Vedle USA si i Evropané bezesporu pamatují na pád Lehman Brothers. Jejich panickou hrůzou je, že dluhová krize strhne jednu z velkých evropských bank a založí paniku na finančních trzích, která svým rozsahem Lehman Brothers překoná. Právě proto vynakládají evropští politici miliardy eur na prevenci, aby se tak nestalo. „Tato krize má potenciál rozvinout se mnohem hůře, než kam sahaly v roce 2008 dopady pádu Lehman Brothers,“ míní investor George Soros. Za největší Achillovu patu přitom označuje chybějící autoritu Evropy, která by finanční či bankovní krizi uřídila.
Akcie evropských bank jsou nyní na svých minimech od března roku 2009, kdy se trhy začaly zotavovat z finanční krize 2008. Včera byly k vidění další poklesy akcií na obou stranách Atlantiku o procento a evropských bank o více jak 5 procent. Následovaly hluboké propady předchozího týdne. Americké banky ve snaze izolovat se od epicentra omezují své vztahy s evropskými bankami. Zdráhají se běžných krátkodobých půjček, stornují vzájemný byznys. Podobný odliv prostředků ze strany bank, hedge fondů a dalších předcházel kolapsu Lehman Brothers.
Americké money market fondy, které dlouho sloužily jako spolehlivý zdroj financování evropských bank (zejména jejich amerických a dolarových operací), své expozice výrazně omezily, nejprve v Itálii a Španělsku, nyní také ve Francii. Evropské banky se tak mimo jiné stěží dostávají k americkým dolarům a jejich tamní byznys chřadne. Desítka největších amerických fondů v červenci omezila expozici vůči evropským bankám o 9 procent či 30 miliard dolarů, po poklesu o 20 procent v červnu, vyplývá z dat Institutu pro mezinárodní finance. Na konci 2Q11 vykázala celkovou expozici francouzským bankám 49 mld. USD, Citigroup 44 mld. USD, 20 mld. USD. Právě francouzské banky mají největší expozice vládnímu dluhu PIIGS. Akcie , matky tuzemské , či nadále padají přes zákaz short-sellingu. Zatímco včera uzavíraly akcie SocGen pod 19 eury, tři měsíce zpět stály přes 40 eur. V úterý největší španělská spořitelna Caja de Ahorros del Mediterráneo oznámila nárůst špatných úvěrů na 19 procent z 9 procent na konci roku 2010.
Investoři napětí vnímají, hledají safe haven instrumenty a uchylují se do amerických pokladničních poukázek a dluhopisů, na kterých dále klesají výnosy (dvouleté na nové minimum 1,9 %).
O tom, zda se run na evropské banky zastaví, musejí rozhodnout politici v příštích týdnech. Dnes německý ústavní soud posvětil pomoc eurozóny zadluženým zemím, němečtí politici včetně kancléřky ale začínají připouštět bankrot Řecka, Nizozemí vymýšlí mechanismus odchodu z eurozóny a Finové trvají na kolaterálu… Pokud snaha zchladit trhy neklapne, nastoupí řada dalších opatření ECB. Ta již koná: nakoupila vysoké objemy italských a španělských dluhopisů a to právě těch, které byly v držení evropských bank, kterým tak umožnila doplnit hotovost.
Od problémů okrajových zemí EU se obavy přesunuly ke klíčovým finančním ústavům ve Francii i Německu. Ty jsou ale už klíčové pro stabilitu globálního finančního systému včetně Spojených států. „Globální bankovní sektor je nahlodán na vícero frontách a situace se stále zhoršuje,“ uvádí stratég Philip Finch. V případě, že dluhovou krizí zasažené země nesplatí své dluhy, dluhopisy v držení evropských bank propadnou na hodnotě. Výsledkem je „Déja vu 2008“: banky si opět navzájem nepůjčují: „Jestli se sentiment ještě zhorší, dočkáme se runu na depozita a toho se opravdu velmi obávám,“ uvádí Finch z . Evropské banky podle něho potřebují doplnit kapitál o nejméně 150 miliard eur a to v případě, že neutrpí velké ztráty z vládních dluhopisů. Mimo trh to v tuto chvíli takřka nelze, na stlačeném akciovém trhu také ne, neboť IPO ve stávající situaci by ještě více znehodnotilo hodnotu existujících akcií.
Odpor Evropy k podstatnému a rychlému navýšení kapitálu bankovního sektoru je podle části ekonomů nyní největší hrozbou a může vyprovokovat rozšíření do vážné finanční krize. Podle šéfa CEPS Daniela Grose se měnové autority ve Spojených státech a za Evropu ve Velké Británii „vyčerpaly“ na zchlazení trhů v roce 2008. Hrály klíčovou roli v dodávkách nového kapitálu. Ten teď leží u bank a nestačí. Rekapitalizovat by je (znovu) dále měly zřejmě evropské vlády, jenže není z čeho. Nebezpečí si je vědom i Fed a FDIC. Na jaře a nově v létě urgoval americké banky, aby mu předložily plán, jak jsou schopny se vyrovnat se zátěžovým scénářem. Jedním z parametrů stress testu byl kolaps akciového trhu ve stylu finanční krize roku 2008.
(Zdroj: CNBC, NYT, Bloomberg)