To, že agentura S&P varovala ohledně snížení ratingu zemí eurozóny, není žádným překvapením. Všechny varované země mají problémy se zvládáním fiskální politiky, jejich vládní dluhopisy jsou rizikové a toto riziko bylo možná ignorováno již příliš dlouho. Překvapující je ale fakt, že této zprávě věnují média velkou pozornost a zdá se, že dokonce hýbe trhy.
Ohlášení jen potvrdilo můj předchozí dojem, že ratingové agentury nemají k vládnímu zadlužení mnoho co říci. Jejich analýza je povrchní, v mnoha případech zavádějící či dokonce mylná (jak ukazují nedávné výpočty týkající se fiskálního výhledu Spojených států). Ty samé agentury, které nyní varují před fiskálními riziky, ignorovaly rizika před poslední krizí.
Příkladem práce S&P je hodnocení hypotéční společnosti GMAC. V roce 2006 u ní chválila „zkušený management a jeho efektivní politiku a procedury, sofistikovanou technologickou platformu,... minimalizaci rizik, proaktivní management defaultů a efektivní podnikatelskou strategii“. Zní to krásně až na to, že po pár letech musela být společnost zachráněna vládou. S&P byla také tou agenturou, která byla spokojená s fiskální politikou vyspělých zemí během let, kdy tato politika byla skutečně špatná. To znamená v dobrých letech, kdy se měly akumulovat přebytky.
Pokud ale skutečně dojde ke snížení ratingu vládních dluhopisů evropských zemí, nemusíme panikařit. Je tu stále Lichtenštejnsko s ratingem AAA. A kdyby nás přestaly bavit vládní dluhopisy, můžeme investovat do zlata. Na stránkách S&P můžeme hned vedle varování týkajícího se evropských vlád nalézt výborné video. To vysvětluje, jak zlato kleslo na silnou úroveň podpory – pro pobavení stačí pohlédnout na následující obrázek. Jen by mě zajímalo, jestli při odhadu pravděpodobnosti defaultu německé vlády použili podobnou grafickou analýzu.
(Zdroj: Blog Antonia Fatáse)