Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
Předvolební online rozhovor s ekonomickým expertem Strany zelených

Předvolební online rozhovor s ekonomickým expertem Strany zelených

10.10.2013 15:00
Autor: Redakce

S blížícím se termínem předčasných voleb portál Patria.cz vyzval čelní představitele politických stran k účasti na online diskusi s potenciálními voliči (nejen) z řad investorů. Online rozhovory by se měly dotýkat především témat z oblasti ekonomiky a finančních trhů.

Jako první pozvání k účasti přijal Jiří Čáslavka, ekonomický expert Strany zelených (SZ). Muž stojící v čele kandidátky SZ v Pardubickém kraji o sobě říká, že má mezinárodní přehled a plán, jak nastartovat dlouhodobě udržitelnou prosperitu české ekonomiky.

Strana zelených existuje 20 let, označuje se za „ochránce veřejného zájmu“ a prosazuje politiku odpovědnou k lidem i přírodě. Strana zelených poprvé přesáhla 5% kvórum pro vstup do parlamentu ve volbách v roce 2006, následně byla součástí vlády Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 do 8. května 2009), působí v desítkách měst a obcí, má několik set zastupitelů, starostů a místostarostů.

Má se Česká republika nyní držet úsporné fiskální politiky, nebo je na čase povzbudit ekonomiku rozpočtovými výdaji? Jakou budoucnost by měla hrát podpora obnovitelných zdrojů v energetické koncepci ČR? Jak by měl být optimálně nastaven daňový systém?

 

Na tyto a další otázky jste se mohli zeptat přímo. Jiří Čáslavka, ekonomický expert Strany zelených, odpovídal na Vaše dotazy v online rozhovoru na portálu www.patria.cz ve čtvrtek 10. října od 14:00
 

ČáslavkaJiří Čáslavka (* 1972) studoval mezinárodni ekonomii na Vysoké škole ekonomické a také obor etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako poradce Karla Schwarzenberga na Ministerstvu zahraničí, účastnil se rozvojových výzkumných projektů, mj. v rámci mise OSN ve Východním Timoru. Manažerské zkušenosti získal například jako regionální ředitel pro střední Evropu a Balkán v mezinárodní firmě podnikající v oboru informačních technologií. V současnosti je Jiří Čáslavka ekonomickým expertem Strany zelených a vedoucí sekce Nová ekonomika a finance v pražském analytickém centru Glopolis. Současně je členem správní rady bruselského think-tanku Eurodad a Výboru pro Evropskou unii Rady vlády pro nevládní organizace.


Čtěte více:

Anketa: Koho budete volit v předčasných volbách?
09.10.2013 17:28
Česká republika se rychle přibližuje k termínu předčasných voleb a zdá...

Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (David, 14:44) -
    Dobrý den. Kdy by měla ČR podle Vás přijmout euro? Jste zastáncem bankovní unie a daně z finančních transakcí a evropského fondu na ochranu bank před krizemi? Čekám Váš osobní názor.
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 16:18) -
    K přijetí eura jsme se zavázali v přístupových smlouvách. Konkrétní datum přijetí by měla být více odborná než ekonomická otázka. ČR by se však měla aktivně účastnit všech debat, kde se jedná o nové podobě eurozóny, jako to dělá např. sousední Polsko, protože se vyjednává něco, co se nás v budoucnosti bude týkat. Konkrétně bychom měli podepsat např. Fiskální pakt.

    Bankovní unie se rodí trochu v porodních bolestech, jde o to doplnit institucionální architekturu eurozóny a rozvázat tak vazby mezi solventností bank a států a zároveň eliminovat riziko morálního hazardu (společný dohled).

    Jako malá, exportně orientovaná ekonomika musíme být ve středu evropských debat. Jsme velmi provázáni se zeměmi Evropské unie a zvláště s Německem, proto nemůžeme přistupovat neangažovaně nebo rezervovaně k jednotlivým iniciativám. Evropská unie a eurozóna procházejí v mnoha ohledech nejhlubší krizí své existence, ale zároveň jsou i uprostřed zásadních změn, které ovlivní jejich podobu na další desetiletí. Zelení si uvědomují provázanost ekonomického a zejména finančního sektoru a proto podporují společné a koordinované prohlubování fiskální a bankovní integrace.

    Zelení podporují navrhovanou evropskou daň z finančních transakcí, můj osobní názor je, že to bez Velké Británie na evropské úrovni nedává moc smysl.

    Děkuji všem za otázky a přeji pěkné odpoledne,

    Jiří Čáslavka
  • ---
  • Otázka (ekoMan, 14:23) -
    Zdravím, co si myslíte o projektu evropského systému emisních povolenek? Je tato myšlenka ještě životaschopná? Očekáváte v brzké době reformu systému směrem k vyšší udržitelnosti systému?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 16:05) -
    Reforma ETS se teď po německých volbách má šanci pohnout dopředu. V Bruselu už se diskutují konkrétní návrhy, jak systém oživit tak, aby vedl ke skutečnému snížení emisí. Je třeba podotknout, že za současné problémy emisního obchodování nemůže tento nástroj jako takový, ale přílišná štědrost vlád, které rozdaly znečišťovatelům více povolenek, než skutečně potřebovaly.
  • ---
  • Otázka (Investor, 14:14) -
    Dobrý den, jste sám aktivním investorem na finančních trzích? Pokud ano, do čeho investujete? Jak se stavíte k otázce prodloužení daňového testu z 6 měsíců na 3 roky a (ne)zrušení zdanění dividend?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 16:01) -
    Kdysi jsem zkoušel aktivně investovat, nyní už ne, takže Vám neporadím. S prodloužením daňového testu nemám problém. Odpověď na druhou otázku je trochu komplikovanější. I když je efektivní zdanění kapitálu v případě ČR 7. nejnižší v EU 27, což svědčí spíše proti dalšímu snižování, jiný pohled se naskytne při porovnání různých typů kapitálového zdanění v rámci regionu. Z porovnání je zřejmé, že nulové zdanění dividend není mezi novými členskými státy nikterak výjimečné.

    Nulová sazba daně z dividend by pomohla českým investorům investujícím v Evropské unii, kteří jsou zdaněni jak v zemi, kde investují, tak v tuzemsku a musí pak žádat finanční úřady o zpětné vrácení daně, protože dvojí zdanění je v rámci EU zakázané. Ačkoliv se zdanění kapitálu, a podíváme-li se konkrétněji na zdanění dividend, výrazně liší mezi evropskými zeměmi, nejde o jediné kritérium pro investování.

