O desetinu výše poskočily akcie Komerční banky na pražské burze od momentu, kdy zveřejnila hospodářské výsledky za rok 2023, jejichž podstatu přebila zpráva o rozhodnutí celý zisk roku 2023 a následně také 2024 vyplatit v podobě dividendy. Znamená to trvalý obrat v dividendové politice Komerční banky? Jak se její finanční ředitel ohlíží za rokem uplynulým a komentuje okolnosti a výhled pro rok letošní? Kde a jak rychle chce růst a jak to souvisí s tématem transformace? I na to odpovídá ředitel Komerční banky pro oblast strategie a financí Jiří Šperl v rozhovoru pro Patria.cz.
Patria.cz: Připomeňme na úvod některá čísla z výsledku za 4Q a celý rok 2023. Kvartální čistý zisk 3,26 miliardy korun, meziročně nižší o 30 procent, avšak nad očekáváním analytiků. Celoroční čistý zisk meziročně nižší o 11 %, shodná dynamika u čistého úrokového výnosu. Celkový růst úvěrů o 5,5 % při nízké tvorbě opravných položek, vkladů v blízkosti 10 %. Jak hodnotíte výsledek banky za rok 2023 a podmínky, které k němu vedly?
Byl to dobrý rok navzdory tomu, že prostředí nebylo úplně příznivé. Zde mám na mysli zejména to, že ekonomika nerostla, inflace i sazby ČNB se držely vysoko, pokračovala válka na Ukrajině, viditelné byly známky zpomalování německé ekonomiky a určitě bych mohl pokračovat. Jak správně zmiňujete, zisk po zdanění meziročně sice po rekordní 2022 poklesl, ale i tak zůstává druhým nejvyšším v historii Komerční banky. Za zmínku určitě stojí i to, že těchto výsledků jsme dosáhli při plném tempu zásadní transformace byznysu a IT infrastruktury Komerční banky - programem, který interně nazýváme KB 2025.
Když se na výsledky podíváme optikou našich ambicí, prezentovaných trhům před rokem, je mi potěšením konstatovat, že ty byly v zásadě naplněny. A týká se to zejména nadstandardních výsledků v oblasti byznysu, kde jsme rostli v souladu s naším očekáváním, v oblasti vkladů dokonce nad očekávání. Zároveň nám nadále rostla klientská báze, což je dobrý předpoklad pro pozitivní dynamiku pro roky následující.
Co se výnosů týče, zde jsme byli před rokem asi příliš ambiciózní. Upřímně, není součástí naší kultury dávat si malé cíle. Rekordní rok 2022 jsme chtěli zopakovat a zejména v oblasti úrokových příjmů se nám to úplně nepovedlo. Jednoznačně nejdůležitějším důvodem byla zvyšující se konkurence v oblasti klientských depozit, vedoucí k poměrně materiálnímu meziročnímu navýšení nákladů na depozita. A to vedlo k vyššímu poklesu čisté úrokové marže, než jsme očekávali, shodou okolností na úplně stejnou hodnotu jako v roce 2021, tedy 1,9 %. To mimochodem jen potvrzuje mimořádnost roku 2022, kdy čistá úroková marže dosáhla hodnoty 2,4 %. Někdy bych si přál být CFO některé z velkých polských bank, kde úrokové marže dosahují běžně hodnot kolem 4 %. Český bankovní trh je bezesporu velmi konkurenční a vyspělý.
V oblasti nákladů a obecně operační nákladové efektivitě patříme tradičně k nejlepším na trhu a potvrdili jsme to i v loňském roce. Náklady rostly pomaleji než inflace, a to v situaci – jak jsem již zmiňoval – kdy již třetím rokem masivně investujeme do naší transformace.
No a za velké pozitivní překvapení se dá považovat i oblast nákladů rizika, kde se opětovně potvrdila excelentní kvalita našeho úvěrového portfolia a s tím spojená nadstandardní disciplína v oblasti splácení pohledávek našimi klienty. V loňském roce jsme tedy nebyli nuceni navyšovat rezervy na pokrytí rizik spojených s nesplácením úvěrů, což mimochodem znamená, že průměrné náklady rizik za posledních 6 roků činí pouhých 12 bazických bodů.
Patria.cz: Silným pozitivním překvapením pro trhy a investory byl návrh výplaty celého čistého výsledku roku 2023 dividendou a avízo shodného kroku pro rok 2024. Když jsme spolu hovořili v dubnu loňského roku, v rozhovoru zazněla tato slova: „Doposud příliš nepoužíváme Tier 2 kapitál, 97% celkového kapitálu je tvořeno Tier 1, tj. tím nejkvalitnějším kapitálem. V této souvislosti si dokáži představit, že někdy v budoucnu přistoupíme ke krokům, týkajícím se částečné optimalizace regulatorního kapitálu.“ Nadstandardní odměna pro akcionáře nyní přišla. Co vedlo k tomuto rozhodnutí a máme jej tedy chápat jako jednorázové nebo zlom v dividendové politice Komerční banky?
