Když je některá země členem měnové unie, nemůže podpořit své exporty devalvací vlastní měny. Musí držet růst nákladů níže, než je tomu v okolních zemích. Toho lze dosáhnout jen zmírněním růstu mezd – ne v absolutním měřítku, ale relativně k produktivitě. Někdy se tento proces nazývá vnitřní devalvací a obvykle se považuje za náročnější než přímá devalvace měny. Mnozí v něm pak vidí výzvu pro země na jihu Evropy, protože ty možná ztratily svou konkurenceschopnost a nyní ji nemohou oslabením kurzu znovu získat. Poslední ekonomický výhled OECD přichází v této souvislosti s následujícím grafem, který ukazuje vývoj jednotkových nákladů práce ve vybraných zemích:
Zdroj: OECD
Pozoruhodný je vývoj v Německu, které bylo schopno udržet své jednotkové náklady práce konstantní, zatímco jinde po zavedení eura přišel jejich růst. A nejde jen o známé hříšníky, protože Francie si vedla velmi podobně. Výjimečné je tak chování Německa!
Zajímavé je to, že Německu se povedlo zvýšit svou konkurenceschopnost s eurem, zatímco se svou měnou to nedokázalo. Německá marka se totiž, stejně jako jiné významné měny, často pohybovala směrem, který nebyl zemi prospěšný. V tomto smyslu bychom pak mohli tvrdit, že Německo mělo po roce 1999 větší kontrolu nad reálným kurzem než předtím. Hovoříme ale samozřejmě o reálném kurzu v rámci unie. Kurz eura k dolaru Německo pod kontrolou nemá. Celkově je ale vše uvedené v rozporu s tím, jak obvykle o kurzech přemýšlíme: Daná země může lépe ovlivňovat reálný kurz, pokud má moc nad vlastní měnou.
Pokud se podíváme na vývoj exportů, je patrné, že Německo si vedlo lépe než všechny ostatní země. Nejde ale o tak propastné rozdíly, jak bychom očekávali na základě různých úrovní v rámci jednotkových nákladů práce. A pohled na růst HDP ukazuje, že Německo ničím nevynikalo, dokonce figurovalo mezi pomaleji rostoucími ekonomikami (hůř na tom byla jen Itálie a Portugalsko). Toto porovnání sice může být zavádějící například proto, že Německo má nejvyšší HDP na hlavu. Stále nám tento pohled ale něco říká o tom, jak se chování jednotkových nákladů práce projeví na celkové aktivitě a exportech.
(Zdroj: Blog Antonia Fatáse)