    Nulová daň by mohla motivovat některé, především menší investory, kteří nemohou optimalizovat zdanění kapitálu tak dobře jako velcí investoři. Nicméně investory obecně zajímá nejen zdanění kapitálu, ale i celkové zdanění firem a další faktory jako stav podnikatelského prostředí, apod.
  • ---
  • Otázka (Tono, 12:42) -
    Dobrý den, pane Čáslavko, s ohledem na zaměření Vaší strany prosím o stručnou odpověď (kostru, hlavní body): 1/ jak by v reáliích ČR měla být koncipována podpora OZE, jakých zdrojů v rámci OZE (co do povahy a velikosti zdroje) a z jakých prostředků ji financovat? 2/ jak nahlížíte na současné fungování ERÚ? 3/ máte vlastní očekávání pro vývoj tuzemské ekonomiky? 4/ které obory vidíte jako perspektivní pro rozvoj tuzemské ekonomiky, které "zelené" z nich? 5/ kde dle Vás dochází k největšímu úniku veřejných zdrojů? Díky za zprostředkování postoje Vašeho a Zelených.
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:51) -
    1/ Česko má obrovské příležitosti ve využití místních obnovitelných zdrojů. Největším "zeleným" zdrojem jsou štěpka, pelety, rychlerostoucí dřeviny. Máme asi jeden milion půdy, která leží ladem a můžeme ji využít k energetickým účelům bez toho aniž bychom ohrozili naši potravinovou soběstačnost. Velké příležitosti má biomasa v produkci tepla. Bohužel nám stále chybí dobrý zákon na podporu obnovitelného tepla, který by podpořil její větší využití. Dnešní podporu tepla v elektřině je nesystémová.

    Solární energetiku na střechách domů můžeme podpořit pomocí takzvaného net-meteringu, který nezatíží více spotřebitele elektřiny. Výkupní ceny mohou zůstat pro malé bioplynové stanice, větrné nebo malé vodní elektrárny. Částku pro jejich podporu můžeme získat ušetřením podpory pro spalovny odpadu nebo spalování uhlí v kogeneraci.

    Úplně nejvíce systémovým krokem by bylo nastavit reálnou cenu všech zdrojů: jaderné elektrárny by si platili férovou pojitku za škody při případné havárii, uhelné zdroje externality na zdraví nebo krajině. V takovém případě, by se obnovitelné zdroje obešly bez podpory - což například diskutují studie PwC (http://www.pwc.co.uk/electricity-gas/publications/100-percent-renewable-electricity.jhtml) nebo ECF (www.roadmap2050.eu). 

     
    2/ ERÚ je dobrým příkladem státního úřadu, kterému by prospěl kvalitní zákon o státní službě. Není vůbec jasné jaké cíle současná předsedkyně ERÚ Alena Vitásková sleduje. Velmi dobře možné linky a kontroverze popsal v minulosti Jaroslav Spurný v týdeníku Respekt. Strana zelených prosazuje, aby na vysoká místa vrcholných státních úřadů bylo vždy vypsáno transparetní výběrové řízení a klíčovými parametry pro výběr člověka byla jako odbornost, nezávislost i bezúhonost. 

     
    3/ Už jsem na to odpovídal (první otázka). Naděje na trvalejší udržitelnější růst je stále v nedohlednu). 
     

    4/ a/ Prioritou musí být využití potenciálu zvyšování energetické efektivitity v domech i průmyslu. Právě průmysl může snížit spotřebu uhlí, zemního plynu a dalších paliv o čtvrtinu. Zvyšování energetické efektivity lze dosáhnout levnými opatřeními za pomocí vylepšování energetického managementu a optimalizaci systémů výroby a distribuce tepla. Podniky investující do šetrných technologií podpoříme granty na školení managementu, zvážíme úlevu na dani za pořízení šetrných technologií. Budeme motivovat podniky ke snížení materiálové náročnosti ekonomiky. Například spotřeba energie při recyklaci hliníku je dvacetkrát nižší než při jeho výrobě z přírodní suroviny.

    b/ V rámci daných rozpočtových omezení musíme udělat vše proto, abychom dokázali rychle vstřebávat a vytvářet nové znalosti. Proto místo současného snižování výdajů na školství musíme naopak inevstice do vzdělávání zvýšit a stejně tak usilovat o další navyšování výdajů na vědu a vývoj v příštích několika letech. Taková opatření jsou nejlepší zárukou budoucí prosperity České republiky.

    c/ Pobídky pro technologické investice - odvětví informačních technologií či biotechnologií běžně spoléhají na inovativní investice s vysokou přidanou hodnotou a nízkými dopady na životní prostředí. Avšak i tradiční průmyslové obory či malé a střední podniky je mohou velmi úspěšně zavádět a rozvíjet. Proto je možnost odečtu nákladů na externě zadaný výzkum a vývoj ze základu daně z příjmů vhodným nástrojem podpory, který zároveň pomůže rozvinout i spolupráci firem a univerzit.