Naší standardní dividendovou politikou je vyplácet akcionářům 60 až 70 % čistého zisku, v letech 2018-2022 to v průměru bylo 65 %. Nechci být příliš technický, ale k vysvětlení, proč chceme pro roky 2023 a 2024 uplatnit jiný poměr, je třeba alespoň krátce popsat kontext a vstupy, které při tomto rozhodování bereme v potaz. A ty jsou v zásadě tři. Základní kotvou jsou nutně požadavky centrální banky na minimální kapitálovou vybavenost bank. Banky jsou povinny tyto požadavky dodržovat neustále, a protože bankovní byznys je volatilní, ne že ne, každá banka si definuje minimální hranici nad minimem požadovaným centrální bankou, aby regulatornímu požadavku dostála. Některé banky – a je to i případ KB – si tam ještě přidávají horní hranici a typicky svojí kapitálovou přiměřenost cílují na prostředek tohoto koridoru (management buffer). Druhým klíčovým vstupem je schopnost banky generovat nový kapitál, zde myšleno generováním zisku. A třetím je kolik tohoto kapitálu banka zkonzumuje svým obchodním růstem.
K čemu tedy v loňském roce došlo? Již naše počáteční pozice byla velice silná, kapitálová přiměřenost se dokonce nacházela nad naším management bufferem. Zároveň ČNB vloni snížila kapitálové požadavky na banky, z části pro celý bankovní sektor snížením proticyklického polštáře (o 50 bazických bodů) a z části upravila i specificky pro jednotlivé banky na základě vyhodnocení systému řízení rizik té které banky (tzv. P2 add-on). V této kategorii jsme se „zlepšili“ o 30 bazických bodů. Mimochodem i po tomto snížení jsou kapitálové požadavky pro banky operující v ČR jedny z nejvyšších v Evropě, což však berte pouze jako konstatování faktu.
Když si tedy dáte dohromady celkové snížení regulatorních požadavků s částečným posílením naší kapitálové báze o Tier 2 komponentu, na což referujete ve své otázce, vedlo to k tomu, že se vytvořil prostor pro vyplacení celého zisku jak za rok 2023, tak za rok letošní. Nemusím zdůrazňovat, že návrh managementu podléhá standardnímu schválení valnou hromadou, která nás čeká v dubnu.
Patria.cz: Tím mi už asi odpovídáte na otázku investorů a trhu, zda dochází k obratu v dividendové politice Komerční banky, nebo jde o rozhodnutí, spojené s jednorázovými vlivy.
V této chvíli říkáme, že pro další období, tj. od roku 2025 dále, se vracíme k naší standardní dividendové politice, tj. 60-70 %. Tu však budeme samozřejmě popsaným způsobem vždy průběžně vyhodnocovat.
Patria.cz: Bezpochyby i aktuálně velmi štědrá dividenda je důvodem, proč vidíme narůstat podíl akcií Komerční banky, držených v rukou domácích drobných investorů.
Zhruba 60 % tvoří podíl našeho hlavního akcionáře Société Générale, 40 % jsou minoritní akcionáři, zejména fondy v USA, Kanadě, Velké Británii či v Polsku. Zároveň mě však těší i dynamika nárůstu drobných akcionářů / investorů zde v Česku. Ke konci loňského roku to bylo již přes 67 tisíc akcionářů, kteří drželi téměř 15% podílu na celkovém kapitálu, v absolutní hodnotě něco mezi 22 až 23 miliardami korun. Když k tomu přidáme další miliardy, které drží čeští občané prostřednictvím penzijních a podílových fondů, tak se již dostáváme k relevantnímu číslu i z makroekonomického pohledu. Je jen škoda, že naši občané nemají příležitostí investovat do českých podniků prostřednictvím burzy mnohem více.
Patria.cz: Posuňme se k výhledu pro rok 2024. Úvěry i vklady opět mají růst středně jednociferným tempem (mid single digit), dynamiku spotřebitelských úvěrů avizujete dokonce dvoucifernou. Jak se to promítne do finančních výsledků skupiny KB?
Ano, je to tak. Naše cíle zůstávají konsistentní, jak celkové vklady tak celkové úvěry by měly růst mid single digit s tím, že bychom zároveň rádi získali v náš prospěch trochu tržního podílu, a to zejména v oblasti retailu.
