udělají za nás…
  • ---
  • Otázka (sokolmmm, 9:49) -
    Dobrý den pane viceguvernére. Chtěl bych se zeptat, zda by melo snížení úrokových sazeb o par desetin vůbec nějaký vliv na naši ekonomiku, když stejně banky hotovost zadržuji a nepůjčují? Kromě toho inflace je již teď mimo vaše cílování a tak bych spíše čekal jejich zvýšení. Děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:27) -
    To, o čem mluvíte, je tzv. past likvidity, tj. situace, kdy snižování sazeb už nevede k růstu výdajů. Jsem přesvědčen, že česká ekonomika v této pasti ještě nebyla a není, takže smysl by to mělo. Stejně tak nelze říci, že by české banky „zadržovaly hotovost“: objem úvěrů celkem roste zhruba o 6 % meziročně. Je ale jasné, že vzhledem k tomu, jak nízko jsou již sazby na krátkém konci výnosové křivky, že ČNB má prostor ke snižování sazeb mnohem omezenější, než jaký jsme měli dříve. Avšak obecně platí, že při realizaci měnové politiky založené na cílování inflace v režimu volného kurzu je nutné nejprve použít standardní měnové nástroje, tj. pohyby sazeb, a až následně v případě vyčerpání této možnosti je vhodné uvažovat o použití jiných, méně standardních nástrojů měnové politiky.
     
    A ještě si dovolím jednu poznámku k tomu, že „banky nepůjčuji“. Přijímání vkladů a poskytování půjček je základní byznys model komerčních bank. Osobně jsem přesvědčený o tom, že ve vysoce konkurenčním bankovním prostředí, které tady v ČR máme, každá banka ráda poskytne úvěr na životaschopný byznys projekt. Pokud by tak neučinila, tak to učiní jiná, konkurenční banka. Kámen úrazu však zůstává v tom, kolik takových skutečně životaschopných projektů v době velmi slabého hospodářského růstu, či dokonce recese, a vysoké nejistoty vlivem finanční krize v některých zemích EU vlastně tady je.
  • ---
  • Otázka (Kiťák, 9:37) -
    Hezký den přeji, ČNB udělila v květnu pokutu společnosti KIT digital za dvě lednová pochybení v povinnosti emitenta poskytovat informace regulátorovi. Nápravu situace nedostatku kvalifikovaného účetního personálu ale KIT digital zjednává až v poslední době. Neprobíhají nyní další správní řízení s touto společností kvůli prohřeškům, které proběhly od ledna do současnosti?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:24) -
    ČNB je ze zákona zmocněna zveřejňovat pouze pravomocná rozhodnutí v oblasti kapitálového trhu. Váš dotaz směřuje k jedné konkrétní společnosti, o které na našich webových stránkách v části pravomocná rozhodnutí v oblasti kapitálového trhu naleznete výroky dvou pravomocných rozhodnutí sankční povahy (viz tento link)
  • ---
  • Otázka (ZUZKA, 9:24) -
    Pane viceguvernére, souhlasíte s Jimem Cramerem, že Evropu čeká "run" na banky ? Co by se v takovém případě, podle vás stalo s eurem? Bojím se, že nás to nejhorší ještě čeká....
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:20) -
    Nejsem tak pesimistický, osobně se domnívám, že nejhorší část krize jsme si odbyli již v roce 2009. Pokud pominu specifický případ některých bank v některých zemí, konkrétně v Řecku, tak ve zbytku Evropy k hrozbě „runu na banky“ žádný jasný důvod nevidím.

    Co se týče situace v ČR, tak jsem si tím jistý, že zde žádný run nehrozí, neboť jako představitel dohledu nad českým finančním sektorem vidím do bilancí individuálních bank a vidím, že naše banky jsou zdravé a dokázaly by ustát skutečně velmi stresové situace (proto provádíme pravidelné tzv. stress testy).