    5/ Jednoznačně v černé díře korupce. Zde bych Vás odkázal na náš protikorupční program. Já sám jsem podepsal prohlášení Rekonstrukce státu, čímž jsem se zavázal, že budu prosazovat 9 konkrétních protikorupčních zákonů, které to mohou výrazně zlepšit.
  • ---
  • Otázka (Homo, 11:26) -
    Burzy vyspělých států jsou oknem do stavu ekonomiky. Pražská burzu však od dob svého vzniku má zcela jiné poslání (sloužila jako dobré úložiště privatizovaných a restituovaných peněz pro struktury 80. let). Dodneška se nevymanila z počátečních obtíží vyplývajících z původního účelu a pomalu chcípá na úbytě, což je nejlépe vidět na denních objemech obchodování. Jak hodnotíte budoucí dopad prodloužení časového test vzhledem k budoucí likviditě jednotlivých titulů? Proč české firmy raději kotuji na burze v Polsku, případně jinde?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:35) -
    Oživování pražské burzy není úkolem pro veřejnou politiku. Ale samozřejmě si přeji, aby zdejší burza fungovala lépe, i když budoucnost vidím ve spojování do nadnárodních sítí. To, že české firmy získávají kapitál na burze v Polsku, mi přijde v pořádku, protože u nás prostě nemáme dost velkých firem, u kterých by uvedení na burzu dávalo smysl a proto je trh malý. SZ podpoří rozvoj kapitálového trhu smysluplnou a fungující regulací, konkurenceschopnými daněmi, přijetím eura a kultivací právního, podnikatelského a politického prostředí.
  • ---
  • Otázka (JM, 11:14) -
    Dobrý den, Státní dluh České republiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o 48 miliard korun na 1,716 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 163 tisíc korun. Plánovaný deficit státního rozpočtu je 110 miliard Kč. Zatímco podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyjde stát na částku přesahující 1000 miliard korun. Jen letos stát předpokládá, že celkem na podpoře obnovitelných zdrojů vyplaceno 44,4 miliardy korun, tj. jest více jak 1/3 plánovaného deficitu státního rozpočtu, a tuto podporu si rozdělí zhruba 27.000 zařízení, které provozuje přibližně 20.000 majitelů. A s jakým výsledkem? Kvůli přemrštěným nákladům na obnovitelné zdroje energie stojí Evropská unie před "průmyslovým masakrem" (Britskému listu The Telegraph to nedávno řekl evropský komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani). Naše stávající vláda si stanovila jako jednu z priorit úlevu firmám od podpory obnovitelných zdrojů stanovila. Ale stát jen letos na obnovitelné zdroje doplácí 11,7 miliard korun (z daní daňových poplatníků). A životní prostředí, to se nelepší, stačí se snadno přesvědčit a zajet si na severní Moravu nadýchat se „čerstvého vzduchu“. Současně v samotném Německu odchod od jádra tvrdě doléhá na plány na tzv. Energiewende, v jejímž rámci se má z největší a nejprůmyslovější ekonomiky Evropy stát zelený ráj. Znečištění vzduchu v Německu se horší druhým rokem v řadě. Jedná se o první podobný jev od 80 let. minulého století. Podle odhadů institutu DIW, který radí spolkové vládě, by po loňském 1,5% nárůstu měly emise skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry vzrůst i letos. S ohledem na výš uvedené mám na Vás následující dotazy: a)Bude i nadále SZ presentovat a prosazovat u občanů ekonomický a ekologický smysl zvětšení instalace počtu OZE v našich podmínkách, jestliže je skutečnost taková, že 10 miliónů obyvatel doplácí a dalších 15 let bude doplácet na podnikatelské aktivity 20 tisíců podnikatelů? b)Jestliže ano, z jakých zdrojů mimo peněženky občanů a firem je hodlá financovat? c)Jak hodlá SZ fakticky podpořit rozvoj ekonomiky a její konkurenceschopnost bez zatížení budoucích generací? d) Co konkrétního pro zlepšení životního prostředí hodlá SZ opravdu udělat? Děkuji, Jiří
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:25) -
    Nejdříve Vám odpovím obecně: podpora obnovených zdrojů nebyl nijak výjimečný krok. Všechny zdroje (nebo nové technologie) nějakou veřejnou podporu obdržely. Pro Evropu nemáme bohužel transparentní data, ale například v USA byla jaderná energetika bohatě podpořena při svém rozjezdovém období. Atomové elektrárny tam získaly během prvních desítek let celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie: pro srovnání větrné elektrárny jen 0,46 dolaru.

    Na příkladu Německa je jasně vidět, že ekonomika může fungovat (růst HDP za posledních 20 let + 27 procent) i s velkým podílem obnovitelných
    zdrojů: obě ekonomiky rostou, klesá spotřeba energie a klesají i emise (redukce emisí o 24 procent za posledních 20 let - neplatí tedy, že by vzduch v Německu byl tak znečištěný jako třeba začátkem 90. let). Obdobná situace je v Dánsku, kde tamní ekonomika vydělává na podpoře vývoje obnovitelných zdrojů: výroba větrných elektráren přispívá miliardami dánských korun do exportní bilance.

    K Vašim otázkám:
    ad a+b) Obnovíme podporu pro malé obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely na střechách domů či malé větrné elektrárny. Pro tyto zdroje zavedeme nový nefinanční nástroj podpory formou takzvaného net-meteringu, který nezatěžuje spotřebitele elektřiny. Prosadíme také obnovení podpory pro malé bioplynové stanice na farmách nebo v obecním vlastnictví. Využití vytříděné biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu je levnější a pro životní prostředí lepší než podpora obřích spaloven.

    ad b) Možná to někoho překvapí, ale podpora solární energetiky představuje jen 7 procent výdajů rodin s běžnou spotřebou elektřiny, daleko větší problém ceny elektřiny jsou distribuční poplatky - ty jsou v Česku pro domácnosti i podniky jedny z nejvyšších v EU. Snížíme proto poplatky za distribuci elektřiny tím, že stanovíme stropy nákladů pro elektrárenské společnosti a rozšíříme pravomoci NKÚ, který musí získat možnost kontrolovat i polostátní společnosti jako ČEZ. Nastavíme jednotná pravidla pro přehlednou podobu faktur za elektřinu, aby bylo jasné, za co elektrárenským společnostem platíme. Pomůžeme průmyslu nastartovat investice do úspor energie i lepšího využití materiálů. Při zachování současné výroby mohou podniky ušetřit až miliardy korun ročně.

    Nespotřebovaná energie je nejlepší investice do konkurenceschopnosti české ekonomiky. Více se dozvíte v našem ekonomickém programu:
    http://www.zeleni.cz/program-oziveni-ekonomiky/

    d) Klíčové je obnovit fungování ministerstva životního prostředí, které utrpělo pod vedením Pavla Drobila a Tomáše Chalupy rozsáhlé škody, odešly stovky expertů, které bude těžké namotivovat k návratu. Zaměříme se na obnovu lesů změnou lesního zákona, aby plnil nejen hospodářskou funkci, ale také přispíval k zadržování vody a snižoval rizika povodní.

    Podpoříme způsoby péče o krajinu, které zmírňují škody způsobované povodněmi či extrémním suchem. Prosadíme účinnou protipovodňovou ochranu pomocí revitalizací, zlepšení protierozní a retenční funkce krajiny, změn legislativy i dotační politikou. Zasadíme se o přijetí celostátní strategie protipovodňové ochrany a ochrany proti suchu. Podpoříme třídění odpadu a jeho další využití. Odmítáme výstavbu čtrnácti nových spaloven, jak ji navrhlo Chalupovo Ministerstvo životního prostředí.

