Jens Weidmann je sice jakožto guvernér Bundesbank účasten rozhodování ECB, přesto pojal za nutné adresovat hlavě této instituce ostře kritickou nótu. Mario Draghi si mimo jiné mohl přečíst varování před zvýšenou rizikovostí některých z posledních kroků ECB, jako bylo uvolnění požadavků na přijímaný kolaterál. Dopis včera, tedy v den dlouho vyhlížené operace ECB na dodání likvidity bankám, otiskl Frankfurter Allgemeine Zeitung, dnes z něj cituje deník Financial Times. Rozvířily se tak opět diskuse ohledně ochoty největší ekonomiky eurozóny jakkoliv dále přispívat na vyřešení evropské dluhové krize.
Evropská centrální banka se nyní vystavuje riziku ohrožení své reputace, uvedl Jens Weidmann v dopise adresovaném šéfovi ECB. Guvernér Bundesbank, který má podle komentátorů v Radě guvernérů velmi vlivné slovo, následně Draghiho vyzval k rychlému návratu ECB k přísnějším pravidlům pro kolaterál přijímaný při poskytování úvěrů evropským bankám.
Objem tříletých úvěrů, které si evropské komerční banky vyžádaly od ECB v rámci druhé vlny operace LTRO, včera přesáhl průměrné očekávání trhu. ECB na trh umístila 529,5 miliardy eur proti konsensu Bloomberg 470 mld. EUR. Vzrostl rovněž počet bank, které možnosti získat levnou likviditu využily, na 800 z počtu 523 institucí, které se do programu zapojily v prosinci. Právě zmírnění pravidel pro přijímaný kolaterál pravděpodobně stojí za nárůstem zájmu finančních společností i celkového objemu prostředků poskytnutých centrální bankou eurozóny.
Kroky, které 8. prosince učinila ECB, jsou podporou bankám i investorům, uvedla GS po prosincovém oznámení 3leté neomezené likvidity pro banky v rámci LTRO, ale navíc snížení rezerv a uvolnění kolaterálu. ECB rozhodla o snížení rezerv z dosavadních 2 % na nové 1 %. To samo o sobě je krokem, který evropskému bankovnímu sektoru okamžitě dodává novou likviditu v rozsahu 103 miliard eur, protože banky u ECB drží rezervy v objemu cca 206 miliard eur, odhadli analytici banky.
Podle výsledků prosincového průzkumu investiční banky mezi vlivnými investory i bankéři bylo uvolnění kolaterálu klíčové zejména pro středně velké a menší banky, kterým se tak zpřístupnily tříleté úvěrové linky ECB. Do kolaterálu se nově dostaly korporátní úvěry + úvěry SME, které tvoří více než 30 % bilancí bank (nejvíce v Itálii – 43 %). Nadto byl snížen vyžadovaný rating u ABS (Asset Backed Securities) přijímaných jako kolaterál ECB na „A“ z dosavadního „AAA“. To by podle GS mělo pomoci zejména bankám periferie eurozóny.
Německo platící za největšího přispívatele na společné záchranné operace eurozóny si však podle zdrojů obeznámených s průběhem a výsledkem včerejšího tendru stěžovat nemusí. Více než polovina z bank, které si včera půjčovaly od ECB, byla totiž z Německa.
Rekordní objem poskytnuté levné likvidity dočasně posílil důvěru investorů a pomohl trhům k růstu. Podle analytiků se pak ECB tímto krokem především daří dodávat sílu dluhopisům zemí eurozóny, jejichž výnosy díky nákupům komerčních bank klesají. O tom jsme se mohli přesvědčit již při dnešní aukci dluhopisů Francie a Španělska, kde náklady na emise ve srovnání s předchozí aukcí klesly u všech obligací.
Masivní podpora ECB má své odpůrce i v řadách analytiků. Podle Petera Sandse z vedení Standard Chartered hrozí, že by přemíra peněz od centrální banky „zasévala semínka další krize“. Standard Chartedred se díky svému zaměření na asijský trh dopadům krize eurozóny vyhýbá, nicméně Sands upozorňuje, že kroku ECB nepředcházely úvahy nad jeho dlouhodobými důsledky. „Není jasné, jaká je exit strategie. Co se stane za tři roky, až bude potřeba úvěry refinancovat?“ ptá se.
Podobné obavy sdílí také bývalý člen výkonné rady ECB a Draghiho krajan Lorenzo Bini Smaghi. se podle něj tímto tempem snadno stanou „závislými na levném financování“, které bude nakonec, až se krize přežene, na škodu, protože jim nedovolí „postavit se na vlastní nohy“. Tím by se ještě více zesílily rozdíly mezi silnějšími a slabšími členy eurozóny, nehledě na to, že do budoucna je to časovaná bomba inflace.
"Ukazuje se, že uvnitř Rady guvernérů ECB jsou kvůli tomu spory. Zdá se, že to nezmizí, dokud vlády jednotlivých zemí nepřijdou s nějakým zásadním opatřením. A to moc pravděpodobně nevypadá," okomentoval situaci v ECB ekonom Citigroup Jürgen Michels.
(Zdroj: Financial Times, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bloomberg, Goldman Sachs, čtk)