    Je ale pravda, že banky čeká ztížené období, protože se musejí vypořádat s přísnější regulací (přicházející z EU) a především s vyššími požadavky na kapitál a to zrovna v době, kdy reálná ekonomika stagnuje.

    A ještě jednou připomenu, že u českých bank problém nevidím, neboť jejich kapitál již dnes vysoce překračuje požadované regulatorní úrovně. A zároveň jsou české banky vysoce likvidní a dlouhodobě ziskové.
  • ---
  • Otázka (Jesse, 9:18) -
    Dobrý den. Můžete vysvětlit, proč bankovní kruhy v EU podporují další a další zadlužování zemí eurozóny a nemíníte s tím skončit? Je to velmi zjednodušená otázka, ale v kontextu s černou budoucností ekonomiky se jí prosím nevyhýbejte. Hezký den.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:14) -
    Obecně nesdílím váš názor, že by bankovní kruhy podporovaly zadlužování zemí. Naopak centrální bankéři volají po provádění zodpovědné hospodářské politiky – a to nejen měnové, ale i fiskální. Nicméně v kontextu této otázky chci připomenout, že některé kroky některých centrálních bank byly provedeny pro to, aby byla obnovena likvidita na finančních trzích.
  • ---
  • Otázka (Koutný, 9:17) -
    Zdravím pane viceguvernére, při posledním rozhodování bankovní rady o sazbách jste hlasoval pro zvýšení o 25 bps. Jak se změnil váš názor od té doby? Cítíte v rámci bankovní rady sílící podporu pro uvolnění měnové politiky na podporu růstu ekonomiky? Díky za odpověď
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:08) -
    ČNB transparentně zveřejňuje nejenom jména, kdo jak hlasoval (mimochodem na posledním jednání jsem hlasoval pro snížení sazeb, nikoliv zvýšení), ale zveřejňujeme i záznam z diskuse měnově-politického jednání. V rámci tohoto záznamu jsou věrohodně a přesně uvedeny argumenty pro i proti pohybu sazeb. Pro mne není důležité, jestli u mých kolegů v bankovní radě roste či klesá podpora pro změnu sazeb, ale je pro mne důležité, jestli se naplňují předpoklady a rizika prognózy.

    Můj aktuální názor se ve srovnání s mým posledním hlasováním nijak zásadně nezměnil. Předběžná data o HDP za první čtvrtletí jsou dokonce citelně horší než to, s čím počítala prognóza. Zdali to nějak ovlivní mínění i ostatních kolegů v bankovní radě, nemohu v žádném případě za mé kolegy předjímat.
  • ---
  • Otázka (Pavlík, 9:11) -
    Dobrý den, guvernér Singer se letos nechal slyšet, že nevidí pro Řecko jiné cesty ze současných problémů, než je odchod země z eurozóny. Sdílíte jeho názor? Co by to případně znamenalo pro zbytek eurozóny a euro?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:02) -
    Nejprve mi dovolte popřát všem tazatelům a diskutujícím příjemné květnové odpoledne. A teď již rovnou k prvnímu dotazu.

    I já se domnívám, že odchod Řecka z eurozóny by byl lepší a to především pro Řecko samotné – samozřejmě pokud by se jednalo o odchod organizovaný, nikoliv chaotický a živelný. Setrvání Řecka v eurozóně je svým způsobem velmi bolestivý experiment, jak provést tzv. vnitřní devalvaci a to ve značném rozsahu. Nominální snižování důchodů a mezd je mnohem obtížnější než provedení devalvace nové národní měny. Dopad na euro jako takové by po počátečních fluktuacích nemusel být příliš negativní – euro bez slabého článku by ostatně mohlo být důvěryhodnější než se slabým článkem.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Finanční ředitel KB Šperl pro Patria.cz: Po dvou mimořádně štědrých letech čekáme návrat ke standardní dividendě. Jak má vypadat letošní ofenzíva v retailu?
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
19.02.2024 7:01
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
15.12.2023 6:01
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
Grant Bowers z Franklin Templeton: U AI přijde vystřízlivění, mezi vítězi nebude jen big tech. Při investování je dobré dívat se dopředu, ne dozadu
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
09.11.2023 18:50
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...
Finanční ředitel Novák po silném 2Q a rekordní dividendě: Čím je pro ČEZ zajímavý GasNet, proč se neobávat o plyn pro zimu i jak promluví do čísel ještě neprodaná elektřina

