Ministři financí Evropské unie se shodli, že banky v regionu potřebují urgentně další pomocná opatření a nyní zkoumají možné cesty, jak koordinovanou pomoc provést. Tuto informaci přinesl včera deník Financial Times a spustil tak na trzích vlnu optimismu – ztráty v zisky obrátila v poslední půlhodině Wall Street a podobně dnes reagují i evropské trhy, které otevřely s více než 2,5% zisky.
Dělo se tak i přes to, že žádné konkrétní detaily plánu pro bankovní sektor známy nejsou. Burzy také po první hodině obchodování část zisků opět odevzdaly. Podle deníku existuje pouze přiznání euroskupiny, že dosud neučinila dost pro to, aby přesvědčila finanční trhy, že banky přestojí dluhovou krizi v Evropě.
„Existuje stále více sdílený názor, že potřebuje sladěný, koordinovaný přístup, protože mnoho součástí probíhá na úrovni členských států. Je zde pocit urgence mezi ministry, musíme se pohnout dál“ uvedl včera pro Financial Times eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.
“Kapitálová pozice evropských bank musí být posílena, aby poskytovala další bezpečnostní marže a snižovala tak nejistotu,“ uvedl pro deník Rehn s tím, že by opatření pro posílení bilancí bank měla být vnímána jako nedílná součást srozumitelné strategie Evropské unie k obnovení důvěry, které je nutné pro překonání krize.
Mluvčího Oliho Rehna po poledni doplnil, že eurokomisař v rozhovoru pro FT nemluvil o žádné hotové pomoci pro evropské banky, pouze iniciativě a pokračujících jednáních a žádal celoevropský přístup. Šéf evropské divize MMF Antonio Borges také následně potvrdil, že není žádným tajemstvím, že celá EU a EK společně tvoří plán pro navýšení veřejné podpory pro evropské banky.
Také německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle Financial Times včera na tiskové konferenci připustil, že by Berlín mohl v případě nutnosti reaktivovat svůj mechanismus pro rekapitalizaci domácích bank, který fungoval při poslední krizi od roku 2008. Dosud přitom členě německé vlády odmítal s tím, že nic takového není na pořadu dne. „Všichni se shodují, že velkou starostí současnosti je, aby znepokojivý vývoj na finančních trzích nepřerostl do bankovní krize,“ uvedl Schäuble.
Vlády Francie a Belgie dnes slíbily garantovat refinanční úvěry bankovního ústavu (1,1 EUR, 9,13%), který se kvůli řecké dluhové krizi dostal jako první banka v Evropě do vážných potíží. Evropský bankovní úřad (EBA) se bude dnes problémy Dexie zabývat. EBA chce zabránit šíření problémů na další banky, což by mohlo být potenciálně nebezpečné pro celý bankovní sektor. "Je to zásadní problém, který se může rozšířit z Dexie na další banky. Proto je důležité, aby se to vyřešilo. Čím dřív to bude, tím lépe," sdělil Enria. Správní rada Dexie v pondělí večer svolala mimořádnou poradu, na které dohodla, že vyčistí bilanci banky. Ústav má v portfoliu značný objem řeckých státních dluhopisů.
Pokračují ale i další politická jednání v eurozóně. Do Bruselu dnes zavítá německá kancléřka Angela Merkelová, která se zúčastní jednání s Evropskou komisí a europoslanci kvůli řešení dluhové krize.
Již na konci září finanční trhy začaly skládat možnou mozaiku koordinované pomoci bankám a směrem k utlumení dluhové krize v eurozóně. Tu zdroje finančních médií rýsují ze třech směrů. Základním a dlouho debatovaným stavebním kamenem je Evropský fond finanční stability (EFSF). Jeho určení je ale primárně jako pomocná ruka dluhovou krizí zasaženým ekonomikám. Podpořeny z něj již byly Irsko, Portugalsko a Řecko, očekává se, že Řecko z něj dostane dalších 100 miliard eur. Pokud se tak stane, ve fondu zůstane méně jak 300 miliard eur a na pomoc bankám ani rozsahem stačit nebude.
Diskuse tak nahrávají myšlence jiného nového fondu. Ten se podle indicií rodí kolem Evropské investiční banky. Zdroje CNBC dedukují vznik zvláštního fondu, vybaveného počátečním kapitálem, z jehož zdrojů by byly financovány právě rekapitalizace bank, tedy blízko vzoru amerického TARP. Spekulacím v tomto směru nahrávají vyjádření německého ministra financí Schäubleho, španělské kolegyně Salgadové nebo mluvčího německé vlády Seiberta, že v rámci EFSF se budou navyšovat pouze kompetence, ale nikoli zdroje v rozsahu 440 mld. eur.
Třetím stavebním kamenem pak má být měnová politika a nástroje ECB. Oficiální zdroj z centrální banky pro Bloomberg uvedl, že na říjnovém měnovém jednání bude na programu úvaha o a) novém nástroji poskytujícím dlouhodobější (12měsíční) likviditu bankovnímu sektoru b) odkupy krytých dluhopisů (hypotékami a dluhem veřejného sektoru, tedy od koho – zejména bank) c) snížení úrokových sazeb (více v článku zde).
(Zdroj: Financial Times, Bloomberg, čtk)