    Dotační zdroje z EU i státního rozpočtu investujeme do předcházení vzniku odpadu, do systému sběru a na druhotné využití. Další části zde:
    http://www.zeleni.cz/program-zdrave-prostredi-kvalitni-potraviny-zdrava-krajina-cisty-vzduch/ 

     

  • ---
  • Otázka (CERVUS, 10:50) -
    Dobrý den, myslím, že školství polkne peněz poměrně dost. Přitom učitelé jsou placeni bídně. Není někde nějaký školský tunel?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:19) -
    Na otázku ke školství jsem již odpovídal před chvílí. Odkazuji tedy na předchozí odpověď.
  • ---
  • Otázka (Petra, 10:48) -
    Pane Čáslavko, jak se stavíte k současné složité situaci na Ostravsku, konkrétně ke kauze OKD a dolu Paskov? Jste pro brzké uzavření dolu i za cenu ztrát pracovních míst? Ptát se na Váš na prolamování těžebních limitů s ohledem na příslušnost k SZ považuji za zbytečné :-) Hezký den
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:14) -
    Uhlí pod Horním Jiřetínem nepotřebujeme. Polovinu současné spotřeby tepla v domech může pohodlně nahradit energetická modernizace budov – zateplování, výměna oken a další opatření. Další část může nahradit náš obnovitelný zdroj s největším potenciálem: štěpka, pelety, rychle rostoucí dřeviny. Tím se také dostávám k vaší otázce na pracovní místa. Paskov produkuje drahé uhlí, které se na světovém trhu neprodá.

    Region je bohužel závislý právě na těžbě uhlí nebo ocelářství – obě odvětví ovlivňuje významně právě světový trh.

    Proto je třeba postiženému regionu pomoci především systematickým přístupem. Je potřeba, aby stát začal tvrdě vyjednávat a přinutil vlastníka k vytvoření co nejlepších podmínek pro postižené zaměstnance k překlenutí nastávajícího těžkého období. Role státu nesmí zůstat jen u toho.
     
    Stát by měl založit speciální fond a v kombinaci s využitím evropských fondů umožnit horníkům vyhnout se nezaměstnanosti, která by sáhla tisíce rodiny do propasti sociálních problémů. Česko má obrovské příležitosti ve stavebnictví - energetické modernizaci budov. Jedna miliarda veřejných prostředků investovaná do rekonstrukcí domů, škol nebo nemocnic přinese okolo tisíce pracovních míst.
  • ---
  • Otázka (Koutný, 9:58) -
    Zajímal by mě Váš názor na odklon Německa od jaderné energie. Myslíte si, že to byl krok hodný následování?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:10) -
    Rozhodnutí Německa utlumit postupně provoz jaderných reaktorů není nic překvapivého. Naši sousedé se prostě jen vrátili k lince, kterou měli již v minulosti prodiskutovanou a definitivně ji potvrdili po nešťastných (a stále nezvládnutých) událostech v japonské Fukušimě. Současně to není nijak výjimečný krok – o snížení podílu jádra uvažuje i Francie. Francouzský Účetní dvůr analyzoval loni náklady na vybudování obnovy francouzské atomové energetiky, která postupně stárne a bude potřebovat investice do nových jaderných reaktorů nebo rekonstrukcí stávajících. Studie proto porovnala cenu elektřiny nových jaderných reaktorů s cenou obnovitelných zdrojů – jednoznačně nejvýhodnější vyšla větrná energetika. Jádro také ustupuje ve Spojených státech. Například na jaře oznámila společnost Mid American Energy, že upouští od plánu vystavět ve státě Iowa druhou jadernou elektrárnu nebo v květnu oznámila Duke Energy, že odstupuje od záměru postavit dva nové reaktory ve státě Severní Karolína (stejný typ jako je nabízen Westinghouse v Temelíně). Cena, která investory odradila, byla přes 10 miliard dolarů.

    Vysokou cenu jaderné energetiky a rostoucí investiční náklady na nové reaktory můžeme srovnat například se solární energetikou: cena fotovoltaických panelů klesla o 99 procent od roku 1977.
  • ---
  • Otázka (Jana , 9:48) -
    Dobrý den, zaujala mě anotace Vašeho životopisu - VŠE jste vystudoval nebo jen "studoval"? A nedělal jste také asistenta/poradce jedné zelené poslankyni? A jak se jmenuje ta (v SZ trochu mýtická) IT firma, jejímž regionálním ředitelem od Dunaje po Labe jste byl? Jaké další ekonomické experty má SZ? Děkuji za (nevyhýbavé) odpovědi.
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 15:04) -
    Po dobu svého studia na FF UK jsem docházel na různé přednášky na VŠE, protože mojí specializací byla ekonomická antropologie, což je obor, který se zabývá komparativním výzkumem ekonomických systémů a institucí v tradičních i moderních společnostech. Poté jsem na VŠE pokračoval v doktorském studiu, mám splněny všechny studijní povinnosti, jen jsem nestihl napsat doktorskou práci v termínu – tedy nemám to dokončeno, takže termín studoval je správně.

    Ta “mytická” firma se jmenuje Datacard a zabývá se personalizací platebních karet. Předtím jsem ještě vedl divizi Hewlett Packard ve firmě Actebis a začínal jsem jako Management Trainee v Unileveru. Když byla SZ v Parlamentu, tak jsem fungoval jako občasný poradce pro všechny zelené poslance, svoji spolupráci s poslankyněmi Zubovou a Jakubkovou jsem ukončil dnem, kdy se podílely na svržení vlády v době českého předsednictví, což jsem se jim do poslední chvíle snažil rozmluvit a považuji to dodnes za neodpustitelný přešlap.

    V SZ vedu hospodářskou odbornou sekci, kde je řada odborníků, daňových poradců, učitelů, apod. Své nápady také průběžně konzultujeme s předními ekonomy, např. se Zdeňkem Kudrnou, Miroslavem Zámečníkem, Tomášem Sedláčkem, Petrem Jánským, Alešem Chmelařem a dalšími.
  • ---
  • Otázka (Hermína, 9:44) -
    Dobrý den, myslíte si, že financování školství je nyní v pořádku? Navrhl byste nějaké změny? Pokud ano, jaké? Děkuji.
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:49) -
    Čeští učitelé jsou v mezinárodních srovnáváních dlouhodobě mezi nejhůře hodnocenými, bez navýšení peněz do školství se tedy moc nikam nepohneme, i když tím samozřejmě nechci říci, že je to jediný problém našeho školství. Klíčové je to, že země OECD vydávají na vzdělávání v průměru cca 6,5 % HDP a ČR jen asi 4,5 % HDP (jsme mezi nejhoršími), to je díra, která se musí někde projevit. Pro nás je vzdělávání skutečná priorita, proto se zavazujeme, že pokud na to budeme mít vliv, tak budeme navrhovat průběžné navyšování rozpočtu kapitoly školství o 0,5 HDP ročně až do té doby, než se dostaneme na průměr OECD.
  • ---
  • Otázka (Jesse, 9:40) -
    Dobrý den, jste si vědomi, že "zelení" svou politikou ve výsledku místo obnovitelných zdrojů obnovují peněženky mafie, která si vezme z našich daní cca 600 miliard!!?? Mě jde o to, jestli umíte rozlišovat podporu technologie od podpory zločineckých kruhů. Nevyhýbejte se prosím tendenční odpovědí, ale sdělte prosím, co tím ideologickým zločinem sledujete?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:37) -
    Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů prosadili v roce 2005 poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody. Strana zelených však považuje zákon za dobrý, protože rozhýbal investice do moderní, šetrné energetiky, vytvořil pracovní místa a zvýšil podíl čisté elektřiny. Problém nastal později, když Energetický regulační úřad a úřednická vláda pod vedením Jana Fischera nezareagovala na vývoj na trhu a neupravila veřejnou podporu odpovídajícím způsobem. Růst obnovitelných zdrojů mohl být bezpochyby pozvolnější a tedy i udržitelnější. Výše podpory mohla být např. odvozena podle velikosti instalací – ale to se nehodilo velkým hráčům.