Online rozhovory

Váš názor
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 15:28

    *****Navzdory mediálním zprávám ale objem hypotéčních úvěrů u nás roste velmi umírněně (v médiích se často směšují zprávy o opravdu nových hypotékách s údaji o refinancovaných hypotékách a to vytváří zavádějící dojem, že hypotéky u nás masivně rostou). ****** To je vina ČNB, že dovolím komerčním bankám masírovat přes media obyvatelstvo o tom, jak je IN mít hypotéku. chtělo by to někdy úvest data na pravou míru .......
    martík
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 15:24

    PS I kdyby jste snižili sazby na 0 tak si lidi už víc nepůjčí a firmy taky né , HDP půjde letos výrzaně do mínusu a inflace hmm to bůh ví nejspíš se ještě zvýši tedy dočasně. Chce to vyrazit mezi chudý lid :-) na Vašem místě bych sedět nechtěl. A o Vaší odbornosti a schopnosti zvládnout problémy (myslím ČNB včetně Vás), které tuto zemi čekají bohužel při vši úctě taky přesvědčen nejsem ......
    martík
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 15:21

    Dobrý den, jak to vidíte s akcií CETV, děkuji za odpověď.
    Marek
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 15:18

    *****Můj aktuální názor se ve srovnání s mým posledním hlasováním nijak zásadně nezměnil. Předběžná data o HDP za první čtvrtletí jsou dokonce citelně horší než to, s čím počítala prognóza. Zdali to nějak ovlivní mínění i ostatních kolegů v bankovní radě, nemohu v žádném případě za mé kolegy předjímat.***** To je to na co jsem se ptal a pan Tomšík se bál odpovědět , nechodíte mezi lidi a pak vydáváte či reagujete na nesmyslené prognozy. ----- Dále je zcela jasné , že kdyby banky byly nuceny zrušit poplatky jejich hospodaření by bylo tristní a zsiky by byly minimální ---Poslední bod "České banky" ze svých poplatkových zisků sanují průsery mateřských bank při runu na české banky by lehly popelem a mateřeské banky by je rozhodně nezachraňovaly . ***České banky byly dřív sanovány státem a prodány za hubičku cizákům ....... Proto dnes nemají problem se špatnými úvěry apod.
    martík
  • Přidat názor
    Stačí bankovní dohled
    23.05.2012 14:52

    Tu a tam se objeví názor, že centrální banka (zvláště v tak malé zemi, jako je naše) je zbytečná, ba narušuje tržní prostředí, postačoval by bankovní dohled? Je, podle Vás, tržně konformní, když ČNB vedle svých zákonných funkcí je ještě správcem účtů daňové a sociální správy?
    Pracovitý Prosecký
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 14:44

    Zdravím Vás. Pan Janáček se dnes nechal slyšet, že v současné chvíli nevidí důvody pro snižování sazeb a dává přednost jejich stabilitě. Můžete mi jako laikovi vysvětlit, v čem může spočívat jistý nesoulad názorů v rámci bankovní rady...(viz "hrdličí" slova pana Hampla)?
    Investorka
  • Přidat názor
    GRECKY EXIT
    23.05.2012 14:44

    Dobrý deň prajem, v prípade, že by Grécko odišlo z eurozony, aký vplyv by to malo na: a) Španielsko, b.) Taliansko z pohľadu reakcie investorov ? Môžete to podporiť aj nejakými faktami? Dakujem
    Open_mind
  • Přidat názor
    Zajištění akcií
    23.05.2012 14:36

