Evropská komise chce v reakci na dluhovou krizi znovu dostat do popředí debatu o možnosti vydávat celou eurozónou garantované dluhopisy a dále zpřísnit rozpočtový dohled nad státy eurozóny. Návrhy na zavedení společné emise eurobondů pro snížení bobtnajících nákladů slabších zemí eurozóny na financování svého zadlužení padly hned tři, ale dva z nich vyžadují časově náročnější změny smluv. Zatímco pro přísnější dohled nad rozpočtovou politikou Komise rovnou navrhla možné legislativní změny, návrhy na zavedení společného dluhopisu mají podle ní pouze „rozpoutat debatu“.
Nejrychlejší z možností zavedení eurobondů, jelikož nevyžaduje změny smluv EU, navrhuje částečné nahrazení národních emisí dluhopisů společnými emisemi díky „několika garancím, ale nikoliv společným“. Komise však sama uvádí, že tento přístup by měl na finanční trhy i stabilitu a integraci eurozóny pravděpodobně jen omezený vliv. Další dvě navrhované možnosti počítají s částečnou až úplnou náhradou národních emisí společným eurobondem. Neobejdou se však bez nutnosti upravit zakládací smlouvu a za podmínku pro případné zavedení eurobondů je označováno zpřísnění rozpočtové disciplíny.
"Společné vydávání stabilizačních dluhopisů (eurobondy) má významné možné přínosy," uvedla EK v materiálu, jenž má sloužit jako podklad k diskusi o případné budoucnosti eurobondů. Analýzy situace podle EK ukázaly, že by správně nastavené eurobondy mohly pomoci rychle zmírnit současnou dluhovou krizi, a to i přesto, že jejich zavedení může trvat nějakou dobu. Už samotný plán na jejich zavedení by měl vliv na trhy. Jejich existence by do budoucna posílila finanční systém eurozóny, a tím stabilitu, stejně jako měnovou politiku.
Proti eurobondům se stále ostře staví Německo, které se bojí, že by slabší země eurozóny využívaly nízkých úroků vzešlých ze společných garancí k zalátání děr v rozpočtu a opadne tlak na stabilizaci národních rozpočtů. Německu však škodí i nečinnost evropských politických špiček, což se projevilo i na dnešním neúspěchu emise německých vládních dluhopisů.
Země eurozóny by měly na základě dnes představených plánů dávat předem návrh svého rozpočtu do Bruselu. Ten by mohl následně požadovat změny ještě před jeho schválením v národním parlamentu. Návrhy rozpočtů by podle Bruselu také měly být založeny na odhadech vývoje ekonomiky od nezávislých subjektů. Státy, s nimiž už Brusel vede procedury pro porušení právy kvůli nedodržování rozpočtových pravidel, by musely komisi pravidelně informovat, jaké kroky ke zlepšení situace plánují a dělají, a to i během přípravy rozpočtu.
Největší dozor by pak byl nad státy, které už požádaly partnery o pomoc (v současnosti Řecko, Portugalsko a Irsko), i zeměmi s vážnými riziky finanční nestability. Ty by byly pod dozorem komise a Evropské centrální banky. Eurozóna by po varování od Bruselu mohla státům doporučit, aby požádaly o finanční pomoc a vypracovaly reformní programy. Nová opatření, budou-li schválena členskými státy a Evropským parlamentem. Nová pravidla by dále zpřísnila pravidla, která unie schválila teprve nedávno. Tyto "starší" podmínky, které by měly začít platit od půlky prosince, umožňují snazší sankcionování "rozpočtových hříšníků" - tedy zemí, které neplní rozpočtová kritéria.
Mezi ně patří třeba nejvýše tříprocentní výše schodku rozpočtu či zadlužení maximálně 60 procent HDP dané země. Nyní je ale splňuje jen několik států, většina, včetně ČR, přinejmenším některé z nich překročila. Brusel s několika státy tak vede procedury pro porušení unijního práva a eurokomisař Olli Rehn nedávno pohrozil, že možnost rychlejšího uvalení sankcí začne využívat od první možné chvíle. Například Belgii, která by mohla přijít na řadu mezi prvními, hrozí pokuta až 700 milionů eur.
"Náš hospodářský výhled na rok 2012 je daleko horší, než dříve. Je tu mnoho rizik. Je třeba, abychom vše dělali kolektivně a plnili kolektivně své závazky. Členské státy Evropské unie budou mít za úkol plnit pět priorit," uvedl na tiskové konferenci v Bruselu šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Barroso dále řekl, že návrat k hospodářskému růstu by měl vést přes zavedení strukturálních reforem a vetší integraci zemí eurozóny.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, MediaFax)