    Chybu můžeme vidět ve správě státu pod vedením Jana Fischera nebo Petra Nečase. Například ČEZ nakoupil přes 120 megawattů předražených projektů solárních elektráren během prvního roku vlády Petra Nečase, kdy dozorčí radě ČEZ šéfoval další muž ODS Martin Říman. Kvůli často nevýhodným podmínkám za tyto elektrárny utratil asi o 4 miliardy více, než určovala uznatelné náklady vyhláška. Za solární tunel jsou pranýřováni Zelení, ale vysvětlovat by měli jiní. Snad se to někdy rozkryje.

    Obnovitelné zdroje provozuje v Česku desítky tisíc lidí, často negativně nálepkované solární elektrárny přes 25 tisíc subjektů. Jsou všichni mafiáni? Těžko. Naprostá většina jsou běžné rodiny nebo podnikatelé.

    Pokud máte nějaké důkazy, které by vás opravňovali k používání nálepek „mafie“ nebo „zločinecké kruhy“ měl byste se obrátit na policii, jinak se snižujete právě k ideologickému nálepkování, které sám kritizujete.
  • ---
  • Otázka (Kohoutová, 9:38) -
    Zdravím Vás, pane Čáslavko, co si myslíte o důchodové reformě a jaké kroky chcete podniknout v rámci této oblasti? Má pro běžné občany smysl spořit si do penzijních fondů? Díky a přeji hodně štěstí ve volbách, Kohoutová
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:31) -
    Česká republika nečelí fiskálnímu napětí v krátkodobém horizontu, hrozí jí však riziko ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, zejména kvůli nákladům spojeným se stárnutím obyvatelstva. Hlavním zdrojem neudržitelného nárůstu výdajů na důchody je i nadále pomalé tempo, jakým se zvyšuje zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Zatímco ve většině členských států EU dosáhne zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže 65 let, v ČR bude v roce 2020 pouze 63 let a 8 měsíců (tempo zvyšování hranice je pouze dva měsíce za rok). U žen bude očekávaný věk pro odchod do důchodu též nižší než 65 let, ale to je především způsobeno velmi nízkou výchozí úrovní. Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen se dvěma dětmi má v roce 2020 dosáhnout 61 let. SZ proto bude prosazovat, aby do roku 2020 dosáhla hranice pro odchod do důchodu 65 let a poté se dále odvíjela od naděje na dožití.

    V roce 2013 vstoupila v platnost důchodová reforma, která zavedla nový plně fondový pilíř s částečným dobrovolným vystoupením z prvního pilíře. Druhý pilíř však zatím přilákal jen malý počet účastníků, a to částečně kvůli riziku, že by systém mohl být v blízké době zrušen, vzhledem k nedostatku širšího společenského koncensu v této věci. Strana zelených prosazuje silný, státem garantovaný veřejný pilíř založený na povinné účasti každého občana, jehož zdroje jsou zajišťovány formou průběžného financování s tím, že je nutné provádět průběžné parametrické změny, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá udržitelnost. K zavedení druhého pilíře máme tyto výhrady:

    1) Zkušenosti z okolních zemí (Polsko, Maďarsko, Slovensko) ukazují, že je složité zajistit dlouhodobé udržitelné financování takovéto reformy. Důchodový polštář z privatizace zde vytvořen nebyl a zvyšování deficitu o několik desítek miliard korun ročně (vlastně nikdo neví o kolik, protože se nedá odhadnout, kolik lidí nakonec opt-out využije), je v době hospodářské krize hazard s veřejnými financemi. Jak známo, zvyšování daní v době ekonomické recese kvůli financování této reformy s sebou přineslo nepříznivé dopady v podobě dalšího oslabení ekonomiky.

    2) Tato reforma neřeší problém stárnutí populace. Staří lidé spotřebovávají pouze to, co je pro ně v současnosti vyrobeno, peníze se jíst nedají. Málo lidí v produktivním věku toho málo vyrobí a velká poptávka mnoha důchodců vyvolá inflaci, která následně znehodnotí jejich úspory. Pokud se tedy dožíváme vyššího věku, musíme odcházet později do důchodu a pokud se rodí málo dětí, musíme umožnit vyšší imigrací z oblastí s příznivější demografickou strukturou. A samozřejmě nastavit nějakou rozumnou prorodinnou politiku (zkrácené pracovní úvazky, zvýšit dostupnost mateřských škol, apod).

    3) Nespatřujeme žádný podstatný rozdíl mezi druhým nepovinným a třetím pilířem, nepovinný druhý pilíř nedává příliš smysl. Je jasné, že penze z prvního pilíře k zachování slušného životního standardu v budoucnosti stačit nebude, stát by proto měl lidi motivovat k soukromému spoření, ať již ve formě důchodového připojištění se státním příspěvkem, stavebního spoření, apod. V zásadě však jde o soukromé rozhodnutí každého z nás, jak budeme spořit a do čeho investovat. Úkolem státu je zajistit penzistům nějaký minimální standard, na to zde máme první pilíř, který potřebuje řadu parametrických změn (z nichž některé jsou již nastartovány), aby byl dlouhodobě udržitelný. Nesouhlasíme však s jeho oslabováním.

    4) Každý dobrý penzijní systém musí být založen na důvěře, na dlouhodobých reformách musí být širší společenská shoda. Strana zelených bude v rámci těchto diskusí navrhovat kombinaci zásluhového penzijního systému, zde se inspirujeme systémem NDC (Notional Defined Contribution), který doporučuje Světová banka se sociálním pilířem (minimální rovný důchod pro každého) doplněný o soukromé spoření a investování.