    Jako předtavitel dohledu nad finančním trhem mi třeba odpovíte. Jak je zajištěno, abych nepřišl o akcie jež jsem nakoupil přes naší banku (ČS,KB,FIO apod.)- zřejmě přes její účet v případě krachu té banky. Děkuji. Mnoho úspěchů
    jendánek
    • Přidat názor
      Re: Zajištění akcií
      23.05.2012 14:46

      skôr prerobíš na tých akciách ako prídeš o ne.
      Open_mind
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 14:35

    Dobry den, Mám jednu konkrétní otázku.Myslíte si,že je správne ak banka vybírá poplatek za zrušení trvalých příkazů při zrušení ůčtu. A taky ,když mám hypotéku, že mi zvyšují poplatek za vedění ůčtu a ja nemůžu odejít jinde bez sankcí ale oni můžu "všechno" A o kolik je strop, kde můžu zvedat polatek za vedění ůčtu??? Je vůbec nejaký strop alebo nekoněčno?? Je to spravodlivé? A co můžu s tím dělat a můžu vůbec něco. Děkuji za odpověď.
    standa
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 13:32

    Chtel jsem se zeptat, zda jste nekdy studoval ekonomickou teorii nebo historii a zda je vam znamo, ze udrzovani podhodnocene meny a sazeb hluboko pod urovni inflace vede ke znacne deziluzi obyvatel, prispiva do znacne miry ke k vyznamnemu oslabeni domaci poptaky, ktera by jinak normalne vzdy mela byt tahounem domaci ekonomiky, a tedy ve sve podstate i k hlubsi krizi u nas nez je nutne? Proc CNB neprijme aspon takovou politiku jako centralni banka v Polsku?
    zdenek
  • Přidat názor
    Měna
    23.05.2012 11:35

    Zpráva z ČNB: Měnová báze vzrostla ke konci dubna na 457 mld. Kč z 450,8 mld. Kč na konci března. Moje otázka je, co stojí za neustálým růstem měnové báze mohdy i v desítkám procent ročně. Pokud je to možné vysvětlete mi, které faktory a s približně jakým podílem vedou k neustálému růstu měnové báze (kreace úvěrů, zadlužování státu atd). Posledních 10 let, kdy jsem se z pozice dlužníka dostal do pozice věřitele, si připadám tímto růstem a tím pádem ředěním hodnoty peněz dost podstatně okraden s dopadem na budoucnost mou a mých dětí.
    Pavel L
  • Přidat názor
    Co se deje s CZK/EUR?
    23.05.2012 11:35

    Vazeny pane Vice-Guvernere, Jak nam prosim vysvetlite, ze CZK ale i jine EEM meny, jsou o pres tzv. EUR a EU krizi v poslednim roce v prumeru o 8% slabsi? Nejedna se spise, po 12 letech "pobytu na investicnim vysluni" o odliv penez z CR a CZK a dalsich "emerging markets"? Nejsou odhady CNB na 2012-3, a to CZK/EUR 24,7 a 24,3 resp. prilis optimisticke? Co zmeni smer ze soucasnych 25,40? Nepujdeme po kolapsu EU spise zpet ke 30 CZK/EUR? Diky za Vas nazor. HP
    Holan Pavel
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 11:12

    Pane viceguvernére, vláda dnes schválila druhý pohyb sazeb DPH vzhůru ve dvou po sobě jdoucích letech. Může to po trhem nyní očekávaném snížení sazeb přinést na začátku příštího roku nutnost růstu sazeb ČNB kvůli vyšším inflačním tlakům v ekonomice? Pěkný den
    Kerblík
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 11:05

    Dobry den. Jako centrobanker, je v soucasnosti pri pohledu na politiku FED, BoE, BoJ jeste pripustna zatvrdla politika ECB, ktera se i na ukor vyrazneho rizika bankovni krize stale drzi striktne cileni inflace? Chapu, ze to ma napsano, ale ... Dale, predstavte si - jste guverner ECB. V situaci jaka je, provadel by jste QE a pujcil by jste bankam dalsi penize? Kdyz ne, zvladnul by jste ten tlak a tu velikanskou zodpovednost, ze by se i vase jmeno zapsalo pod rozpad EZ a mozna i EU? Dekuji
    sazkar
  • Přidat názor
    stavební
    23.05.2012 10:43