Proč právě retailu? Transformace zde je již z velké části dokončena, retailoví klienti postupně vstupují do nové digitální banky KB+. Je tedy logické, že poměrně masivní investice chceme začít již letos postupně monetizovat. Do fáze plné transformace nyní naopak přechází korporátní část banky. Co se finančních čísel týče, ultimátním cílem letos zůstává zlepšení poměru nákladů a výnosů (cost income ratio), jinými slovy dostat tempo výnosů viditelně nad tempo nákladů. Naší ambicí je mid single digit nárůst výnosů při low single digit nárůstu nákladů. Je fér dodat, že jak letos, tak zejména příští rok bude nákladová báze pozitivně ovlivněna snížením odvodu bank (tj. i KB) do tzv. rezolučního fondu, který letos již bude v zásadě naplněn. Dle plánu bude pokračovat i v roce 2024 zvyšování produktivity. Tady připomenu, že pro rok 2025 držíme cíl zvýšení produktivity v bance o 25 % oproti roku 2019.
No a třetí kategorií s potenciálem materiálního dopadu do výsledků banky je oblast nákladů na rizika. Byť v současné době nemáme jakékoliv silné signály, že by se kvalita portfolia měla horšit, domnívám se, že je nereálné očekávat nulové náklady rizik jako v roce 2023. Je pravda, že jsme v posledních několika měsících zaregistrovali určité mírné zhoršování u drobných podniků nebo spotřebitelských úvěrů, ale jsou to zatím okrajové signály. Pravda je ta, že se v některých případech negativní externí vlivy, které jsem zmiňoval na začátku rozhovoru, na schopnost klientů splácet projeví až s určitým časovým odstupem. A protože jsme v této oblasti rádi na „bezpečném břehu“, očekáváme letos, že se náklady rizik budou pohybovat kolem 20 bazických bodů, což i nadále znamená nižší než normalizovanou úroveň za celý hospodářský cyklus.
Patria.cz: Jakou očekáváte dynamiku trhu a pokud hovoříte v souvislosti s výhledem o ofenzívě v retailu, co si pod tím konkrétně máme představit?
Dynamiku na trhu hypoték měřeno zůstatky očekáváme v roce 2024 mezi 5 až 6 procenty. Vzhledem k tomu, že jsme podstoupili již zmíněné restrukturalizační a transformační kroky, očekáváme poměrně významné zvýšení efektivity včetně prodejů. Mohli bychom překonat vývoj trhu jako celku dynamikou mezi 6 až 8 procenty.
Naše očekávání nárůstu trhu spotřebitelských úvěrů se nachází kolem 7 % a opět, naší ambicí je růst rychleji, a to více než o desetinu. Ano, je to velká ambice, ale domnívám se, že nyní jsme pro to nejen technologicky dostatečně vybaveni. Důležitá poznámka je, že tohoto růstu nechceme dosahovat změnou našeho rizikového profilu, náš rizikový apetit zůstává na srovnatelné úrovni.
K celkovému oživení trhu by pozitivně mělo přispět i snižování tržních sazeb, naši ekonomové očekávají 2T repo sazbu na konci roku kolem 4 %. To by mělo povzbudit nejenom retailový, ale i korporátní segment k větší míře investic, a banky jsou na to podle mého názoru velice dobře připraveny - ať už z pohledu kapitálu nebo likvidity.
Souvisí s tím také vnímání České republiky jako stabilního místa k podnikání a zde si stále myslíme, že excesy typu windfall tax dobrému obrazu úplně nepomáhají.
Patria.cz: Zmiňujete windfall tax. Jak se ukázalo a bankovním sektorem bylo de facto předem avizováno, reálný dopad daně z nadměrných zisků do hospodaření je blízký nule, alespoň pokud jde o čísla. Mezi investory včetně institucionálních ale vnímáme zneklidnění, mířící právě směrem důvěry českému trhu jako celku. Jiným tématem, viditelným v předchozím letech, je eurizace ekonomiky.
Pokud jde o WFT, potvrzuji, že v letech 2023 a 2024 se dopad bude limitně blížit nule. Dopad za horizontem roku 2024 nulový není, ale v tuto chvíli to však více komentovat a nějak kvantifikovat nechci. I když bych odhlédl od toho, že windfall tax narušuje rovné tržní prostředí a postiženým bankám odebírá incentivu růst, stále se domníváme, že existují systémovější řešení, která by pomohla růstu české ekonomiky. Ať již to je posílení Národní rozvojové banky (NRB) tak, aby hrála roli, kterou hrát může a kterou hrají obdobné instituce např. v Německu nebo ve Francii, nebo projekty kolem udržitelného bydlení a digitální identity. Zejména posílení NRB je teď velkým tématem, není tajemstvím, že vzniká „lex NRB“, který by spolu s dalšími kroky měl umožnit významné zvýšení investic tam, kde jsou třeba, zejména v infrastruktuře.
