„Tvrdé přistání čínské ekonomiky“ se s nekončící dluhovou krizí v Evropě a slábnoucí důvěrou v sílu americké ekonomiky spojenou s problémem vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti stalo vděčným tématem ekonomických prognóz. Podle agentury Bloomberg již většina světových investorů s udržením vysokého tempa hospodářského růstu druhé největší ekonomiky světa, které se dařilo v minulých třiceti letech držet, nepočítá. Ba naopak, předpokládají jeho poměrně rychlý propad. 59 procent oslovených investorů, analytiků a traderů se domnívá, že roční růst HDP Číny klesne do roku 2016 na méně než 5 %.
Z toho převážná většina (47 procent) očekává, že k takto výraznému zpomalení dojde v následujících dvou až pěti letech, zbylých dvanáct procent dokonce predikuje, že míra růstu čínské ekonomiky propadne na polovinu již během následujícího roku. Poté, co ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla ekonomika Číny o 9,5 procenta!
Za zpomalováním obrátek asijské ekonomiky stojí z největší části snižování poptávky po jejích vývozech, která v průběhu globální finanční krize klesla nejvíce od konce 70. let. Spoléhání se na odbyt výrobků do zemí Evropy a Spojených států, které v současnosti bojují se strašákem recese, zatím domácí spotřebitel plně nenahradí. „Pokud nebudeme ty věci kupovat, nebudou je vyrábět,“ říká zjednodušeně jeden z respondentů, výkonný ředitel Doraine Wealth Management Charles Doraine. Mimo oslabení americké a evropské ekonomiky se objevují další varovné signály – hrozící splasknutí bubliny na čínském realitním trhu (více v článku ZDE) a nadměrná inflace.
Na pravděpodobné zpomalení čínské ekonomiky upozornil šéf Světové banky Robert Zoellick na zářijové konferenci v Pekingu, když prohlásil: „Je pro mě těžké si představit, že by Čína mohla v dalších 10 letech nadále spoléhat na růst vývozu a investic.“
Z hlediska krátkodobého, pohled na Čínu coby prostor k investování zůstává pozitivní. Téměř pětina dotázaných označila čínský trh za možný zdroj nejvyššího výnosu, jehož lze v globálním měřítku dosáhnout v následujících dvanácti měsících. První příčku obsadily Spojené státy s nevelkým náskokem – nejvyšší preferenci jim přiznalo 30 procent investorů.
Od začátku roku je zatím Shanghai Composite Index o 16 procent slabší v porovnání s 8,5% poklesem amerického Standard & Poor’s 500.
Od roku 1979, kdy byla nastartována reforma čínské ekonomiky směrem k politice volného trhu, Čína získala schopnost ročního růstu HDP na úrovni deseti procent. Nyní, čtyři roky od úplného počátku finanční krize, stále více investorů pochybuje o udržení tohoto tempa do budoucna. V průzkumu označilo čínskou ekonomiku za „upadající“ trojnásobně větší počet lidí než těch, podle nichž se „zlepšuje“, necelá polovina pak vidí její situaci „stabilně“.
Reálnou situaci největší asijské ekonomiky lze podle analytiků vcelku dobře hodnotit podle vývoje cen na trhu komodit. Čína jako klíčový odběratel spektra nerostných surovin svou poptávkou do velké míry ovlivňuje vývoj jejich cen. Podle investic Corby Capital Markets je určitým barometrem kondice čínské ekonomiky její uhelný průmysl. „Něco je v nepořádku. Pro Čínu není důležitější věc než uhlí,“ komentuje klesající ceny a jako další jmenuje měď, která zlevnila od začátku srpna téměř o čtvrtinu.
Čína má druhou největší ekonomiku na světě a díky nadprůměrnému hospodářskému růstu spolu s růstem platů čínská populace bohatne. Čína tak postupně sama víc spotřebovává a její závislost na vývozu se postupně snižuje. Země v srpnu zaznamenala pokles vývozu, jehož objem klesl z rekordních hodnot. Během září pokračoval i pokles vývozních zakázek. Spotřebu ve světě snižují obavy z dalších hospodářských problémů a nové recese americké ekonomiky. Naopak dovoz v srpnu prudce vzrostl, což svědčí právě o solidní domácí poptávce.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)