Samotný prezident Řecka Karolos Papulias zkouší poté, co se to nepodařilo žádnému z lídrů ve volbách čelních stran, získat shodu s dostatkem hlasů tak, aby mohla vzniknout alespoň těsně většinová vláda. Jeho snahu ale hatí předseda krajně levicové a ve volbách druhé řecké strany SYRIZA Alexis Tsipras, který již oznámil, že se nebude účastnit pondělních rozhovorů o nové vládě. Fakticky tak zemi zřejmě v červnu čekají nové předčasné volby. Euro k americkému dolaru pod tlakem vývoje v Řecku, ale i dalšího volebního neúspěchu strany kancléřky Merkelové v Německu (zde) ztratilo až na hladinu 1,2859 USD/EUR, což je jeho minimem za poslední 4 měsíce.
Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):
Prezident Karolos Papulias na pondělí svolal schůzku šéfů tří stran, které ve volbách 6. května získaly nejvíc hlasů – Antonise Samarase z konzervativní Nové demokracie, Tsiprase z krajně levicové strany SYRIZA a Evangelose Venizelose, vůdce socialistů z hnutí PASOK. Papulias chce vytvořit vládu národní jednoty. "Alexis Tsipras se nezúčastní rozhovorů s prezidentem," citovala ale agentura Reuters vedení strany SYRIZA. "
Tsipras obvinil ND a PASOK z ignorování výsledku nedělních voleb (před týdnem) a prezidenta požádat, aby zveřejnil podrobný záznam z jednání o vzniku vlády tak, aby si "občané mohli udělat svůj vlastní obrázek". "Strany, které nám vládnou, nejen nebyly schopny pochopit vzkaz z voleb, ale navíc jejich výsledky přehlížejí. Jejich požadavek účasti po SYRIZE je bezprecedentní a nelogický," uvedl Tsipras. "Do snahy dohodnout se na vládě se SYRIZOU jsem vložil mnoho úsilí, ale oni sami nechtějí naslouchat mandátu od voličů. Nechápu, kam takto chtějí dojít," uvedl lídr Nové demokracie Samaras.
Schůzky se účastní i Fotis Kouvelis, předseda Demokratické levice - strany, která skončila ve volbách na sedmém místě. Právě on je zřejmě poslední nadějí na to, aby vláda v Řecku vznikla. Pokud by Kouvelis a jeho 18 poslanců podporovali konzervativce a PASOK, stačí to. Dnes ráno ale právě Kouvelis prohlásil, že "žádná vláda národní jednoty nemůže vzniknout". Reagoval tím na rozhodnutí Tsiprase neúčastnit se rozhovorů. „Demokratická levice se cítí být se stranou SYRIZA v současném dění úzce svázaná,“ uvedl. Kouvelisův postoj je takový, že je ochoten podpořit vládu jednoty, ve které ale bezpodmínečně budou zastoupeny všechny vedoucí strany voleb, tedy SYRIZA po boku ND a PASOK. To Tsipras jasně odmítl.
Řecká ústava omezuje čas na sestavení vlády na pouhých deset dnů od vyhlášení výsledků voleb. To znamená, že Řekové musejí nalézt koalici do čtvrteční půlnoci. Pokud by to nedokázali, musel by Papulias vyhlásit nové volby. Patrně by se uskutečnily v červnu.
Situace po řeckých volbách vyvolává obavy, že země nebude plnit podmínky půjček a bude nucena opustit klub zemí, kde se platí eurem. PASOK a Nová demokracie chtějí prosazovat další úsporné reformy výměnou za podporu od Mezinárodního měnového fondu a EU. Ve volbách nicméně utrpěly obě strany těžké ztráty, když se jejich volební podpora ve srovnání s předchozími volbami smrskla z více jak tří čtvrtin na méně jak jednu třetinu. Druhá ultralevicová SYRIZA naproti tomu požaduje zrušení úsporného programu. Pokud by došlo k novým volbám, strana by pravděpodobně ještě posílila a zřejmě by i volby vyhrála, ukazují dosavadní průzkumy v zemi.
Řecko jako první stát Evropské unie nedokázalo splácet dluhy a muselo požádat členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem má přislíbeno 240 miliard eur. Řecký státní dluh dosáhl 165 procent HDP a přes rozpočtové škrty narůstá. Řecká ekonomika je už pátým rokem v hluboké recesi a očekává se, že by se ke slabému růstu Řecko mohlo vrátit nejdříve v roce 2013.