    Dobrý den, nedávno jste varoval před rizikem, které s sebou v případě hromadného přesunu prostředků nesou stovky miliard na účtech stavebních spořitelen. Od té doby se v Evropě několikrát mluvilo o riziku runu na banky způsobeného současnou nejistotou. Sleduje nyní ČNB nějaký odliv prostředků z účtů stavebních spořitelen nebo bank?
    matrix
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 10:40

    Dobrý den pane Tomšíku, mám 2 jednoduché dotazy. 1 ****V situaci kdy došlo ke změně DPH a ovlivnilo to cenu potravin , benzínu a dalších zakladních potřeb běžného občana, není čas na úpravu spotřebního koše ze kterého se počítá inflace ? Jak může být inflace pouhá 4 procenta, jestliže rostou ceny potravin o desítky procent("neviditelná ruka trhu") a nepohlížím na růst komodit ve světě či slabou kč. Jak může ve spotřebním koši být třeba prodej nových aut ??? Jak potom může ČNB něco ovlivnit tvorbou úrokových sazeb když je v reálu inflace úplně jiná ? K čemu je pak občanům úrok v bance (směšně nízky), jak budete reagovat až se objeví nějaký populista , který lidem poradí aby vytáhly peníze z bank či Stav.spořitelen (run na banky)? Obyčejným lidem docházejí peníze, ruší penzijko(nebo platí směšně málo) odhlašuji pojistky , ruší podílové fondy. co tedy budete dělat pak ? Poslední bankéř v ČNB jen zhasne a zamkne nebo máte nějaký plán ? Plán na chaos , který zpúsobuje nekompetentní ministr financí svými škrty a daněmi , které nemají hlavu ani patu ? Škrty , které jsou dle odborníků tvrdší než v Portugalsku a Řecku a které jedoznačně přivedou HDP do záporu ?2*** Jak to že ČNB cíluje inflaci a případně HDP , tak špatně , když je z výše uvedeného nadmíru jasné jak lidé šetří , přesto roste inflace a HDP se propadá, to nemám dost erudovaných odborníků, kteří by se ve svých predikcích nemýlili? A vždy jen slyšíme analytici, bankeři apod. jsou zaskočení poklesem , růstem , tím či oním.... Děkuji a přeji pěkný den PS Každý průměrně vzdělaný občan má leckdy lepší odhad vývoje kůrzu měny , inflace či HDP než ekonomové a stačilo by zajít občas jen mezi lidi tak jak to v pohádkách činil dobrý král.......
    martík
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 10:21

    Dobrý den pane Tomšíku, Jak se díváte na možnost založit monetární politiku na základě cílení nominálního HDP - obecně a u nás doma? Podle některých ekonomů (např. z DanskeBank) má současná politika ČNB deflační vliv na ekonomiku, poptávková inflace je v záporu. Co o tom soudíte? Dovedete si představit, že by ČNB po překročení určitého prahu bolesti (např. při prudce zhoršené situaci v eurozóně) přistoupila k nějaké formě QE, či jiné netradiční stimulaci? Děkuji Vám.
    Jiří Soustružník
    • Přidat názor
      Vy snad chcete tisknout?
      23.05.2012 12:13

      Já bych řekl, že nominální růst HDP ještě nikoho nezasytil. Pokud vyrobíte 1000t chleba za nominálně 1000000, pak 500t chleba za nominálně 2000000 nikoho sytějším neučiní. Byl by to jen další nástroj k oblbování ve stylu mantry nekonečného růstu.
      Pavel
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 9:59

