Desetileté manželství z rozumu, které Řecko uzavřelo s eurem, může podle posledního vývoje v zemi dospět k rozvodu. Konečný verdikt mohou již v prosinci vyslovit Řekové v referendu. Pokud zvítězí neochota podvolit se podmínkám mezinárodních věřitelů a národní hrdost, může to znamenat nejen konec dlouho stavěného plánu na řešení evropské dluhové krize, ale i tvrdý bankrot země. Centrem odborné diskuse se nyní opět stává možnost vystoupení Řecka z eurozóny a návrat k vlastní měně.
Na oficiálních místech je toto téma stále tabu. Výjimkou je snad jen projev řecké eurokomisařky Marie Damanaki, která již před půl rokem uvedla, že Řecko stojí před historickým rozhodnutím mezi setrváním v eurozóně, za cenu velmi tvrdých úspor, nebo návratem k řecké drachmě. Tento ojedinělý hlas však zapadl v mnohem četnějších ujištěních politických špiček, že Řecko rozhodně nehodlá eurozónu opouštět.
Scénář, který by podle většiny ekonomů nastal při exitu z eurozóny, by zcela jistě zahrnoval bankrot této země s dluhem 500 miliard dolarů, run na řecké banky, ostrou devalvaci staronové měny až o 50 procent a s tím spojený strmý nárůst inflace. Podle dřívější analýzy týdeníku Economist by pro zabránění finančnímu kolapsu musela být drachma zavedena naráz a plošně. Řecká centrální banka by musela velmi rychle do oběhu dostat značné množství nové hotovosti, dále stanovit úrokovou míru, inflační cíl, a hlavně oficiální směnný kurz vůči hlavním světovým měnám. Pak by podle ekonomů došlo k rychlému oslabování staronové řecké měny. Devalvace by ovšem znehodnotila úspory Řeků, a nešlo by tak vyloučit sociální bouře a vleklé soudní sporu. Mezinárodní věřitelé by navíc pravděpodobně do země v následujících letech nebyli ochotní investovat.
Řecká veřejnost se nastíněného vývoje bojí natolik, že se v posledním průzkumu řeckého deníku Kathimerini dvě třetiny řeckých přály zachování eura, zatímco jen necelých 30 procent bylo pro návrat k drachmě. Podle průzkumu jsou také dvě třetiny řeckých obyvatel prakticky smířeny s tím, že se jejich země nevyhne bankrotu navzdory sérii vládních opatření. Podobné mínění mají zřejmě i finanční trhy, když včera výnos dvouletého řeckého dluhopisu vylétl skoro o 7 procentních bodů až na rekordních 84,66 procenta. Výnos jednoletého dluhopisu se pak vyšplhal až na 206 procent.
Odborníci, podle nichž pozitiva vlastní měny převažují nad bolestivými následky, však nepřestávají existovat. „Názor, že by Řecko mělo vystoupit z eurozóny je rozšířenější, než byste si mysleli,“ říká řecký ekonom Costas Lapavitsas působící na University of London. Mimo hranice Řecka se k myšlence na řešení řecké krize skrze drachmu řadí známí ekonomové jako například Nouriel Roubini, Kenneth S. Rogoff a Martin Feldstein a pro se několikrát vyslovil i známý investor George Soros.
Přívrženci návratu Řecka k drachmě připomínají, že tvrdé škrty, k nimž mezinárodní investoři zemi dotlačili v posledních dvou letech, zemi dávají velmi dobré výchozí podmínky pro bankrot a nový začátek. Deník uvádí, že bez započtení nákladů na dluhovou službu země by mělo Řecko již v příštím roce dosáhnout přebytku rozpočtu ve výši 1,5 procenta (s úrokovými náklady -8 % HDP). Připouštějí sice, že by po ohlášení záměru nastala panika, ale na příkladu Argentiny, která po zrušení navázání kurzu na dolar v roce 2002 zaznamenala exportní boom, argumentují proti přehnaným obavám.
Za hlavní výhody většina ekonomů z „tábora pro drachmu“ považuje návrat k vlastní měnové politice, který by zemi svázané úspornými opasky fiskální politiky vrátil potřebnou flexibilitu. Dále potom - s ohledem na očekávanou významnou devalvaci staronové měny – vylepšení obchodní bilance díky omezení dovozu a zatraktivnění vývozu.
Řecký ekonom Theodore Mariolis ve své nedávné studii označil za hlavní problém dnešního Řecka ztrátu mezinárodní konkurenceschopnosti. Její propad od vstupu země do eurozóny odhaduje na 30 procent. Právě přijetí drachmy a následná devalvace o 50 procent by přitom podle ekonoma působícího na Panteion University v Athénách tuto díru zalátala.
„Hotel v Řecku je dvakrát dražší, než hotel v Turecku,“ říká další řecký ekonom Theodore Katsanevas bojující o návrat země k drachmě a volající po ještě tvrdších vládních škrtech, než od země žádá Evropa a Mezinárodní měnový fond. Drachmu přitom bere jako potřebnou živou vodu pro tuto ekonomiku u Středozemního moře. „Nyní jsme skoro mrtví a to, co potřebujeme, je vzkříšení,“ vyslovil se ekonom při nedávném vystoupení v jedné řecké televizi.
(Zdroj: , Kathimerini, Bloomberg, CNBC, Reuters, The Economist)