Osud projektu na dostavbu jaderné elektrárny Temelín za asi 200 miliard korun bude pravděpodobně záviset na rozhodnutí Bruselu ohledně podpory trhu emisních povolenek. Důležitost ceny povolenek v rozhodovacím procesu managementu přiznal včera i obchodní ředitel firmy Alan Svoboda. V případě, že se záchrana evropského systému emisních povolenek CO2 nepodaří, půjde dál dolů cena elektřiny na burzách. Levnější uhelné elektrárny budou potom zvýhodněny oproti čistým, ale drahým zdrojům, jako je například jádro. V běhu jsou navíc stále jednání se státem o zárukách při této obrovské investici.
„Dostavba dvou reaktorů jaderné elektrárny Temelín může být zasažena nízkými cenami CO2 emisních povolenek v Evropě,“ řekl včera v Praze novinářům Alan Svoboda, obchodní ředitel . „Evropská unie musí podniknout kroky, které posílí ceny emisních povolenek v dlouhodobém časovém horizontu a povzbudí energetické společnosti k výstavbě bezemisních zdrojů energie,“ dodal včera Svoboda. Již na začátku měsíce uvedl, že management očekává kladný dopad kroků Evropské unie zacílených na ceny povolenek a skrze ně na ceny elektřiny.
Evropský parlament zatím před dvěma týdny podpořil stažení části emisních povolenek z obchodování a jejich přesunutí do dalšího období, pokud to „bude vhodné“. Jednalo se však pouze o nezávaznou rezoluci a zodpovědnost za další vývoj přitom měl být na bedrech národních regulátorů.
Dalším krokem mají být jednání trojúhelníku složeného ze zástupců Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise, který se měl kvůli věci sejít již 26. března. Kvůli „nedostatečné flexibilitě“ členských zemí však bylo toto jednání odsunuto až na 11. dubna. Jedná se navíc pouze jedno ze tří takovýchto neformálních trialogů, další mají proběhnout 24. dubna a 8. května. Dánsko, které radě EU, tento půlrok předsedá, se však zařeklo, že docílí prosazení této nové evropské legislativy dříve, než v červenci předá pomyslné žezlo další členské zemi.
„Pokud ceny systém emisních povolenek zkolabuje, budou velmi pravděpodobně ceny elektrické energie nadále klesat, což by z dostavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín učinilo nákladově neefektivní projekt,“ uvedl Tomáš Sýkora, analytik Patria Finance.
Další důležitou otázkou pro dostavbu Temelínu je výsledek přesvědčování vlády skupinou ohledně nutnosti vládních záruk v tomto projektu. Jednou z možností byly státní záruky za úvěry, které by firma na nákladnou dostavbu čerpala. Šéf elektrárenské společnosti Daniel Beneš ale při svých posledních vystoupeních mluvil především o snaze přesvědčit vládu, aby firmě zaručila pevnou cenu elektřiny z nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Při nízkých cenách energie by tak stát doplácel ze státního rozpočtu.
„Jakékoliv státní garance za bankovní úvěry na Temelín vylučuji. Dokud budu ministrem financí, nepřicházejí v úvahu,“ uvedl pro Hospodářské noviny ministr financí Miroslav Kalousek. O garantované výkupní ceně je ale ochoten jednat. „Ten model zkoumáme, poslední slovo ale bude mít nezávislý regulační úřad.“ Ministr průmyslu a obchodu Kuba vysvětlil, že u Kalouska budil obavu dopad záruk do státního dluhu a možný důsledek pro rating země. "Forma garantované výkupní ceny je mnohem logičtější," uvedl s tím, britský model státem garantované výkupní ceny elektřiny se mu jeví nyní nejracionálnější a pro ČR nejpřijatelnější.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák dnes uvedl, že vyjednávání se státem ohledně garantovaných cen elektřiny pro Temelín sice nemají žádnou jasnou uzávěrku, ale chtěl by dosáhnout dohody do konce roku 2013. Garance za poskytnuté úvěry prý firma od státu nepotřebuje.
U regulátora energetického trhu ale nápad skupiny opírající o zkušenosti s podobnými projekty v zahraničí nemá dobrou odezvu. „Nedovedu si garantovanou cenu představit. Nevím, jak bych vysvětlila spotřebitelům, že mají po solárech dotovat další elektrárnu,“ uvedla pro HN Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu.
Jasno v tom, že Temelín musí být projektem životaschopným za čistě komerčních podmínek má také vládní zmocněnec pro dostavbu JETE Václav Bartuška. Podle Bartušky může být otázka státních záruk za projekt případně nastolena až ve chvíli, kdy ČEZ bude mít konkrétní rozpočet celého projektu. V únorovém online rozhovoru na Patria.cz Václav Bartuška uvedl, že všem třem uchazečům je jasně komunikováno, že se ČR/ČEZ nakonec může rozhodnout nestavět, pokud nebude ekonomika projektu dávat smysl. "Říkám zcela otevřeně, že mě dosud žádný z tří uchazečů o dostavbu jaderné elektrárny Temelín nepřesvědčil o schopnosti postavit Temelín 3+4 řádně, v termínu a za cenu, která bude ve smlouvě, uvedl také v rozhovoru na Patrii Bartuška.
Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Vladimír Dlouhý dnes k tématu uvedl, že hlavním problémem dostavby Temelína můžou být nakonec peníze. Světové finanční instituce totiž podle Dlouhého, který je také poradcem investiční banky Goldman Sachs nejsou příliš nakloněné financovat akce typu dostavby Temelína. "Místo financování nyní řešíme výběrové řízení," poznamenal kriticky Dlouhý, který je také. Stále podle něj chybí informace o tom, za jak dlouho se podaří nové reaktory postavit, kolik budou stát a kdo je zaplatí.
Výběrové řízení o dostavbu Temelína nyní směřuje do rozhodující fáze. Uchazeči získali loni od provozovatele elektrárny ČEZ zadávací dokumentaci a nyní se snaží získat vazby na české podniky. Účast českých firem na dostavbě Temelína sice není oficiální podmínkou v zadávací dokumentaci, zástupci ČEZ a státu však několikrát zdůraznili, že při výběru dodavatele budou věnovat této věci pozornost. V roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, HN, LN, Point Carbon News)