     

  • ---
  • Otázka (niki, 9:35) -
    Dobrý den, jak hodnotíte současné nastavení daňového zatížení v ČR a chcete v této oblasti něco změnit? Děkuji, Nikola
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:19) -
    Jak jsem psal, prosazujeme především daňovou stabilitu, protože improvizace už bylo dost. Samozřejmě máme i představy co v daňové oblasti změnit:

    Chceme snížit vedlejší náklady práce – sociálního pojištění - a tím podpořit tvorbu pracovních míst a investice. Výpadek daňových příjmů budeme kompenzovat zvýšeným zdaněním majetku a činností poškozujících životní prostředí. Férovost daňového systému zajistí i zachování daňové přirážky pro osoby s vysokými příjmy a zvýšená horní hranice příspěvků na zdravotní pojištění i po roce 2015, stejně jako i ponechání základní slevy u pracujících důchodců. Zelení navrhují postupně posílit daňovou progresi na 30 % u druhého pásma příjmů nad 100 tisíc korun měsíčně.

    Snížená sazba DPH je u nás jedna z nejvyšších v Evropě, což má relativně větší dopady na zdanění chudších domácností, které spotřebovávají větší část svých příjmů. Tuto daňovou regresi chceme odstranit snížením této sazby a výpadek daňových příjmů nahradíme mírným zvýšením základní sazby DPH. Do snížené sazby zahrneme komodity, jejichž spotřeba je společensky prospěšnější a šetrnější, jako ekoprodukty, místní biopotraviny či veřejnou dopravu. Pokusíme se o otevření jednání s EU o zavedení nulové sazby DPH a její uplatnění na vybrané oblasti zvláštního společenského významu, jako například učebnice či některé potraviny.

    Podpoříme daňové asignace, které dávají občanům možnost poslat část odvedených daní na veřejně prospěšné účely. Každý se bude moci rozhodnout, zda je pošle škole sociální službě, školce, hospici, sportovnímu klubu, církvi či zvířecímu útulku. Asignace jednak posílí platební morálku daňových poplatníků a jednak podpoří rozvoj občanského sektoru a neziskových služeb.

    Majetkové daně – především z vlastnictví nemovitostí – jsou u nás relativně nízké, takže jimi lze jejich zvýšením kompenzovat snížené zdanění práce. Stejně tak je potřeba trvale zvyšovat zdanění činností poškozujícíh životní prostředí, avšak jen postupně s přihlédnutím na vývoj investic do snižování energetické náročnosti. Další daně lze uvalit na negativní jevy, jako je znečišťování ovzduší, pro nákladní automobilovou dopravu (mýtné na silnicích všech tříd) či nezdravá spotřeba tabáku a alkoholu. Stejně tak lze více zdanit krátkodobé spekulace s nemovitostmi či na finančních trzích, jak navrhuje EU. 

  • ---
  • Otázka (Kulík, 9:22) -
    Co si myslíte o dostavbě Temelínu? Je to dobře využitých pár set miliard korun, které nastartují ekonomiku k novému růstu, nebo spíš nejistá investice do energetické budoucnosti?
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:08) -
    Rozšíření Temelína považujeme za velké ekonomické riziko. Zkušenosti se zahraničními projekty by nás měly dostatečně varovat. Více než dvakrát předražené rozestavěné reaktory ve Finsku nebo Francii či úplně zrušený projekt v Bulharsku ukazují dostatečně chabou kondici atomového průmyslu. Několik stovek miliard lze využít rozhodně lépe. Například experti ze Šance pro budovy spočítali, že veřejná podpora energetické renovace budov zaměstná třikrát více lidí než kontroverzní výstavba další reaktorů v Temelíně za třikrát méně peněz.

    Strana zelených vytvořila úspěšnou Zelenou úsporám (navazují na ní všechny další vlády – levicové i pravicové), která zachránila české stavebnictví od propadu během ekonomické krize. Dnes prosazujeme, aby pro zateplování domů nebo výměnu oken běžela podpora dál. Jde o nejlevnější opatření na ochranu životního prostředí, které má navíc vysoký multiplikační efekt (viz např. Zámečník&Hlaváč, 2012, Důvody pro zateplování domů: desetitisíce pracovních míst v Česku).

    Že se nejedná o nějaký extrémní názor „zelených extremistů“ dokazuje např. i včerejší vyjádření Michala Šnobra, energetického analytika J&T: „Snaha o okamžité zahájení dostavby Temelína tak vyznívá až úsměvně a v dnešních reáliích postrádá logiku. Rozhodování o stavbě nové jaderné elektrárny by se mělo odložit na dobu, kdy Němci a Brusel rozhodnou, co dál s emisními povolenkami a celým trhem s elektřinou.“
  • ---
  • Otázka (Petr S., 9:18) -
    Dobrý den, jak hodnotíte současný stav české ekonomiky a jakou cestu dál v rámci možností fiskální politiky byste (ve stručnosti) navrhnul? Hodně zdaru
  • Odpověď (Jiří Čáslavka, 14:02) -
    Česko přešlapuje na hranici mezi úspěšnými ekonomikami ze severu Evropy a těmi problémovými z jihu. Ekonomika prošla krizí lépe než v jižních zemích, avšak jen obtížně se vymotává z nejdelší recese své existence, kterou již sousední země překonaly. Životní úroveň stagnuje, nezaměstnanost stoupá a Česko jen čeká na dobré zprávy ze zahraničních trhů. Mezi relativně úspěšné evropské ekonomiky se řadíme jen díky úzké integraci českých firem v evropských výrobních řetězcích. Máme na víc, ale brzdí nás neschopnost státu podporovat konkurenceschopné firmy a podnikavé občany. Řešením není seškrtávání, ani posilování státu; řešením jsou reformy veřejné správy a politiky, které vybudují efektivní stát podporující dlouhodobě udržitelnou prosperitu České republiky.

    Ekonomika potřebuje stabilní daňový systém. Časté a nepromyšlené změny daní nepřiměřeně zatěžují malé podnikatele i velké firmy a brání jim v rozvoji a inovacích. Namísto věčných změn sazeb a struktury daní se Strana zelených zasazuje za efektivnější systém jejich výběru. Jsme pro povinnost všech veřejných subjektů vypracovávat tříletý rozpočtový výhled a pro zavedení sankcí vůči kabinetu v případě, že rozpočty jsou překračovány.

    Jsme i pro vytvoření nezávislé fiskální rady podle švédského či holandského vzoru, která by na systém dohlížela. Podporujeme i projekt jednotného inkasního místa, který by snížil administrativní zátěž poplatníků.

    Daně jsou v ČR jen o něco nižší než evropský průměr, avšak kvalita služeb pokulhává výrazněji. Proto je třeba se soustředit, především na efektivní nakládání s veřejnými prostředky. Snížíme-li ztráty způsobené korupcí, budeme moci zlepšit služby a zároveň dodržet zásady obezřetné fiskální politiky. Strana zelených podporuje přijetí ústavního zákona o fiskální odpovědnosti, aby dluhová brzda zajistila spoření v době prosperity, čímž by vznikl fiskální prostor pro ekonomické stimuly v obdobích recese.

