Ve středu Evropy je dnes viditelný červený ostrov daný ztrátami na devizových i akciových trzích. Region tíží obavy ze situace v Maďarsku, kde se pojištění proti bankrotu drží na historickém maximu již třetím dnem, a investoři se bojí šíření nákazy. V dnešní aukci ročních poukázek selhal plán získat 45 miliard forintů. Země umístila 35 mld. HUF, průměrný výnos dosáhl 9,96 % a je nejvýše od dubna 2009.
V tomto kontextu včera ministerstvo financí muselo pro plánovaný prodej dluhopisů za 8 miliard korun přijmout více než pětinový nárůst výnosu proti aukci z loňského října (více ZDE). Koruna se následně včera vůči dolaru dostala nad 20 Kč, kde zůstává i dnes a k euru se přibližuje hranici 26 korun. Také dnešní aukce s sebou přinesla nárůst výnosů. Ministerstvo financí prodalo 273denní státní pokladniční poukázky za 8 miliard korun, což bylo také ministerstvem nabízené maximum, ačkoliv poptávka dosáhl 10,9 miliardy korun. Průměrný výnos vzrostl proti aukci srovnatelných cenných papírů uskutečněné 24. listopadu z 0,99 procenta na dnešních 1,02 procenta.
Francouzská bankovní skupina se přitom domnívá, že negativní sentiment vůči České republice bude přetrvávat. V dnešní zprávě pro své klienty analytici banky doporučují prodávat korunu proti euru s tím, že českou měnu zřejmě čeká pokles na více než 2,5leté minimum - až na 27 CZK/EUR. Z fundamentálního pohledu varuje, že silné obchodní propojení naší země s eurozónou s sebou nese „náchylnost vůči rizikům šíření nákazy“. Klima v eurozóně se nyní nijak nelepší, o čemž svědčí propad eura na čerstvá 15měsíční minima vůči dolaru.
Již před měsícem varovala investiční banka Goldman Sachs, že koruna spolu se zlotým, forintem a librou utrpí největší ztráty z evropské dluhové krize. Své upozornění tehdy zdůvodnila tím, že podle srovnávací analýzy jsou země regionu CE-3 spolu s Velkou Británii náchylné vůči negativním vlivům kvůli státním a bankovním závazkům financovaným z peněz eurozóny a závislosti na vývozu a přímých zahraničních investicích ze zemí platících eurem. Goldman Sachs v polovině prosince odhadl, že korunu čeká do tří měsíců oslabení (z tehdejších úrovní okolo 25,3 CZK/EUR) na 27,50 CZK/EUR, aby o tři měsíce později byla na 27,0 CZK/EUR a na konci roku 2012 by měl potom přijít návrat na 25,5 CZK/EUR.
Růstem na další maxima dnes procházejí maďarské dluhopisy, dalším propadem kurz forintu k euru. Zajišťovací kontakty na maďarský dluh po včerejším dosažení 722 bps (o den dříve 650 bps) dnes pokračují v růstu nad 730 bazických bodů. V rozmezí dvou dnů tak náklady vzrostly o 12 procent. Aukce ročních pokladničních poukázek skončila dnes upsáním 35 z plánovaných 45 mld. HUF za cenu růstu průměrného výnosu v aukci na 9,96 procenta, nejvýše od dubna 2009. I tak poptávka pokryla nabídku jen v poměrů 1,19. V poslední aukci shodné splatnosti dne 22. prosince loňského roku dosáhl průměrný výnos 7,91 %. Celková poptávka investorů v dnešní aukci dosáhla 41,6 mld. HUF, v minulé aukci 57,5 mld. HUF.
Růst výnosu na 10letém dluhu o dalších 23 bps nad 11 procent a oslabení forintu k euru o další více než procento až na 324 HUF/EUR přimělo ke snaze uklidnit trhy mluvčího maďarské vlády i ministra Fellegiho, který vede za Maďarsko jednání s EU a MMF. Jednání s MMF by se podle vlády měla obnovit příští týden.
Šéf parlamentní frakce vládnoucí strany Fidesz János Lázár uvedl, že Maďarsko musí být připraveno přijmout některé požadavky Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) na změnu nedávno schválených zákonů. Podle jeho slov "v některých případech dojdeme ke shodě, v některých případech nikoli". Maďarsko bude podle něj ochotno akceptovat takové změny, které budou v jeho vlastním zájmu. Ministr Fellegi následně v oficiální rovině uvedl, že na vládě došlo k projednání a předběžným závěrům ohledně dohody s MMF. Potvrdil, že Maďarsko chce dohodu co nejdříve právě proto, aby si pojistilo schopnost dále se financovat na trhu a do oficiálních jednání s fondem vstoupí co nejdříve. Současný vývoj forintu (kurzu) označil za vážný problém pro maďarský dluh, který je z většiny v cizích měnách. Maďarsko v letošním roce z dluhu musí splatit 3,95 bilionu forintů, což představuje zhruba třetinu celkové částky. Oslabování forintu znamená jeho prudké devizové zvyšování. „Maďarsko není v žádném směru blízko bankrotu. Podobně jako v dalších zemích západní Evropy jsou jakékoli kroky při obraně forintu na centrální bance,“ uvedl mluvčí vlády Giro-Szasz na tiskové konferenci v Budapešti.