V této souvislosti si nemůžu odpustit konstatování, že se považujeme za „dobrého korporátního občana. Jenom za loňský rok jsme odvedli do státního rozpočtu a regulatorních a pojišťovacích fondů více než 11 miliard korun a nad to dalších zhruba 1,5 miliardy korun odvedli naši zaměstnanci na daních ze svých příjmů od KB.
K druhé části vaší otázky ohledně euroizace ekonomiky. Ta rychlost byla v minulosti poměrně velká, zejména v roce 2022, kdy došlo ke zvýšení podílu cizoměnového financování na celku z 20% na skoro 26 %. V roce 2023 se tempo zpomalilo, podíl vyrostl o necelé 3 p.b., k čemuž navíc pozitivně přispělo oslabení koruny meziročně o 2,5 %. Vysvětlujeme si zejména růstem eurových sazeb, čímž financování v EUR přestalo být pro část klientů zajímavé.
Patria.cz: Neopomenutelným tématem je ESG. Jaký přístup volí Komerční banka?
ESG představuje zkratku s velkou řadou významů. Můžeme je shrnout pod posilování odolnosti proti rizikům, která souvisejí se stavem životního prostředí, lidské společnosti a firemní správy.
Prvořadým rizikem jsou dopady klimatické změny, na něž reaguje i bankovní regulace vyžadující, aby banky publikovaly stále větší rozsah informací o dopadu svých i financovaných aktivit na klima. Smyslem je vytvořit podmínky pro to, aby investoři mohli posoudit příležitosti a rizika plynoucí z klimatické změny a dalších témat udržitelnosti. V rovině našeho provozu jde o omezení uhlíkové stopy, kde budeme do roku 2026 uhlíkově neutrální. Největší vliv na klima mají ale emise z financovaných aktivit. Proto jsme přijali závazek, že do roku 2030 snížíme na nulu naši angažovanost v aktivitách aktivně spojených s uhelným sektorem.
Téma bereme ale zejména v rovině příležitosti a prostoru pro další růst. Jedním z našich cílů je poskytovat do roku 2025 polovinu korporátního financování klientům s pozitivním vlivem na ESG. Jako možnost zásadního posílení české ekonomiky vidíme dobře zvládnutou energetickou transformaci. Ta by mimo jiné posílila bezpečnost země a omezila obrovské výdaje na dovoz fosilních paliv. Samozřejmě je nutné, abychom odpracovali svůj díl v celosvětové snaze omezit klimatickou změnu a její rizika.
Patria.cz: Na závěr, dotkli jsme se opakovaně tématu transformace banky a cílů, které si od ní slibujete včetně retailové ofenzívy. Kam se tedy transformace posouvá s rokem 2024?
Posouvá se do čtvrtého roku implementace. A cíle strategie KB 2025 zůstávají stále stejně ambiciózní, nad všemi ční naše vize stát se leaderem v nové éře bankovnictvi, obsluhovat významně více klientů. Chceme, aby Komerční banka byla jejich první volbou. Chceme mít spokojené zaměstnance, zvýšit efektivitu práce o 25 %, být leadery v oblasti ESG. A finančně dosáhnout „top in class“ výsledků – ROE na úrovni 15 %, poměr nákladů a výnosů na úrovni 40 %.
Doposud byla prioritou retailová část transformace, v letošním roce se pozornost transformačních týmů přesune na část korporátní.
V rámci retailové strategie bude paralelně probíhat migrace klientů do nové banky. V novém prostředí již máme přes 200 tisíc klientů, cílem je milion dokonce tohoto roku. Zde jedna odbočka: naše nová digitální banka se občas zjednodušuje na pouhou novou mobilní aplikaci, ale ve skutečnosti je to kompletně nová architektura bankovní infrastruktury, která zahrnuje nový core bankovní systém pro zpracování transakcí, karet, účetní hlavní knihu atd. To vše budujeme v přístupu „mobile first“ jak pro klienta, tak třeba pro bankovního poradce.
Úplně nová je klientská propozice, založená na předplatitelských tarifech s různými úrovněmi zahrnutých služeb. Tento nový přístup je zásadně modernější a jednodušší, umožní nám zavádět inovace podstatně rychleji než dosud. Už nyní například nabízíme multiměnový účet a možnost volby čísla účtu klientem. Z pohledu řízení nákladů je její správa efektivnější než ve starém systému. Je to výzva, ale není v kultuře banky dávat si malé cíle.
Jiří Šperl
Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Svou kariéru v Komerční bance započal už v roce 1992. V letech 2004-2009 byl náměstkem generálního ředitele stavební spořitelny Modrá pyramida, největší dceřiné společnosti KB. Od roku 2009 do 2013 pracoval jako finanční ředitel NSGB Société Générale v Egyptě. V roce 2013 se vrátil do Komerční banky jako výkonný ředitel pro Strategické plánování a v roce 2015 se stal výkonným ředitelem pro Strategii a Finance (CFO).