    Naší hlavní ekonomickou programovou prioritou je snížení vedlejších nákladů práce, které je u nás velmi vysoké. Výpadek daňových příjmů chceme kompenzovat především zvýšením majetkových daní, které jsou u nás ve srovnání se státy OECD velmi nízké. Plánujeme i audit výdajové části státního rozpočtu, kde bychom škrtali neefektivní tituly, které neprojdou testem nákladové a alokační efektivnosti.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
19.02.2024 7:01
V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
15.12.2023 6:01
Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
09.11.2023 18:50
Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...

Online rozhovory

Váš názor
  • Jáj, vidím, že bola v mojom prípadku prevedená selekcia
    10.10.2013 16:05

    No, tak ďakujem peknučko.
    Šaňo
  • včerejší debata
    10.10.2013 15:41

    včera jihočeská debata s vašim zástupcem Kovářem. Měli by jste ho vyměnit. Ten člověk nic není , nevím co dělá, ale nemá vůbec načteno . Není ani povrchně o základních problémech. To byla katastrofa.
    Jezdec.
  • Co takhle rovnou 100% daň ?
    10.10.2013 15:36

    Jaké zvyšování majetkový daní ? Majetek by měl být vždy pořízen z již několikrát zdaněných příjmů takže jakákoliv majetková dan je naprostý nesmysl a trest pro ty poslední hlupáky co ještě nežíjí na úkor státního rozpočtu. Již dnes člověku stát ukradne +/- polovinu příjmu i více takže jediná cesta je daně dolů
    Mike -Green D. is killing Europe
  • Transparentnost
    10.10.2013 15:29

    Dobrý den, díky za odpovědi na otázky k vašemu CV. Podotýkám jen, že doktorské studium bez disertace na VŠE obnáší jen několik zkoušek (cca 6-8) a stěžejní je právě napsání a obhajoba disertace (doktorská studia kvůli tomu končí cca jen cca 5 % studentů).. Tzn. že ekonomickou kvalifikaci de jure nemáte... Odborníci, které jmenujete jsou členy SZ? Například participaci Tomáše Sedláčka a Miroslava Zámečníka na volebním programu 2010 kritizoval místopředseda SZ Matěj Stropnický. A oba pracovali i pro jiné strany. Na současném volebním programu SZ se také podíleli? A co si myslíte o tom, že klienti (MUS) vašeho ještě nedávno místopředsedy Bursíka byli dnes odsouzeni k nepodmíněným trestům?
    Jana K
  •  
    10.10.2013 14:44

    Dobrý den. Kdy by měla ČR podle Vás přijmout euro? Jste zastáncem bankovní unie a daně z finančních transakcí a evropského fondu na ochranu bank před krizemi? Čekám Váš osobní názor.
    David
  •  
    10.10.2013 14:23

    Zdravím, co si myslíte o projektu evropského systému emisních povolenek? Je tato myšlenka ještě životaschopná? Očekáváte v brzké době reformu systému směrem k vyšší udržitelnosti systému?
    ekoMan
  • divi
    10.10.2013 14:14

    Dobrý den, jste sám aktivním investorem na finančních trzích? Pokud ano, do čeho investujete? Jak se stavíte k otázce prodloužení daňového testu z 6 měsíců na 3 roky a (ne)zrušení zdanění dividend?
    Investor
  • Okruh nebo smog ?
    10.10.2013 13:36

    Dobry den, Strana zelených u mně totálně propadla svými některými názory. Pamatuju si jeden, kdy pan Bursík u minulých voleb hlásal, že nejsou pro dostavbu severního okruhu kolem Prahy ! No to byl teda gól do vlastní branky. Už jste se z takovýchto zpátečnických názorů poučili, nebo takových jobovek zastáváte víc ?
    Syndi
  •  
    10.10.2013 12:42

    Dobrý den, pane Čáslavko, s ohledem na zaměření Vaší strany prosím o stručnou odpověď (kostru, hlavní body): 1/ jak by v reáliích ČR měla být koncipována podpora OZE, jakých zdrojů v rámci OZE (co do povahy a velikosti zdroje) a z jakých prostředků ji financovat? 2/ jak nahlížíte na současné fungování ERÚ? 3/ máte vlastní očekávání pro vývoj tuzemské ekonomiky? 4/ které obory vidíte jako perspektivní pro rozvoj tuzemské ekonomiky, které "zelené" z nich? 5/ kde dle Vás dochází k největšímu úniku veřejných zdrojů? Díky za zprostředkování postoje Vašeho a Zelených.
    JoN
  •  
    10.10.2013 11:48

    Jáj, zdravím Vás, pánko Čáslavka. Čo poviete, Nemci tento rok priplácajú príspevok na OZE o 50% viacej ako vlani a nabudúci rok zasa o 20% viac. A Česi nič? Ako je toto možné? Čo sa príspevku na OZE týka, nemal by sa v ČR prijať nemecký model oslobodenia veľkých firiem od príspevku a túto čiastku preniesť na domácnosti? Nepomohlo by to ekonomike, zamestnanosti, aby Česi mohli chodiť do roboty vo vätšom počte a z daní by sa zasa mohlo pridať sociálne slabším na dávkach? Dobre ja hovorím?
    Šaňo
    • Sano ty kecko
      10.10.2013 13:48

      Za 1. nelzi ! pristi rok budou platit jen o 1 cent vic a ne o 20% - to mi fakt s.e.r.e jak si kazdy vymysli "fakta" jak ho napadne 2. vubec neni dulezity o kolik vic nez jindy, ale KOLIK procent z celkove castky za el. plati nemci a kolik my ! a to ted zrovna nevim 3. porad lepsi dotovat el. nez tolerovat setrilky, co huli z kominů , diky spalovani uhli v prisernych starych kotlech vsem lidem kolem sebe do nosu. Zajimavy, ze to nikomu nevadi, to nikdo neresi, misto aby tyto lidi lyncovali a zavreli je za sireni smrtelne nemoci rakoviny !!! Ted vazne, meli by mit na vyber: bud koupit novy kotel ( dnes jsou hodne dotovany ) a nebo platit tucny poplatek za takove spalovani uhli. Hned by bylo na dotace a zdravejc by se nam zilo.
      Syndi
      • Jáj, pánko Čáslavka, pozrite sa, už ma tuna zasa napádajú
        10.10.2013 13:58

