Aktualizováno Šestidenní maratón jednání špiček evropské politiky byl odstartován a na jeho konci je slíbena trofej v podobě cesty z dluhové krize. Citi nabízí způsob, jak rychle poznat, zda je nabízené řešení pro finanční trhy dostatečné nebo nikoliv. Sestavili přehled očekávání, s nímž účastníci trhu vstupují do dvojice summitů EU, které ve středu přinesou společné evropské řešení krize.
Až dojde k oznámení „plánu pro eurozónu“ sledujte následující trojici hlavních bodů – „palebnou sílu“ EFSF, způsob a míru rekapitalizace bank, odpisy řeckého dluhu držené soukromými věřiteli.
Podle čeho posoudit rozhodnutí evropských politiků?
| EFSF |
> 1 500 |
< 900 |
1 000* |
| Rekapitalizace bank |
100-150, preferenční akcie, do konce 2013 |
> 200, především nové akcie, do konce 2012, nebo < 80 |
100-200, mix pref. a akcií, do konce 2012 |
| Řecké odpisy |
> 50 % |
< 40 % |
60 %** |
* odhad vzešlý z diskusí s investory
** odhad vzešlý z analýzy tržních cen
(Zdroj: Citi)
Hlavní ekonom Willem Buiter se domnívá, že Evropský fond finanční stability (EFSF) bude zčásti pojišťovat ztráty investorů z nákupů státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí a jeho zdroje dosáhne asi 1 bilion dolarů. O podobném objemu (940 miliard eur) mluví také páteční neoficiální zpráva agentury Bloomberg spekulující o možnosti propojení dočasného záchranného fondu (EFSF) a stálého záchranného mechanismu (ESM) od poloviny roku 2012. Reakce trhu na tuto zprávy byla na konci týdne veskrze pozitivní.
Negativněji již vyznívají poslední „neoficiálně ozdrojované“ spekulace o tom, jak by měla proběhnout avízovaná koordinovaná rekapitalizace evropských bank. Financial Times v tomto týdnu přinesly zprávu, že plán na posílení evropského bankovního systému je zřejmě mnohem méně ambiciózní, než si finanční trhy dosud připouštěly a bude mět vystačit s asi 90 miliardami eur. k tomu říká, že pokud by se tak stalo a nedošlo by k trhem upřednostňovanému scénáři vyšší rekapitalizace výměnou za preferenční podíly a slabší potřebu emitovat nové akcie, budou bankovní tituly dále obtížně hledat pevnou půdu pod nohama.
Ohledně zapojení soukromých věřitelů do záchrany Řecka formou odpisů části hodnoty držených státních dluhopisů je zatím jasné jen jedno: Bude to více než původně avizovaných 21 procent. „Odpisy 50 procent nominální hodnoty řeckého dluhu v držení soukromých věřitelů jsou současným očekáváním trhu. Pravděpodobně to však nebude dost na to, aby se Řecko stalo opět solventní zemí,“ říká k tomuto bodu jednání analýza a rezonuje s poslední zprávou Trojky (MMF, ECB, EK), která volá po silnějším zapojení soukromých věřitelů s tím, že pokud budou odpisy 50%, klesne poměr veřejného dluhu Řecka z loňských 144,9 procenta na 120 procent v roce 2020.
Celkově by se podle neměly naplnit obavy z opakování 20% propadu akciových trhů, který následoval po nepřesvědčivém plánu evropských politiků z 21. července letošního roku (např. 21% odpisy řeckého dluhu, rozšíření EFSF z 440 mld. EUR na 780 mld. EUR), by se naplnit neměly. Kdo se těší na rally podobnou té z března 2009 však pravděpodobně bude zklamán. Krátkodobě naopak může být dojít k dalšímu tlaku na finanční tituly a riziková aktiva. Podle totiž ve středu, spíše než k rozseknutí gordického uzlu, dojde jen k dalším krokům směrem ke konečnému cíli.
Výhled evropského akciového trhu však analytici považují za pozitivní díky podpoře valuace a silnějšího uvědomění politiků, že se každý odklad politického řešení současné situace prodraží. „Očekáváme, že se evropské akcie zvednou ze současných úrovní a do konce roku 2012 nabídnou zhruba 10-20 procent výnosy,“ odhaduje za předpokladu postupných politických kroků k řešení evropské dluhové krize. Stratégové banky, kteří již posledních několik měsíců spekulují o blížícím se dnu medvědího trhu (viz jejich manuál pro hledače dna), varují investory, aby nezaspali a nezačali trhy dohánět až ve chvíli, kdy již bude cesta z krize vyšlapaná.
(Zdroj: , Bloomberg, Financial Times, Reuters)