Ministři financí zemí eurozóny, tzv. Eurogroup, by v pondělí měli jednat hlavně o situaci okolo Řecka, které je po volbách z 6. května v politické nejistotě, čímž se zvyšuje i nejistota ekonomická. Německo je podle ministra financí Wolfganga Schäubla připraveno zvážit další opatření na podporu růstu v Řecku, ale tamní ekonomika musí procházet dohodnutými reformami. "Pokud mají Řekové představu o tom, co bychom mohli dělat pro podporu růstu, můžeme o tom vždy hovořit a přemýšlet," uvedl v rozhovoru pro Welt am Sonntag Schäuble. "Ale nakonec je to o tom, aby Řecko bylo opět konkurenceschopné, což umožní růst ekonomiky a otevře cestu na finanční trhy," upozornil německý politik. "To ale vyžaduje provedení dohodnutých základních reforem, jinak země nemá žádné vyhlídky," zdůraznil Schäuble.
Řecko musí urychleně přijmout drastická úsporná opatření, aby splnilo podmínky tzv. trojky, tedy Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), na mezinárodní finanční záchranu a zůstalo nadále součástí eurozóny. Berlín už v pátek varoval, že Atény bez provádění dohodnutých reforem nemohou očekávat žádné finanční prostředky a že eurozóna by si v případě odchodu Řecka nějak poradila.
V sobotním vydání listu Süddeutsche Zeitung pak prezident německé Bundesbank Jens Weidmann upozornil, že pokud Řecko nesplní své závazky, riskuje zrušení finanční pomoci. "Neexistuje lepší řešení. Řecko musí nyní prokázat, zda má pravomoc získat potřebnou většinu pro tuto cestu. Mohu jen doufat, že odpovědné osoby v Řecku dostanou rychle rozum," dodal Schäuble.
Je ale také možné, že se na zasedání Eurogroup bude probírat i situace ohledně jejího nového šéfa. Schäuble prohlásil, že se už nyní silně angažuje ve věcech tzv. Eurogroup, tedy ministrů financí eurozóny, a proto nemůže vyloučit možnost, že se stane jejím šéfem. "Jako německý ministr financí musím být silně angažován," uvedl v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag Schäuble. "To je důvod, proč neříkám, že za žádných okolností předsednictví nepřevezmu," pokračoval Schäuble. "A také jsem od kolegů neslyšel říkat: Bože, prosím, hlavně ne Schäubleho. Takže to také není špatné," řekl dále německý ministr financí.
Současnému šéfovi Eurogroup, lucemburskému premiérovi Jean-Claudu Junckerovi, vyprší mandát letos v červnu. Juncker je vůbec prvním šéfem skupiny ministrů financí eurozóny, když se své funkce ujal v roce 2005. Ministři financí eurozóny se na svém šéfovi údajně shodují, přičemž jediným vážným kandidátem na tuto funkci je právě Schäuble.
Šéf evropského záchranného fondu EFSF Klaus Regling pak v rozhovoru pro rakouský list Die Presse upozornil, že odchod Řecka z eurozóny by byl nejdražším řešením pro všechny zúčastněné, i když nyní by byl méně nákladný, než na začátku dluhové krize, protože nyní jsou již všichni zúčastnění na tuto možnost lépe připraveni.
Odchod Řecka z eurozóny by poškodil důvěru v region, avšak nebyl by nutně pro eurozónu katastrofou. Uvedl to na konferenci v hlavním městě Estonska guvernér irské centrální banky Patrick Honohan. Výhled odchodu Řecka z eurozóny se zvyšuje, protože evropské země potvrdily, že nebudou moci poskytnout Řecku další finanční pomoc, pokud země nebude plnit stanovené podmínky pomoci. Strany podporující úsporná opatření, ke kterým se země při získání pomoci zavázala, však nemají po víkendových volbách v Řecku potřebnou parlamentní většinu.
"(Odchod z eurozóny) není v právních předpisech, dohodách, předpokládán, ale mohou se stát i takové věci, které se v dohodách nepředpokládají," uvedl Honohan. "Technicky je to zvládnutelné. (Odchod Řecka) by srazil důvěru v eurozónu jako celek. To by zvýšilo komplikovanost provozu, dokud se věci opět neurovnají. Není to nutně katastrofa, ale není to příjemné," dodal.
Samotná eurozóna jako celek se nyní potýká s recesí. Podle čerstvé prognózy Evropské komise z pátku minulého týdne tento blok letos čeká hospodářský propad o 0,3 procenta. Recesi komise očekává u sedmi ze 17 států bloku.
(Zdroj: Kathimerini, čtk, mediafax, Bloomberg)