        Syndi, veď Patria píše toto: Průměrná německá domácnost letos prostřednictvím přirážky podporuje obnovitelné zdroje částkou 185 eur za rok, příští rok by to mělo být zhruba 220 eur.
        Šaňo
  •  
    10.10.2013 11:26

    Burzy vyspělých států jsou oknem do stavu ekonomiky. Pražská burzu však od dob svého vzniku má zcela jiné poslání. (sloužila jako dobré úložiště privatizovaných a restituovaných peněz pro struktůry 80let) Dodneska se nevymanila z počátečních obtíží vyplývajících s původního účelu.a pomalu chcípá na úbytě což je nejlépe vidět na denních oběmech obchodování.Jak hodnotíte budoucí dopad prodloužení časového test vzhledem k budoucí likviditě jednotlivých titulů.Proč české firmy raději kotuji na burze v Polsku, případně jinde.
    Homo
  •  
    10.10.2013 11:14

    Dobrý den, Státní dluh České republiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o 48 miliard korun na 1,716 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 163 tisíc korun. Plánovaný deficit státního rozpočtu je 110 miliard Kč. Zatímco podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyjde stát na částku přesahující 1000 miliard korun. Jen letos stát předpokládá, že celkem na podpoře obnovitelných zdrojů vyplaceno 44,4 miliardy korun, tj. jest více jak 1/3 plánovaného deficitu státního rozpočtu, a tuto podporu si rozdělí zhruba 27.000 zařízení, které provozuje přibližně 20.000 majitelů. A s jakým výsledkem ? Kvůli přemrštěným nákladům na obnovitelné zdroje energie stojí Evropská unie před "průmyslovým masakrem" (Britskému listu The Telegraph to nedávno řekl evropský komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani). Naše stávající vláda si stanovila jako jednu z priorit úlevu firmám od podpory obnovitelných zdrojů stanovila. Ale stát jen letos na obnovitelné zdroje doplácí 11,7 miliard korun (z daní daňových poplatníků). A životní prostředí, to se nelepší, stačí se snadno přesvědčit a zajet si na severní Moravu nadýchat se „čerstvého vzduchu“. Současně v samotném Německu odchod od jádra tvrdě doléhá na plány na tzv. Energiewende, v jejímž rámci se má z největší a nejprůmyslovější ekonomiky Evropy stát zelený ráj. Znečištění vzduchu v Německu se horší druhým rokem v řadě. Jedná se o první podobný jev od 80 let. minulého století. Podle odhadů institutu DIW, který radí spolkové vládě, by po loňském 1,5% nárůstu měly emise skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry vzrůst i letos. S ohledem na výš uvedené mám na Vás následující dotazy: a) Bude i nadále SZ presentovat a prosazovat u občanů ekonomický a ekologický smysl zvětšení instalace počtu OZE v našich podmínkách, jestliže je skutečnost taková, že 10 miliónů obyvatel doplácí a dalších 15 let bude doplácet na podnikatelské aktivity 20 tisíců podnikatelů ? b) Jestliže ano, z jakých zdrojů mimo peněženky občanů a firem je hodlá financovat ? c) Jak hodlá SZ fakticky podpořit rozvoj ekonomiky a její konkurenceschopnost bez zatížení budoucích generací ? d) Co konkrétního pro zlepšení životního prostředí hodlá SZ opravdu udělat ? Děkuji, Jiří
    JM
  •  
    10.10.2013 10:50

    Dobrý den, myslím, že školství polkne peněz poměrně dost. Přitom učitelé jsou placeni bídně. Není někde nějaký školský tunel?
    CERVUS
  •  
    10.10.2013 10:48

    Pane Čáslavko, jak se stavíte k současné složité situaci na Ostravsku, konkrétně ke kauze OKD a dolu Paskov? Jste pro brzké uzavření dolu i za cenu ztrát pracovních míst? Ptát se na Váš na prolamování těžebních limitů s ohledem na příslušnost k SZ považuji za zbytečné :-) Hezký den
    Petra
  • Německo - jádro
    10.10.2013 9:58

    Zajímal by mě Váš názor na odklon Německa od jaderné energie. Myslíte si, že to byl krok hodný následování?
    Koutný
  • Životopisné detaily...
    10.10.2013 9:48

    Dobrý den, zaujala mě anotace Vašeho životopisu - VŠE jste vystudoval nebo jen "studoval"? A nedělal jste také asistenta/poradce jedné zelené poslankyni? A jak se jmenuje ta (v SZ trochu mýtická) IT firma, jejímž regionálním ředitelem od Dunaje po Labe jste byl? Jaké další ekonomické experty má SZ? Děkuji za (nevyhýbavé) odpovědi.
  • Školství
    10.10.2013 9:44

    Dobrý den, myslíte si, že financování školství je nyní v pořádku? Navrhl byste nějaké změny? Pokud ano, jaké? Děkuji.
    Hermína
  • FVE
    10.10.2013 9:40

    Dobrý den, jste si vědomi, že "zelení" svou politikou ve výsledku místo obnovitelných zdrojů obnovují peněženky mafie, která si vezme z našich daní cca 600 miliard !!?? Mě jde o to, jestli umíte rozlišovat podporu technologie od podpory zločineckých kruhů. Nevyhýbejte se prosím tendenční odpovědí, ale sdělte prosím, co tím ideologickým zločinem sledujete?
    Jesse
  •  
    10.10.2013 9:38

    Zdravím Vás, pane Čáslavko, co si myslíte o důchodové reformě a jaké kroky chcete podniknout v rámci této oblasti? Má pro běžné občany smysl spořit si do penzijních fondů? Díky a přeji hodně štěstí ve volbách, Kohoutová
    Kohoutová
  •  
    10.10.2013 9:35

    Dobrý den, jak hodnotíte současné nastavení daňového zatížení v ČR a chcete v této oblasti něco změnit? Děkuji, Nikola
    niki
  • Temelín
    10.10.2013 9:22

    Co si myslíte o dostavbě Temelínu? Je to dobře využitých pár set miliard korun, které nastartují ekonomiku k novému růstu, nebo spíš nejistá investice do energetické budoucnosti?
    Kulík
  • využití rozpočtu?
    10.10.2013 9:18

    Dobrý den, jak hodnotíte současný stav české ekonomiky a jakou cestu dál v rámci možností fiskální politiky byste (ve stručnosti) navrhnul? Hodně zdaru
    Petr S.

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

 TémaNázor
13:36 
13:32 
13:30 
13:22 
13:14?
13:10Re: Hampluv kok...
13:05 
13:03 

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Investoři zažili nejlepší začátek roku za posledních 5 let
02.04.2024 8:03
Index S&P 500 si za 1. čtvrtletí 2024 připsal 10,11 pro...více
    Analýzy online