    Dobrý den. Obrazem vyspělých států je jejich burza. Dokonale obráží hospodářský a ekonomický obraz, Mám dojem, že tato skutečnost neplatí pro náš stát. Zpackaná , mnohdy zločinecká privatizace neumožnila vytvořit svéprávnou a svrchovanou burzu a tím nastolit normální ekonomické vstahy a vazby v Česku. Domnívám se , že tato skutečnost umožňuje současnému , ale i minulým establišmentu ovlivňovat vývoj národa podle stranické příslošnosti, případně vlivu lobistických skupin.
    Homo
    • Přidat názor
       
      23.05.2012 12:11

      Já bych řekl, že nominální růst HDP ještě nikoho nezasytil. Pokud vyrobíte 1000t chleba za nominálně 1000000, pak 500t chleba za nominálně 2000000 nikoho sytějším neučiní. Byl by to jen další nástroj k oblbování ve stylu mantry nekonečného růstu.
      Pavel
  • Přidat názor
    sazby
    23.05.2012 9:58

    Dobrý den, pane Tomšíku. Na nutnost zesílení debaty o snížení sazeb již poukázal Váš kolega Mojmír Hampl. Pokles sazeb v letošním roce o 0,25 až 0,5 procenta čekají i zahraniční investiční domy včetně Citigroup nebo JPMorgan. Je při takto nastaveném očekávání trhu vůbec možné ho nenaplnit? Mířím na možnou reakci trhů v případě, že by ČNB k dalšímu uvolňování nepřistoupila…
    Angie
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 9:49

    Dobry den pane viceguvernere. chtel bych se zeptat zda by melo snizeni urokovych sazeb o par desetin vubec nejaky vliv na nasi ekonomiku, kdyz stejne banky hotovost zadrzuji a nepujcuji? Krome toho inflace je jiz ted mimo vase cilovani a tak bych spise cekal jejich zvyseni. Dekuji za odpoved.
    sokolmmm
  • Přidat názor
    KITD
    23.05.2012 9:37

    Hezký den přeji, ČNB udělila v květnu pokutu společnosti KIT digital za dvě lednová pochybení v povinnosti emitenta poskytovat informace regulátorovi. Nápravu situace nedostatku kvalifikovaného účetního personálu ale KIT digital zjednává až v poslední době. Neprobíhají nyní další správní řízení s touto společností kvůli prohřeškům, které proběhly od ledna do současnosti?
    Kiťák
  • Přidat názor
    Dobrý den
    23.05.2012 9:24

    pane víceguvernére, souhlasíte s Jimem Cramerem, že Evropu čeká "run" na banky ? Co by se v takovém případě, podle vás stalo s Eurem?Bojím se, že nás to nejhorší ještě čeká....
    ZUZKA
  • Přidat názor
    proč?
    23.05.2012 9:18

    Dobrý den. Můžete vysvětlit, proč bankovní kruhy v EU podporují další a další zadlužování zemí eurozóny a nemíníte s tím skončit? Je to velmi zjednodušená otázka, ale v kontextu s černou budoucností ekonomiky se jí prosím nevyhýbejte. Hezký den.
    Jesse
    • Přidat názor
      Re: proč?
      23.05.2012 12:14

      No protože banky, jejich vlastníci a dlužnící na tom profitují a my to zaplatíme.
      Pavel
  • Přidat názor
     
    23.05.2012 9:17

    Zdravím pane viceguvernére, při posledním rozhodování bankovní rady o sazbách jste hlasoval pro zvýšení o 25 bps. Jak se změnil váš názor od té doby? Cítíte v rámci bankovní rady sílící podporu pro uvolnění měnové politiky na podporu růstu ekonomiky? Díky za odpověď
    Koutný
  • Přidat názor
    Řecko
    23.05.2012 9:11

    Dobrý den, guvernér Singer se letos nechal slyšet, že nevidí pro Řecko jiné cesty ze současných problémů, než je odchod země z eurozóny. Sdílíte jeho názor? Co by to případně znamenalo pro zbytek eurozóny a euro?
    Pavlík

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

Nejdiskutovanější zprávy dne

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu
24.04.2024 11:09
Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu    
Kvartální výsledky společnosti Tesla (TSLA) vypadají na prvn...více
    Analýzy online